Snižování rizik systémového charakteru a jejich dopadu patří k základním článkem politiky obezřetnosti na makroúrovni. Samotný výkon politiky v sobě zahrnuje poměrně hodně oblastí. Nejdůležitější součástí výkonu politiky je aplikace legislativních nástrojů. V současnosti jsou to zejména kapitálové polštáře podle zákona o bankách č. 483/2001 Sb. a zpřísnit požadavky obezřetnostní bank na základě čl. 458 nařízení CRR. Jde o poměrně silnou formu reakce na existenci rizik. Výkon politiky však v sobě zahrnuje i jiné nástroje a přístupy.
Jak se provádí politika obezřetnosti na makroúrovni?
V první řadě jde o aktivní komunikaci vůči veřejnosti prostřednictvím publikování zpráv a analýz. Součástí komunikace mohou být komentáře, hodnocení nebo doporučení pro finanční sektor. Pod výkon politiky můžeme zařadit i přímou komunikaci s finančními institucemi s cílem ovlivnit jejich chování. Samostatným výkonem politiky jsou podněty k výkonu dohledu na místě nebo na dálku, které mají reagovat na zjištěné skutečnosti, popřípadě podněty na změny v regulaci. Interní reakcí mohou také být změny v modelech na kvantifikaci rizik. Jako reakci na určité trendy nebo rizika může NBS přistoupit i k zavedení nových vykazovacích povinností pro finanční instituce.
Některé nástroje, např. proticyklický kapitálový polštář, vyžadují čtvrtletní přehodnocení. NBS proto bude primárně rozhodovat o výkonu politiky obezřetnosti na makroúrovni na čtvrtletní bázi a v případě potřeby i častěji.
Dohled nad finančním trhem se zaměřuje na stabilitu individuálních finančních institucí a vystavení individuálních finančních subjektů vůči jednotlivým rizikům. Finanční krize z minulých let však ukázala, že takové úzké zaměření dohledu nad finančním trhem nepostačuje k zajištění finanční stability. Proto se vytvořila nová politika s cílem zajistit finanční stabilitu finančního systému jako celku.
Jaká je úloha politiky obezřetnosti na makroúrovni?
Úkolem politiky obezřetnosti na makroúrovni je identifikovat, monitorovat a zmírňovat systémová rizika pro finanční systém. Právě povinnost rizika zmírňovat dělá oblast obezřetnostního dohledu na makroúrovni politikou, neboť dosud byla tato oblast zaměřena zejména na monitorování a identifikaci rizik.
Finanční stabilita je stav finančního sektoru, při kterém je finanční sektor jako celek schopen plynule plnit své základní funkce i při výraznějších negativních šocích, ať už v externím nebo domácím ekonomickém a finančním prostředí. Stabilita finančního sektoru je přitom vnímána jako nezbytný předpoklad pro zdravé fungování reálné ekonomiky a chování finančního sektoru by nemělo prohlubovat ekonomický cyklus. Národní banka Slovenska přispívá ke stabilitě finančního systému jako celku, přičemž za tímto účelem vykonává především dohled nad finančním trhem.
Co je to finanční stabilita?
Pro finanční stabilitu je nezbytné finanční zdraví a dobře fungující vnitřní procesy ve finančních institucích. Zároveň však na finanční stabilitu významně ovlivňují i ostatní účastníci finančního trhu – nefinanční společnosti, domácnosti a vláda a legislativní a regulační prostředí. Proto za důležitou součást přispívání k finanční stabilitě považuje národní banka i pravidelné informování veřejnosti o stabilitě finančního sektoru a trendech, které mohou stabilitu ohrožovat. Za tímto účelem národní banka publikuje dvakrát ročně Zprávu o finanční stabilitě, která se primárně
Vývoj doklady výměnného obchodu, zboží výměna, drahé kovy, mince, bankovky, bezhotovostní platební styk. Funkce peníze jako prostředek směny (peníze umožňují výměnu zboží, bez nich by lidé neustále hledali někoho na výměnný obchod) peníze jako zúčtovací jednotka (zavedení peněz do ekonomiky umožňuje vyjádřit cenu jednotlivých druhů zboží v penězích) peníze jako uchovatel hodnoty
Vývoj a funkce peněz
Bankovní soustava:
1. stupeň: Národní banka Slovenska (působí jako centrální banka)
2. stupeň: Obchodní banky (vykonávají obchodní činnost)
NBS:
– nezávislá centrální banka SR, banka bank, banka státu, emisní banka,
– PO se sídlem v Bratislavě, nezapisuje se do OR,
– Postavení v majetkoprávních vztazích při nakládání s vlastním majetkem – jako podnikatel, ale není komerčně orientovaná,
– Postavení při vydávání obecně závazných právních norem a předpisů jako ministerstva a jiné orgány státní správy
Vývoj a funkce peněz
NBS určuje obchodním bankám:
1. povinné bankovní rezervy
2. maximálně úroky z úvěrů
3. minimálně úroky z vkladů
Hlavní cíl NBS Slovenska – udržování měnové stability.
Další funkce NBS:
vydává bankovky a mince (včetně pamětních bankovek a mincí), řídí, koordinuje a zajišťuje platební styk a zúčtování dat platebního styku, vykonává dohled nad fungováním bankovního systému a nad prováděním bankovních činností, další činnosti:
– vystupuje jako pokladna státního rozpočtu (banka státu),
– řídí devizové hospodářství státu, hosp. ve vztahu k zahraničí
– spravuje devizové rezervy, řídí mezinárodní platební styk
– emituje státní cenné papíry (obligace, peněžní poukázky)
– zastupuje ČR v měnové oblasti
Obchodní banky:
banka:
PO, založený jako a. s .. O udělení bankovního povolení rozhoduje NBS, v některých po dohodě s ministerstvem financí SR; ZI: minimálně 500 milionů Kč pouze v peněžní formě; Základní činnosti banky: přijímání vkladů a poskytování úvěrů; Základní činnosti: vklad, úvěr, Další činnosti:
– platební styk a zúčtování,
– investice do CP na vlastní účet,
– obchodování na vlastní
– na účet klienta s fin. nástroji peněžního a kapitálového trhu,
– směnárenská činnost, – vydávání a správa platebních prostředků
– finanční leasing,
– provádění hypotečních obchodů,
– poskytování záruk, otevírání a potvrzování akreditivů,
– poradenské služby,
– vydávání CP,
– uložení CP a věcí,
– pronájem bezpečnostních schránek atd.
Bankovní operace:
a) pasivní operace: – vklady (v užším smyslu a tj. vklady na požádání, úsporné vklady a termínované vklady a u širším smyslu vkladové listy a bankovní obligace) úvěry a půjčky (od centrální banky, od ostatních bank)
b) aktivní operace: – úvěrové operace investiční činností bank
Pasivní bankovní operace:
1) Vklady na požádání: tzv. vista vklady, vklady vidění, denní peníze, jsou na běžných účtech, klienti mohou s nimi volně disponovat, jsou bez časové vázanosti, pro banky jsou nákladné, protože jsou nejméně stabilním cizím zdrojem, pro banku představují velké riziko, jsou nejméně úročeny.
rozlišujeme:
– vklady podnikatelských subjektů,
– vklady obyvatelstva,
– vklady vlády a místních orgánů,
– vklady bank,
– ostatní vklady.
2) Úsporné vklady: slouží k dlouhodobé uložení, nelze s nimi volně disponovat v platebním styku, pro banku jsou stabilním úvěrovým zdrojům, vyšší úrok, doklad je vkladní knížka
3) Termínované vklady: dlouhodobě vázané vklady, klient nemůže s nimi volně disponovat na určitou dobu, prostředky jsou uloženy na vkladovém účtu, který slouží pouze k uložení prostředků pro banku – stabilní pařez. zdroj,
4) Vkladové listy a bankovní operace: banka získává cizí zdroje i prodejem depozitních poukázek a bankovních obligací.
5) Úvěry a půjčky od jiných bank: od centrální banky nebo od jiných obchodních bank. Nejčastěji poskytované úvěry: eskont směnek, úvěr na běžném účtu, reeskontný úvěr, druhy vkladů bank v jiných bankách.
Aktivní bankovní operace:
Krátkodobé úvěry (do 1 roku):
a) Eskontní úvěr: banka odkupuje směnky od jejich majitele za jmenovitou hodnotu sníženou o úrok.
b) Lombardní úvěr: Je zajištěn založením movitého majetku nebo práva dlužníka.
Střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry:
a) Emisní půjčka: je spojena s dluhopisy
b) Půjčka na úvěrový úpis: dlužník podepisuje úvěrový úpis – u nás se nepoužívá.
c) Hypoteční úvěr: 4-30 let, je založen nemovitostí.
d) Komunální úvěr: je založen majetek obce
e) Spotřební úvěr: 3-4 roky, poskytuje se většinou jednotlivci např. na auto.
Mezibankovní platební styk: žádná banka nemůže uskutečňovat své aktivity bez spojení s jinou bankou. Banky si navzájem bezhotovostně vyrovnávají své pohledávky a závazky prostřednictvím clearingového centra.
bankovní rizika
Externí rizika – vznikají nezávisle na činnosti obch. bank
Politické riziko – změna politického systému
Teritoriální riziko – souvisí s politikou
Měnové riziko – např. v důsledku inflace, devalvace
Kurzové riziko – změna kurzu zahraničních měn
Úrokové riziko – spočívá ve změně úrokových
Robert P. Murphy je ekonom Institute for Energy Research a spolupracovník Ludwig von Mises Institute. Zároveň vede svou konzultační firmu RPM. Specializuje se na otázky peněz a financí, úroků, klimatických změn, teorie her, historie ekonomického myšlení, principů ekonomie a rakouské ekonomické školy. Titul Ph.D. získal na New York University.
V minulosti přednášel na Hillsdale College a jako analytik Laffer Associates působil ve finančním sektoru.
Murphy je autor a spoluator několika publikací a stovek článků. Publikoval například knihy The Politically Incorrect Guide to Capitalism (2007), The Politically Incorrect Guide to the Great Depression and the New Deal (2009), Lessons for the Young Economist (2010) as Carlosem Lara je spoluautor knihy How Privatized Banking Really Works (2010 ). Napsal několik článků v odborných časopisech, jako jsou The Journal of the History of Economic Thought, The American Journal of Economics and Sociology, The Review of Austrian Economics. Murphy je také autorem studijních manuálů k základním ekonomickým dílům Ludwiga von Misese a Murraye Rothbard.
Murphy často přednáší na veřejnosti a poskytuje rozhovory v médiích. Více o něm je možné se dozvědět z jeho životopisu a jeho osobní stránky.
O Robertu P. Murphym
Publikačná činnost:
Z jeho publikační činnosti spomeňme např. Následující elektronicky dostupné zdroje:
– Jak funguje privatizované bankovnictví, 2010, s Carlosem Larem
– lekce pro mladého ekonoma, 2010
– Studijní průvodce lidskou činností, 2008 s Amadeusem Gabrielem
– Politicky nesprávný průvodce kapitalismu, 2007
– mohou být volné trhy navrženy, 2007
– Studijní průvodce pro člověka, ekonomiku a stát, 2006
– Cantorův diagonální argument a rozšíření k demokratické kalkulační debatě, 2006
– Hans-Hermann Hoppeova argumentační etika: kritika, 2006, s Gene Callahanem
– The Labor Theory of Value: Kritika Carsonových studií v politickém hospodářství oboustranných vztahů, 2006
– Teorie chaosu, 2002
Mezi nejdiskutovanější problémy v současné klimatologii patří otázka změny klimatu na Zemi, která je podle MELA (2004) způsobená růstem radiačně aktivních plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti. Jak říká i v minulosti se střídaly teplejší a chladnější období, ale od roku 1990 se podnebí Země oteplilo asi o 0,6 ° C, což může být podmíněno zvýšeným množstvím sluneční energie dopadající na Zemi.
Pro změny klimatu má největší význam změna koncentrace oxidu uhličitého, nejen proto, že spoluvytváří skleníkový efekt, tedy odráží dlouhovlnné záření Země zpět na její povrch, ale hlavně proto, že zvyšování koncentrace CO2 způsobuje změny intenzit fotosyntézy porostů (NOVÁK, 1994).
V souvislosti s předpokládanou změnou klimatu je pravděpodobné, že závažné případy sucha a povodní, vyvolaných bohatým úhrnem srážek, budou na Slovensku v budoucnosti častěji. Proto je nutné tyto jevy studovat, aby se minimalizoval jejich dopad na životy a majetek obyvatel. Významnou roli má načasování výskytu sucha, protože suché podnebí podporuje tvorbu květů, zrání plodů a zkracuje potřebnou vegetační dobu (Drlička, 2006).
Jednou z hlavní příčin suchých období na Slovensku je podle Drink (2005)
výběžek vyššího tlaku vzduchu zasahující k nám z jihovýchodu, nebo z jihu, který brání přechodu frontálních systémů přes střední Evropu. Jelikož na tvorbu srážek je potřebný dostatek vodní páry v atmosféře a zdroje výparu jsou jen na zemském povrchu, tak při absenci uspořádaných výstupních pohybů v přízemní vrstvě ovzduší srážky nevypadávají. Pokud je období s malými úhrny srážek navíc doprovázeno vysokou průměrnou denní teplotou (jako např. v létě), tak má sucho katastrofální následky.
V současnosti je zřejmé, že globální oteplování je nejvýznamnější environmentální problém v dosavadní historii lidstva, jehož důsledky se v plné míře projeví v 21. století (zdvojnásobení koncentrace CO2 v atmosféře se očekává kolem r. 2060). Řešení tohoto problému si vyžádá koncentrované úsilí celé lidské společnosti. Přesto se objevilo několik odborníků z různých sfér, kteří pochybují o významnosti spojena růstu skleníkového efektu atmosféry a globálního oteplování a argumentují existencí přirozených regulačních mechanismů a zpětných vazeb na Zemi, které dříve nebo později budou vliv růstu skleníkového efektu atmosféry na změnu klimatu kompenzovat, případně argumentují některými pozitivními důsledky globálního oteplování (LAPIN, 2000).
Přestože environmentální aktivity různých skupin obyvatelstva existují již dlouhou dobu, jen v posledních dvou desetiletích se začaly jednoznačně věnovat i problematice možného negativního vývoje klimatu na Zemi zapříčiněného člověkem.
Klimatologové upozorňovali na tuto skutečnost již v minulém století a konkretizovaly ji v padesátých letech, kdy bylo zjištěno výrazné zvýšení koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře Země a potvrdily se teoretické výpočty o možném jak souvisí globálního oteplování a růstu skleníkového efektu atmosféry (IPCC, 1995).
růst ročních průměrů teploty vzduchu
Na Slovensku se očekává do r. 2075 růst ročních průměrů teploty vzduchu o 2 – 4 ° C (přičemž větší oteplení se předpokládá v zimě), mírný růst souhrnných ukazatelů atmosférických srážek v zimě a mírný pokles v létě, změna režimu průtoků řek s významným poklesem i pokles půdní vlhkosti v teplé části roku a pokles sněhové pokrývky do nadmořské výšky 1000 m. S tím bude souviset i řadu dalších změn a důsledků, zejména v přírodních ekosystémech, v hydrologického cyklu a ve vodním hospodářství, v lesnictví, v zemědělství, v energetice, ve výskytu patogenů, chorob a škůdců (LAPIN, 2000).
Území Slovenska patří z hlediska globální klimatické klasifikace do severního mírného klimatického pásma s pravidelným střídáním čtyř ročních období a proměnlivým počasím s relativně rovnoměrným rozložením srážek během roku.
Kontinentální vzduch mírných šířek přináší teplé, slunečné a méně vlhké letá a chladné zimy s nízkými úhrny srážek. Obecné platí, že vzduch přicházející k nám od jihu až jihovýchodu je převážně sušší a teplejší (v létě se u nás projevuje
suchým a teplým až horkým počasím) jako ten, který k nám proudí od jihozápadu a má zpravidla vyšší obsah vodní páry (v létě se u nás projevuje vlhkým a teplým počasím).
Horská pásma, zejména vysoké, tvoří významné klimatické předěly a spolu s členitým terénem podstatně ovlivňují jednotlivé klimatické prvky, zejména teplotu vzduchu, atmosférické srážky, vlhkost vzduchu, oblačnost, sluneční svit a větrné poměry apod.
Proto klimaticky odlišný charakter mají nížiny, kotliny, doliny, svahy a hřebeny horských masivů (KLIMA SLOVENSKA).
Důkazy a důsledky klimatických změn
Klimatické změny se již začaly. Během posledního století se průměrná
teplota vzduchu na povrchu Země zvýšila globální o 0,6 ° C a v Evropě o 1 ° C, což je nezvykle rychlé oteplení. Podle Višváder (2006) jsou dalšími důkazy
klimatických změn následující:
– Polární ledová pokrývka se rozpouští. Oblast moře pokrytá arktickým ledem na
severním pólu se za poslední desetiletí zmenšila o 10% a tloušťka ledu nad vodou
se snížila asi o 40%. Led v Grónsku se rozpouští a odtéká do moře ve zvětšující se
míře. V roce 1996 odteklo do moře 90 km³, zatímco v roce 2005 se množství
zvýšilo na 220 km³.
– Ledovce ustupují. Odhaduje se, že na celém světě se rozpouští 9 z deseti
ledovců. Je pravděpodobné, že 75% ledovců ve švýcarských Alpách do roku
2050 zmizí.
– Hladina moře se zvyšuje. Během posledního století se zvýšila hladina moře
o 10 – 25 cm a pravděpodobně do roku 2100 se zvýší o dalších 88 cm. mořská voda může proniknout do zemědělské půdy a zdrojů sladké vody a kontaminovat
je.
– Snižování biodiverzity. Mnohé živočichové a rostliny se nedokáží vyrovnat
s oteplováním. Zranitelné jsou zejména druhy jako polární medvědi, tuleni, mroži a tučňáci.
– Ohrožena je produkce potravin. Vegetační období rostlin se od roku 1960
prodloužilo o 10 dní a produktivita rostlin se zvýšila o 12%. globální modely
odhadují nárůst zemědělského výnosu EU jen do nárůstu teploty do 2 ° C,
pak však budou výnosy klesat.
– Nedostatek vody. Téměř pětina populace světa nemá přístup k čisté pitné vodě.
Pokud se globální teploty zvýší o 2 až 2,5 ° C nad úroveň před průmyslové revoluce, může se toto číslo zdvojnásobit.
– Je častější výskyt extrémního počasí (bouře, povodně, sucha a tepelné vlny).
V posledním desetiletí bylo ve světě třikrát více přírodních katastrof souvisejících
s počasím jako v šedesátých letech a v roce 2005 byl rekordní počet hurikánů.
– Rozšíření nemocí. Změna klimatu zvýší pravděpodobnost tropických onemocnění, jako jsou malárie a horečka dengue.
Příčiny klimatických změn
Kolísání klimatu v našem století se vysvětluje změnami propustnosti atmosféry Země, a tím i změnou v příkonu energie slunečního záření. složitost klimatického
systému Země a dosud neujasněné představy o tom, které z klimatotvorných činitelů jsou pro změnu klimatického systému nejpodstatnější vede k závěru, že intenzivní výkyvy klimatu jsou výsledkem vzájemného působení několika klimatotvorných činitelů (ANTAL, Špánik, 2004).
Nejdůležitější změna, kterou jsme v zemské atmosféře způsobily a nadále způsobujeme je změna koncentrace skleníkových plynů. Problém spočívá v tom, že jejich stále se zvyšující koncentrace výrazně přispívá ke skleníkovému jevu, ke změnám klimatu (Bedi, 2002).
Lidskou činností, zejména technologickými procesy jsou do ovzduší vypouštěny látky jako oxid uhličitý, metan nebo chlor-fluor-uhlovodíky (CFC = freony), které
pohlcují teplo a jsou odpadními produkty naší civilizace. Tyto plyny, stejně jako ve skleníku, propouštějí teplo dovnitř, ale zabraňují mu vrátit se zpět do vesmíru
(PŘÍČINY A DOPADY ZMĚNY KLIMATU).
Mění se tak schopnost atmosféry pohlcovat a odrážet sluneční radiaci, dochází ke změnám dlouhovlnných radiačních toků a k narušení Ozonosféra (GORE, 2000).
Pro změny klimatu má největší význam změna koncentrace oxidu uhličitého, nejen proto, že spoluvytváří skleníkový efekt, tj odráží dlouhovlnné vyzařování Země zpět na její povrch, ale hlavně proto, že zvyšování koncentrace CO2 způsobuje změny intenzit fotosyntézy porostů (NOVÁK, 1994).
Oxid uhličitý není sice pro organismus toxický, má však vliv změnu globální klimatu. Je zodpovědný za více než 50% emisí přispívajících k této změně.
Stabilizace globální teploty Země (zastavení nárůstu průměrné teploty) by sivyžadovalo až 60% snížení celosvětových emisí CO2 do roku 2050. Abychom vytvořily podmínky, kdy nedochází k nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře, museli bychom omezit spotřebu paliv až o 80%. Mezi skleníkové plyny patří i metan. Vzniká například na rýžových polích a při chovu dobytka. Bakterie, které rozkládají celulózu v žaludku dobytka, přeměňují 3 až 10% hmotnosti krmiva na
metan, který dobytek vylučuje. Odhaduje se, že tímto způsobem se do atmosféry dostává téměř 100 milionů tun metanu ročně. Rýžová pole jsou považovány za nejdůležitější zdroj atmosférického metanu. Kořeny rýže zachycují metan z bahna na dně, plyn putuje rostlinou a pak je vypouštěn do ovzduší. Tímto způsobem se dostává do ovzduší 150 milionů tun metanu ročně. Metan rovněž vzniká působením různých organismů, procesy v mokřadech, vypalováním lesů a savan, ale i procesy hnití na vodních plochách a skládkách. Všechny tyto zdroje dávají dohromady asi 500 milionů tun metanu ročně a každým rokem o 50 milionů tun přibývá (PŘÍČINY A DOPADY ZMĚNY KLIMATU).
a konci roku 2018 v srdci Nauenu bude vybudován moderní rodinný dům s celkovým počtem 19 obyvatel.
Bytové jednotky na čtyřech podlažích. Apartmány se vyznačují moderními půdorysy otevřená konstrukce a moderní zařízení. Každý byt v tomto bytovém domě má přes balkon. Přízemí je vedle vchodu s výtahem a
Schodiště schody, služby budov a parkovací místa pro kola.
V 1. a 2. patře jsou k dispozici šest dvoupokojových apartmánů a jeden čtyřpokojový apartmán. v Podkroví jsou plánovány pět apartmánů se 3 ložnicemi. Výtah poskytuje přízemní přístup ke každému podlaží. Kromě rozšíření podle aktuálního stavu současná verze nařízení o úsporách energie ušetří energii tím, že vytvoří vlastní Uložená zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Každý apartmán má nejméně jedno parkovací místo na dvoře.
Stavba by měla začít v prvním čtvrtletí roku 2018.
Spisová značka: L 10736 vedená u Městského soudu v Praze
Obchodní firma: Zahrádková osada Jenerálka, z.s.
Sídlo: Na Pučálce 2566/20, Dejvice, 164 00 Praha
Identifikační číslo: 70807388
Právní forma: Spolek
Člen představenstva, předseda: Alexandr S.
Praha
Den vzniku členství: 14. leden 2017
Člen představenstva, místopředseda:
Jiřina T.
Praha
Den vzniku členství: 3. květen 2014
Člen představenstva, místopředseda:
Miroslav H.
okres Hlavní město Praha
Den vzniku členství: 14. leden 2017
Člen statutárního orgánu:
Marie D.
Praha
Den vzniku členství: 18. duben 2015
Člen statutárního orgánu:
Helena V.
Praha
Den vzniku členství: 18. duben 2015
Člen statutárního orgánu:
Jana T.
okres Hlavní město Praha
Den vzniku členství: 9. září 2016
Člen statutárního orgánu:
Stanislav B.
okres Hlavní město Praha
Den vzniku členství: 14. leden 2017
Jenerálka je osada (původně hospodářský dvůr) nacházející se v pražské městské části Dejvice, v údolí při soutoku Šáreckého a Nebušického potoka. Až do 1. poloviny 20. století patřila do katastru obce Nebušice. Centrem osady je zámek Jenerálka, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Jak cestovat po Budapešti?
K cestování po Budapešti Využijte služby Budapešťské městské veřejné dopravy, zvláště pokud bydlíte v jednom z vnějších okresů, ale městské veřejné dopravy v Budapešti vám stejně dobře může ulehčit život pokud se pohybujete v některém z centrálních městských částí (Budapešť V., Budapešť VI., části I., II., VII. a VIII.). pohodlnější městskou dopravou.
Provozovatelem prostředků hromadné dopravy jsou Budapešťské dopravní podniky (BKV), které jsou majetkem města.
žlutá tramvajová trať Combino na bulváru Grand Boulevard Jednoduše se dostanete na jakýkoli pohled a atrakci tím, že cestujete po jedné ze čtyř linky metra nebo hlavní tramvajové linky (č. 4, 6 a 2).
Autobusová a trolejbusová doprava je docela rozsáhlá.
Tam je také pravidelná lodní doprava na Dunaji od jara do podzimu.
Níže najdete informace o veřejné dopravě v Budapešti: typy vstupenek a průjezdů, nákup a potvrzení.
Pronájem skladových a kancelářských prostor Praha 5 – Zličín
Do Blatin 373
prostory situované v hale A o celkové výměře cca 6 800 m2 (především skladový prostor) a kancelářský prostor o výměře 161,51 m2 vč. sociálního zařízení
• objekt je napojen na el. energii, plyn a telefon
• vytápění skladů je pomocí plynových infrazářičů, kanceláře jsou vytápěny teplovodně
• v areálu je možnost stravování, parkování kamionů
Cena pronájmu:
• skladový prostor 50 Kč bez DPH/m2/měsíc
• kancelářský prostor 100 Kč bez DPH/m2/měsíc
Real nebo Liverpool
Přečtěte si, jak si zadarmo vsadit na finále Ligy mistrů
Konečně je tu finále Ligy mistrů! V Kyjevě se v sobotu utká Real Madrid s Liverpoolem a Vy si na zápas můžete zdarma vsadit za 200 Kč.
JAK?
Stačí si založit online účet u sázkové kanceláře Chance a ověřit si ho na pobočce a ihned získáte 200 Kč na vsazení. Pak už bude jen na Vás, jestli vsadíte na výhru Liverpoolu nebo Realu 🙂
Nejlevnější letenka do Sydney již za skvělých 841 eur!
Se skvělou nabídkou letenek z Budapešti do Sydney přišla společnost Qantas Airways. Zpáteční letenka do Austrálie jen za 841 eur, tak to už je tedy opravdu výhodná cena. Pravidelně pro Vás vybíráme z nabídky leteckých společností ty nejlevnější letenky do celého světa.
Nabídka levných letenek je omezená. Díky správnému naplánování se stane zážitkem na celý život. Návštěvu Austrálie mnozí podniknou pouze jednou za život. Abyste předešli negativní zkušenosti z cesty do Austrálie, je dobré věnovat přípravě čas. Podceníte-li přípravu, v mnohém se Vám to může negativně vrátit. Už proto, že Austrálie je zemí na druhé straně světa a podnebí, zvyklosti, vzdálenosti i příroda jsou zcela jiné než u nás v Evropě. Rozumným naplánovaním a přípravou předejdete nečekaným výdajům, ale i stresům spojeným s cestou.
VYUŽIJTE PLÁNOVAČ DOVOLENÉ V AUSTRÁLII
VYUŽIJTE PLÁNOVAČ DOVOLENÉ V AUSTRÁLII
Naplánovat si správně dovolenou v Austrálii není vůbec jednoduché. Plánování většinou skončí u zjištění, že je časově nemožné a finančně příliš náročné zvládnout návštěvu všech vybraných destinací a aktivit. Nabízíme Vám rady z praxe a relevantní informace vycházející z naší dlouholeté činnosti průvodců, cestovatelů a autorů článků o Austrálii.
Podobně bychom se mohli ptát zda čteme a chápeme správně středověké kroniky ze kterých Jirásek vycházel při psaní Starých pověstí českých. Je to především nejstarší z nich, Kosmova Chronica Bohemorum (Kronika česká) z počátku 12.století, ale i další, jejichž autoři však již více méně vycházeli z Kosmovy kroniky. Jsou to především Dalimilova kronika z počátku 14.století a Hájkova z počátku 16.století. Zkusme podrobit logické analýze některé údaje z těchto kronik, respektive Starých pověstí českých.
Pocházel Přemysl Oráč ze Stadic nebo ze Statenic?
Statenice jsou starobylá obec na Praze -západ. Nedaleko Statenic, necelou hodinu chůze, se nalézá Levý Hradec a jen o kousek dál Budeč. Z Vyšehradu do Statenic to rovněž není daleko. Statenice se tak nalézají uprostřed území, které obýval kmen Čechů. Představíme-li si způsob společenského života našich dávných předků, tak lze oprávněně předpokládat, že při různých příležitostech, především pohanských svátcích a slavnostech, se obyvatelé těchto hradišť běžně setkávali, aby je oslavili společně. Kněžna Libuše se tak mohla setkat s Přemyslem Oráčem spíše ve Statenicích, nežli ve více nežli sto kilometrů vzdálených Stadicích, kdesi u dnešních Teplic v ústeckém kraji.
„ Kazi, Teta ,Libuše. V útlém mládí svém žili na Budči… s jinými pannami a jinochy svého plemene.“. Libuše tedy musela znát Statenice a jejich obyvatele od mládí a Přemysla mohla potkat právě na Budči.
Zajímavý exkurz do naší historie. Tyto pasáže by vás měly zajímat
Když vysílala poselstvo pro Přemysla , učinila tak slovy: „Můj kůň vás povede;…“. Cestu do Statenic si její kůň mohl zapamatovat, ale do vzdálených Stadic, kam poselstvo dorazilo „…až třetího dne ráno …“, nikoliv, obzvláště, když poselstvo během cesty „ … došlo domnění, tou cestou kůň že poprvé nejde, že kněžna jízdou příšernou často tu jezdila za večerního soumraku a zase, než zapěly kury, že se vracela do svého dvora.“ Do Statenic to takto z Vyšehradu mohla bez potíží stihnout, do Stadic je to vyloučeno.
Rovněž popis lokalizace Stadic „ … blížili se (poslové) k dědině mezi stráněmi,kraj úzkého dolu, jimž řeka tekla.“ odpovídá Statenicím, jen s tím malým rozdílem, že jimi protéká Unětický potok. Středověcí kronikáři na takové druhořadé okolnosti příliš nehleděli. Rovněž vlastní jména obcí, řek, atd. často komolili, neboť je většinou znali jen přeneseně z doslechu. Navíc, Kosmova kronika se nám nezachovala v originále, nýbrž jen v několika pozdějších opisech. Tak mohlo snadno dojít k záměně – Statenice za Stadice.
Vzmáhající se vlny národního sebeuvědomování v polovině 19.století využil hrabě Nostic a nechal ve Stadicích v roce 1841 postavit pomník Přemysla Oráče. Pozvedl tím historický význam svého panství a posvětil legendu o Přemyslovi a Libuši.
Přemysl je bezpochyby historická postava. Dal jméno dynastii, která vytvořila středověký český stát a národ. Kdyby byl pouze smyšlenkou, virtuální realitou, nebylo by to možné. Proto můžeme brát jako skutečnost i všechna ostatní knížata přemyslovského rodu pohanského období našich dějin, ačkoliv o nich nejsou žádné vědecké důkazy a přežila pouze v legendách.
Byla Lucká válka skutečně střetem slovanských kmenů?
Někteří historici soudí, že Kosmas čerpal popis bitvy mezi Čechy a Lučany u Turska ze starších franských análů. Celá pověst se svou koncepcí a přízračností velice blíží nordickým ságám. Vnímá ji tak každý erudovaný čtenář. Ságy se dlouhá staletí, až do doby kdy byly literárně zaznamenány, přenášely ústním podání. S velkou pravděpodobností tak tomu bylo i u této pověsti. Na podstatě věci, totiž že způsob vedení boje se strany Lučanů byl germánský či keltský, to nic nemění. Území Lučanů se dotýkalo území obývaného Sasy. Bezpochyby s nimi udržovali Lučané úzké vztahy. Podobně tomu bylo i na jihu, kde se území obývané Doudleby dotýkalo Bavor. Roku 845 nikoliv Čechové, ale náčelníci příhraničních kmenů českého prostoru požádali krále Východofranské říše Ludvíka Němce o křest. K Řeznu měli , nejspíše z kulturních , velmi pravděpodobně i etnických, možná i jazykových důvodů , blíže nežli ke středočeskému prostoru ovládanému kmenem slovanských Čechů. Tento fenomén přežil až do nedávné doby. Některé prameny uvádějí, že pohanští Češi to považovali za zradu a vytáhli proti těmto kmenům vojensky. Věrozvěstové Konstantin a Metoděj byli pozváni na Moravu až v roce 863.
Pověst dále vypráví, že kníže „Neklan se bál a nezmužil …“. Pověřil proto vedením českého vojska Tyra (Thora) , což byl s velkou pravděpodobností vikingský válečník v jeho službách. Nacionalismus druhé poloviny 19.století by samozřejmě neunesl, aby české vojsko vedl Germán. Jirásek proto přejmenoval Thora na Čestmíra. Nájemní žoldnéři nebyli v oné době ničím neobvyklým. Konec konců i kněžnu Ludmilu zavraždili Tuna a Gomon a Durynk syna luckého vůdce Vlastislava (pověst Durynk a Neklan). Vpádu Franků do českého prostoru v roce 872 se postavilo pět českých knížat , mezi nimi Heryman a Spoitiman. Jména germánská, osobní i místní, se mísila se jmény a názvy slovanskými. To svědčí o tom, že český prostor byl obydlen kmeny (klany, rody) tří etnik- Slovanů, Germánů a zbytků Keltů. Vysvětluje to skutečnost, že vůdce kmenového svazu českého prostoru , nejspíše Frank, Samo zvítězil nad Franky u Wogastisburgu (7.století) a Frankové v 9.století dobyli hrad Canburg kdesi u Ohře, tedy na území Lučanů. V pověsti O Čechovi připouští i Jirásek slovy, „ …Kraj pustější a osad poskrovnu. Byly daleko od sebe a obyvatelé jejich cizího jazyka,… jejich obydlí ve vykopaných jamách“ ,existenci neslovanských etnik v českém prostoru. Nedávné vykopávky germánských zemnic v Roztokách u Prahy jsou toho důkazem. Ve sporu, zda český prostor obývalo jen slovanské etnikum, nebo více etnik, se zdá pravděpodobnější názor renomované historičky Doc.PhDr.Jarmily Bednaříkové,CSc.z ústavu Klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy university, že český prostor byl víceetnický. Toto stanovisko je racionální a logické.
Proces vnitřní i vnější integrace českého prostoru
Je nemožné , aby zcela vymizely stopy migračních vln Keltů a Germánů , které předcházely slovanské migraci .Tato etnika, v českém prostoru vymezeném pohraničními horami, v průběhu přibližně šesti set let ,postupně splývala ve středověký český národ . Tento proces vnitřní integrace byl zhruba dokončen teprve někdy koncem 10. století, kdy je dokončen i proces formování českého státu, který započal roku 806, když se kmeny usedlé v českém prostoru, nazývané Bohemané, nikoliv Češi, neboť ti byli jen jedním z mnoha kmenů, zavázaly platit Franské říši poplatek „tributum pacis“. Ta tím uznala geopolitickou jednotu a nedělitelnost českého prostoru. Teprve po dokončení vnitřní integrace , etnické i politické, českého prostoru a tím vznikem českého státu, se obyvatelé tohoto státu mohli nazývat Čechy. Ve druhé polovině 10.století byl dokončen i proces vnější integrace českého státu do dobového integračního uskupení Svaté říše římské. Český stát a v 10. století vládnoucí Přemyslovce Václava Svatého a Boleslava I., lze svým způsobem považovat za spoluzakladatele Svaté říše římské. Český stát a národ se tak řadí mezi nejstarší evropské národy a státy.
Proč český prostor integroval právě kmen Čechů
Český kmen se usadil ve středních Čechách, v srdci země, kde byly nejlepší životní podmínky. Úrodná půda vytvořila výrobní základnu pro populační růst. Český kmen se tak stal nejpočetnějším kmenem v českém prostoru a postupně expandoval do zbytku země a slovanizoval jej. Zbytky germánských a keltských etnik přežívaly v neúrodném hornatém pohraničí a dalších málo úrodných oblastech, jako byly například bažinaté jižní Čechy, a postupně byly expanzí Čechů slovanizovány. Nelze vyloučit, že příčinou Lucké války byla snaha příhraničních kmenů proniknout do úrodných středních Čecha a tak si zajistit přežití.
Dějiny a současnost
Je pochopitelné, že s rostoucí intenzitou integrace českého státu a národa do EU roste zájem o nejstarší období českých dějin, kdy se formovaly základy politické struktury Evropy. Lidé chtějí poznat svou národní a státní identitu. Staré pověsti české vycházely ze středověkých kronik, nicméně je obdivuhodné jakou intuicí vládli středověcí autoři. Stačí přečíst si kapitolu Ze starých proroctví. Doufejme jen, že ne všechna se vyplní.
Skupina amerických vědců zjistila spojení mezi omezením kalorické hodnoty potravy a genetickou samoregulací délky života. Patřičná studie, jejíž krátký popis uvádí portál EurekAlert!, byla uveřejněna v časopise Nature Communications.
Vědci našli způsob, jak regulovat délku života
Odborníci zjistili, že hladovění nebo omezení kalorické hodnoty spotřebované potravy zpomaluje epigenetické změny a jako důsledek zvyšuje délku života.
Jak podotýkají výzkumníci, rychlost epigenetických změn je přímo spojena s délkou života. Čím déle žije průměrný představitel toho či onoho druhu, tím pomaleji probíhají u něho tyto změny.
K těmto závěrům dospěli vědci po rozboru epigenetické modifikace na příkladu vzorků krve myší, opic a lidí.
Ekonomický faktor je jednou z nejsilnějších námitek proti členství Ankary v EU, což vyplývá zejména z relativní chudoby a zaostalosti, nerovnoměrné rozvinutosti, velikosti populace, turecké rozlohy a v neposlední řadě převažujícího zemědělského (PLH) sektoru. HDP Turecka na obyvatele je nižší než v kterékoli současné členské zemi EU, přičemž dosahuje pouze 29% unijního průměru. Při průměrném růstu 5% by Turecký HDP v okamžiku vstupu Turecka do EU, tedy pravděpodobně v roce 2015, odpověděl 2,9% HDP Unie. Podle parity kupní síly v přepočtu na obyvatele dosahuje turecký HDP pouze 27% průměru EU a jednotlivé regiony se přitom značně liší co do úrovně hospodářského rozvoje (Hughes, 2004).
image
Růst tureckého HNP (forbes.com)
K tomu, aby bylo Turecko schopno využít naplno svůj ekonomický potenciál, je třeba provést ještě mnoho důležitých reforem, kde se najkľúčovejšími jeví především reforma pracovního trhu a školství. Závažný problém představuje i vysoká nezaměstnanost, která v roce 2004 dosáhla svého maxima, a to 12%, což je přibližně o 3% nad průměrem EU (Studničková, 2005). Mimořádně nízká je i zaměstnanost žen, která dosahuje kolem 25%. Inflace se rovněž nepohybuje na Unií přijatelné úrovni, přičemž například v roce 2001 se dostala na úroveň 57,6% 66 (Studničková, 2005).
Situace se ale po roce 2001 začala stabilizovat a inflace poklesla na úroveň 10% v roce 2004. Dalším faktorem mimořádně zatěžujícím tureckou ekonomiku je to, že Turecko patří mezi největší dlužníky, resp. je největším dlužníkem, co se týče půjček od Mezinárodního měnového fondu, přičemž v roce 2004 se výše půjček vyšplhala na úroveň 18,6 miliard amerických dolarů (Quaisser, Wood, 2004, s. 38). Platby úroků z tohoto a dalších dluhů nesmírně zatěžují tureckou ekonomiku.
image
Turecký HDP na hlavu (bbc.co.uk)
Uvádí se, že na vesnici žije okolo 65% populace a 45% práceschopného obyvatelstva je zaměstnaného v PLH, což představuje okolo 23 milionů lidí, přičemž ve všech zemích EU dohromady pracuje v PLH přes 25 milionů lidí. Z toho je zřejmé, že vstup Turecka do EU by měl na současnou společnou PLH a strukturální politiku likvidační účinky (Kadlecová, 2005). Někteří odpůrci tureckého členství upozorňují na to, že jeho vstup by mohl znamenat konec společné PLH politiky, neboť podle jejího současných pravidel by chudé regiony tureckých zemědělců byly vhodnými oblastmi pro ohromné financování, zatímco současní odběratelé čerpající z PLH fondů by tím utrpěly.
Tento faktor patří rovněž mezi často diskutovaný a to zejména z důvodu, že velikost populace členských států EU je momentálně určujícím kritériem pro rozložení sil v Evropské radě a Evropském parlamentu podle smlouvy z Nice. Turecko by se tak po vstupu do EU stalo nejlidnatějším státem. Podle odhadů by mohlo mít v roce 2015 přibližně stejný počet obyvatel jako Německo, tedy kolem 80 milionů. Paradoxní situace by nastala, kdyby pravidla pro rozložení sil v institucích EU zůstaly stejné jako v současnosti, protože v důsledku počtu obyvatel by se Turecko stalo nejvlivnějším státem Unie a mělo by tak největší vliv na rozhodování. Této situaci by se dalo předejít, pokud by byla přijata Evropská ústavní smlouva, která může vstoupit v platnost pouze v případě, že bude přijata každou ze signatářských zemí na základě jejich vlastní ústavní procedury [67].
Ústavní smlouva se snažila pravidla pro rozložení sil nastavit tak, aby byl vliv jednotlivých zemí vyvážený. Podle zatím neschválené Evropské ústavy, resp. Lisabonské smlouvy, by bylo hlasování založené na tzv. principu dvojí většiny, tedy na principu kvalifikované většiny. Na rozhodování tak bude potřebných nejméně 55% členů Rady a zároveň nejméně 15 z nich, přičemž tyto státy musí zastupovat nejméně 65% populace celé Unie. V tomto případě by turecké členství, navzdory velikosti země, nemělo mít rozhodující význam pro fungování Unie (Karlsson, 2008).
Turecko by potřebovalo na zablokování rozhodnutí podporu alespoň dvou větších států a rovněž nelze vyloučit, že i faktor podílu HDP bude součástí nové ústavní smlouvy (Karlsson, 2008). Počet křesel by měl v Evropském parlamentu vzrůst ze současných 736 na 750, přičemž jeden členský stát by mohl mít minimálně 6 a maximálně 96 křesel. Turecku by po přistoupení mělo připadnout, stejně jako Německu, 82 mandátů (Issues Arising from …, 2004). Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že Turecko se členem Unie nestane, pokud nebude Evropská ústavní smlouva ratifikována ve všech členských státech.
Turecko patří podle množství mezinárodních organizací, jako Amnesty International nebo Human Rights Watch, ještě i dnes k zemím, ve kterých dochází ve značné míře k porušování lidských práv, rovnosti mezi mužem a ženou, základních svobod včetně svobody vyznání, k diskriminaci menšin, k týrání vězňů či k ponižujícímu zacházení s ženami.
Otázka lidských práv – Turecko
Právě otázka kurdské menšiny a potlačování jejich národnostních práv patří mezi nejproblematičtější oblasti. Je pravda, že v této oblasti bylo za posledních pár let dosažených mnoho pokroků, přičemž Kurdům bylo například v roce 2003 přiznáno právo učit se na školách svou mateřskou řeč a možnost dávat dětem kurdské jména, byl schválen zákon, který legalizuje rozhlasové a televizní vysílání v menšinových jazycích a také jejich veřejnou výuku na soukromých školách (Siegl, 2007). Ale i navzdory těmto pozitivním reformám vláda za posledních 5 let nevytvořila specifický koncept řešení kurdského problému a neprosadila rozšíření jazykových a kulturních práv Kurdů, které by se blížily k standardům Rady Evropy a OBSE (Siegl, 2007).
Orientace na islamistické země a neb Turecko jako model pro muslimský svět
Jako další možná alternativa vhodná pro identifikaci se často vzpomíná orientace na islámské země a muslimský svět. Po skončení studené války a vlivem zkušeností ze zahraničí začalo v Turecku docházet k nárůstu islámského cítění, co vrhalo světlo na důležité otázky po národní identitě a etnické identifikaci. V tomto období začíná vracet mnoho Turků z Německa jako reakce na nepřátelství ze strany domácích obyvatel Německa a začínají se přiklánět k tomu, co jim bylo nejblíže a tedy k islámu. Jedna zpráva z roku 1993 uvádí, že „v Turecku se velmi rozšířila móda nosit plnovous v islámském stylu, u žen naopak závoje, mešity přitahují stále více davů a v knihkupectvích se objevuje stále více knih, časopisů, kazet, kompaktních disků a filmů ospevujúcich islámskou historii , přikázání, způsob života a vyzdvihují roli, kterou sehrála v uchování odkazu proroka Mohameda Osmanská říše „[6] (Huntington, 2007, s. 168).
Toto vznikající obrození začalo měnit charakter turecké politiky a také političtí vůdci jako Turgut Özal se explicitně ztotožňovali s muslimskými symboly a politikou. Jednoduše řečeno, demokracie povzbudila obrat k domácí kultuře a návrat k náboženství. [7] Popularita Strany blahobytu začala narůstat a právě ona opět nastolila otázku, kam vlastně Turecko patří. Strana blahobytu otevřeně kritizovala přibližování se sekularisty k EU a tvrdila, že pokud by se Turecko opět přidalo k muslimskému světu, nemuselo by se ponižovat a stát před bránou do Evropy jako žebrák. Slovy předsedy strany Erbakan: „Místo toho, že 65 milionů Evropanů bude mít ve svých řadách tureckou identitu, kterou budou všichni nenávidět, upřednostňují stát se součástí miliardové muslimské identity“ (Karlsson, 2008, s. 63). Turecko, které se nemohlo dále spoléhat jednak na EU i na ideu Panturkizmu, hledalo přirozené východisko v posílení svých vztahů mezi islámskými zeměmi.
A proto i první zahraniční cesta nově zvoleného premiéra Erbakan v roce 1997 vedla do arabského světa. Erbakan měl v plánu jako prvního navštívit egyptského prezidenta Mubaraka, ten ho však odmítl přijmout. To byla první rána. Druhá následovala během návštěvy libyjského vůdce Kaddáfího, který otevřeně kritizoval tureckou politiku vůči Kurdům. Pokusy o orientaci směrem k muslimskému a arabskému světu skončily pro tureckých islamistů neúspěchem a hanbou i v důsledku toho, že v arabském světě se Turecko spojovalo s osmanským imperialismem. Obavy z postupného islamizovania sekulární republiky se objevily opět v roce 2002, kdy se dostal k moci Erdogan na čele nově vzniklé nábožensky zbarvené strany AKP (Strana prosperity a rozvoje).
Po skončení studené války se úloha geostrategického postavení Turecka výrazně zmenšila vůči evropským zemím i k NATO. Západ již v tomto okamžiku Turecko nepotřebuje jako baštu proti úhlavním hrozbě ze severu, ale spíše jako partnera při řešení menších hrozeb přicházejících z jihu, jako tomu bylo při konfliktu v Zálivu (Huntington, 2007, str. 165). S koncem studené války přišel i nečekaný rozpad Sovětského svazu a s tím související vznik nových republik na Kavkaze a v oblasti Střední Asie, což vyvolalo v Turecku značnou euforii. Pět z nich bylo národními státy tureckých etnik.
Orientace na Panturkizmus
Rusko a Turecko – vzájemné prolínání se sfér vlivu (stratfor.com)
Turecko očekávalo, že kulturní, jazykové, náboženské a historické vazby povedou k vytvoření turkické společenství, ve kterém připadne vůdčí pozice právě Ankaře. Západ tento scénář vnímal pozitivně, protože považoval tureckou cestu rozvoje za přijatelný model. Postsovětské turkické republiky zpočátku spolupráci s Tureckem přivítali. Turecko se snažilo získávat postupný vliv např. vysíláním učitele, aby vyučovali v turečtině, poskytnutím diplomatické podpory při přijímání do různých mezinárodních organizací i prostřednictvím dlouhodobých nízko úročeného půjček ve výši 1,5 miliardy dolarů (Huntington, 2007). Vzhledem k tomu, že tyto státy neměly demokratickou tradici a byli obývané muslimy, mnozí uvažovali o islamistickém nebezpečí.
Zakázková výroba čepic
Z geopolitického hlediska byly tyto země počátkem 90. let ohrožené vlivem Íránu, který se mohl snažit o vyvolání islámské revoluce. A bylo to právě Turecko, ve kterém mnozí viděli jakousi hráz nebo překážku islamistického nebezpečí. Narůstající hrozbě mohlo Turecko zabránit zprostředkováním tradice sekulární vlády i zkušenostmi s přechodem od autoritativního režimu k demokracii a s ekonomickou transformací. Ale ani Turecko ani Irán nebyly dostatečně stabilní a silné na to, aby se v oblasti Střední Asie dokázali výrazněji angažovat, čehož důkazem je výkonnost jejich ekonomik [4], které k mocenské expanzi jednoduše nestačili. Kromě toho se v těchto zemích rozvinul autoritativní systém osobní moci a politici rozhodně nestály o jakékoli zasahování do svých vnitřních záležitostí ani patronát.
Mocenskou podporu, ale ne politický vzor, hledali mezi velmocemi jako Rusko a USA (Tesař, 2007, str. 7). Počáteční vlna turecké aktivity v roce 1993 tedy začala upadat. Další příčinou byla např. i změna prezidentského křesla, na které usedl Sulejman Demirel, jakož i zmíněné opětovné potvrzení ruského vlivu v regionu, který Rusko považovalo za své „blízké zahraničí“ (Huntington, 2007, s. 167). I přesto, že středoasijské republiky navenek odmítli islamismus a praktikovali sekulární vládu, Turecko bylo nevítaným partnerem právě jako zprostředkovatel demokratizačních zkušeností. Kromě toho Rusko reagovalo na vzniklou situaci pomocí nátlaku a různých lákadel.
Nakonec se Turecko s touto situací muselo vyrovnat a to se týká i vlažného přijetí ze strany Ázerbájdžánu, který se stal „ruským koněm“ a Rusko ho vnímá jako svou výsostnou zájmovou sféru, neboť v tomto regionu udržuje úzké vztahy už po staletí, zatímco Turecko zde je nováčkem (Tesař, 2007, s. 7). I přes všem těmto sklamamiam Turci ve svých pokusech pokračovali a to zejména v oblasti upevňování ekonomických vztahů [5]. Nakonec se Turecko muselo spokojit s druhořadou úkolem v této oblasti. Zatímco Turecko pracovalo na budování vztahů s bývalými sovětskými republikami, doma začala být problematizovaná jeho vlastní kemalistická sekulární identita (Huntington, 2007).
Na základě uvedeného můžeme v konečném důsledku konstatovat, že pravděpodobnost získání dominantní pozice v středoasijských republikách se dá jen sotva očekávat a už i jen pokus o to by působil destabilizujícím a zhoršil by stávající problémy na Kavkaze. Pokud by Turecko zvolilo panturkickú kartu, bylo by riziko propojení problémů na Středním Východě, včetně Iráku, s problémy v jižních okrajových oblastech bývalého Sovětského svazu zjevné, přičemž Evropa má životní zájem na tom, aby k takovému něčemu nedocházelo.
Evropská civilizace, panturkizmus a islamistické země jako možné alternativy identity a identifikace
Se vznikem nezávislého státu Republika Turecko po I. světové válce v roce 1923 se velmi intenzivně dostala do popředí otázka jeho identity a identifikace. I dnes, tedy po více než 80. letech, je tato otázka stále aktuální a široce diskutována nejen na půdě samotného Turecka, ale zaměstnává a trápí analytiků a státníků tak v jeho blízkém zahraničí, jakož i na celém světě. Téměř okamžitě po získání samostatnosti bylo směřování země nastartováno proevropský, tedy na evropskou civilizaci, její hodnoty, její kulturu a také snahu o postupné provádění jejího právního a politického systému. Vůdčí osobností tohoto procesu nebyl nikdo jiný, než Mustafa Kemal, který si časem vysloužil přívlastek Atatürk [1] Turecko se v té době chtělo modernizovat, přiblížit se vyspělým evropským zemím a tedy jinou možnost v té době nemělo.
Turecko jako rozervána krajina
Po tom, co Atatürk nově definoval národní, politickou, náboženskou i kulturní identitu tureckého národa, se v 30. letech s velkým nasazením pokoušel nastartovat hospodářský rozvoj. S tím šlo ruku v ruce pozápadnění, které se mělo stát jedním z prostředků modernizace (Huntington, 2007, str. 164). Turecko od své nezávislosti udělalo mnoho významných kroků k přiblížení se Evropě. Doslova kopírovalo západní vzory, a tak od vlády jedné strany přešlo k pluralitnímu systému politických stran, lobbovalo za členství v NATO, které nakonec v roce 1952 i dosáhlo, čímž potvrdilo svou pozici člena svobodného státu (Huntington, 2007, str. 164).
Kromě toho si podalo přihlášku v roce 1987 do EHS / EU v přesvědčení, že se chce stát jeho plnohodnotným členem, ale po množství zklamání a narůstajícího podezření, že země EU ho do svého elitního klubu nikdy nepřijmou, začalo hledat nové alternativy a směry, kterými by se mohlo identifikovat. Těmito alternativami byly Panturkizmus2 a orientace na islamistické země a muslimský svět. Do jaké míry jsou tyto alternativy perspektivní a zda hrozí odklonění se od procesu westernizácie a přibližování se Evropě, pojednávají následující podkapitoly.
Následující kapitola nesoucí název Zlomové okamžiky integračních ambicí nebo proces přibližování se Evropě je věnována postupnému procesu přibližování se Osmanské říše, jako předchůdkyni moderního Turecka, hodnotám evropské civilizace pro komplexnější pochopení této problematiky při použití historicko-analytické metody. Tato pasáž se dále věnuje situaci, jaká nastala po vzniku nezávislého Turecka v roce 1923 a snaží se nastínit jeho další směřování, orientaci a snahu identifikovat se. Další sekce je věnována situaci po II. světové válce a důležitým momentem v souvislosti s prohlubující se spoluprací mezi Západem a Tureckem. Poslední sekce této kapitoly rozebírá postupný proces integračních ambicí Turecka po vzniku EU v roce 1993 až po získání statusu kandidátské země a zahájení předvstupních rozhovorů jako základ pro budoucí členství v EU.
Problém identity a identifikace Turecka v evropských strukturách (2)
A konečně třetí kapitola této práce – Faktory bránící vstupu Turecka do evropských struktur, která vychází především z empiricko-analytické metody, je věnována nejproblematičtějším oblastem a faktorům, které Turecku brání plně se integrovat ve strukturách EU, resp. Identifikovat se v rámci evropské civilizace.
Co se týče zdrojů, vycházel jsem jednak z dostupné slovenské a české psané literatury, ale jelikož na společném česko-slovenském knižním trhu není dostatek titulů věnujících se této problematice, čerpal jsem stejně z odborných periodik a k získání mnoha informací my dopomohl i internet.
Turecko se již více než 40 let, tedy od momentu podpisu dohody o přidružení s Evropským společenstvím v roce 1963, snaží stát plnoprávným a respektovaným partnerem evropských zemí a západní civilizace vůbec, zejména v souvislosti s členstvím v EU. Otázek týkajících se budoucnosti evropské integrace, existuje jen málo, ale žádná z nich nerozděluje evropské veřejné mínění i politické elity natolik jako ta, zda Turecko vůbec má, nebo nemá vstoupit do EU.
Problém identity a identifikace Turecka v evropských strukturách
Největší problém spočívá v tom, že Turecko a EU jsou v současnosti prieviazané již do takové míry, že není cesty zpět. O dějinách Evropy bez Turecka, resp. Osmanské říše jako jeho předchůdkyni, se mluvit jednoduše nedá. Kromě toho, Turecko již splnilo tolik požadavků a vyhovělo Unii v tolika věcech, že v případě, kdyby se Turecko součástí EU v nejbližší budoucnosti nestalo, vyvolalo by to silné protievropské cítění a to nejen ze strany Turecka, ale arabských zemí vůbec.
Jako předmět hlubšího zkoumání jsem si pro tuto práci zvolil právě problematiku identity a identifikace Turecka v rámci evropských struktur a to už od dob Osmanské říše až do současnosti as tím související postupný proces přibližování se Evropě a evropským hodnotám, protože v souvislosti s budoucností EU tuto problematiku považuji za velmi aktuální. V současné době může EU Turecku nabídnout v podstatě jen dvě formy vzájemných vztahů. Buď může setrvat u dohody o přidružení, nebo může dojít k plnoprávnému členství, ale začíná se mluvit dokonce o jisté formě privilegovaného partnerství.
Tato práce si klade za cíl nejprve definovat všechny možné alternativy identity a identifikace Turecka obecně, přičemž se dosud vzpomínají zejména tři možnosti a to orientace na evropskou civilizaci, panturkizmus a islamistické země a na základě argumentace se pokusit dokázat, že právě orientace na EU je nejperspektivnější az ostatních uvedených nejreálnější a tudíž relevanci obou zbývajících zpochybnit. Dále je ambicí chronologicky představit vývoj vzájemných vztahů už od dob Osmanské říše až po současnost a nastínit nejdůležitější momenty, kterými se Turecko a evropská civilizace tak intenzivně na sebe navázaly. No a na základě tohoto historického vývoje dále rozebrat největší překážky, které brání Turecku stát se součástí EU a zhodnotit, do jaké míry jsou relevantní. Z hlediska metodologického přístupu a členění textu práce postupuje následovně. Je rozdělena do tří hlavních tématických částí doplněných Úvodem a Závěrem.
Navzdory nízkoúročených vkladům úspory Němců stále rostou
Na konci minulého roku disponovaly německé domácnosti hotovostí a úsporami v bankách 2,31 bilionu eur.
Frankfurt nad Mohanem 13. dubna (TASR) – Němci usilovně spoří iv nynějším období nízkého úročení vkladů v bankách. Suma peněz domácností do konce března vzrostla meziročně o téměř 5% na rekorním 5,85 bilionu eur. V pátek o tom informovala Německá spolková banka (Bundesbank).
Centrální banka přišla k uvedené částce tak, že spočítala hotovost domácností, bankovní úspory, hodnotu cenných papírů a pohledávky vůči pojišťovnám, a penzijním fondem. Na cenu jejich nemovitostí nepřihlížela.
Na konci minulého roku disponovaly německé domácnosti hotovostí a úsporami v bankách 2,31 bilionu eur.
Němci se rádi pojišťují a na stáří se zajišťují v penzijních fondech. Ve obou oblastech mají odložených přes 2,17 bilionu eur.
Úspory v bankách je v důsledku inflace znehodnocují. V prvním čtvrtletí 2018 jejich reálná hodnota klesla o 1,30%. Konkrétně přišli střadatelé o 7,3 miliardy eur.
Na nízkých úrocích relativně získávají domácnosti, které si berou bankovní úvěry. Nejvíce je využívají na koupi bytů a rodinných domů. Zadluženost domácností v posledním čtvrtletí 2017 vzrostla o 0,7% na 1,73 bilionu eur.
Pokud se dluhy domácností odečtou od částky, kterou disponují, tak měli na konci kvartálu k dispozici 4,13 bilionu eur.
Cla na dovoz oceli zasáhly americký agrosektor
Od roku 2013 klesly americkým farmářům příjmy o více než polovinu. Důvodem byla vysoká úroda v předchozích letech, což stlačilo ceny agrokomodit jako kukuřice a sója.
Americký prezident Donald Trump odůvodnil vysoká dovozní cla na ocel a hliník podporou zahraničním dovozem poškozování ocelářství v USA. Krok, který je součástí jeho politiky „Amerika na prvním místě,“ však už stihl poškodit farmářů, kteří přitom patřili k Trumpová největším stoupencům.
Cla na ocel a hliník zvýšily náklady na nákup strojů a zařízení. Mnozí farmáři a agrofirmy nyní ustupují od plánovaných nákupů a rozšiřování byznysu, ukázal průzkum agentury Reuters mezi americkými farmáři, výrobci zemědělské techniky, stavebními firmami a dodavatelskými řetězci.
Důsledky zvýšených cen oceli na agrosektoru tak ilustrují nežádoucí vliv agresivní ochranářské politiky v globální ekonomice. Ihned po Trumpová oznámení zavedení cel na dovoz oceli a hliníku 1. března více prodejci výrobků pro farmáře zvýšily ceny produktů, například zásobníků obilí. Ačkoliv zvýšení nebylo dramatické, mnozí farmáři se vzhledem k nejistý vývoj v následujícím období raději rozhodli některé investice odložit. Očekávají totiž ještě větší úder v podobě odvety Číny za plánované zavedení vysokých cel na dovoz čínských výrobků. Pokud Washington své hrozby splní a uvalí k mnoha čínské produkty vysoké dovozní cla, Čína pohrozila cly na citlivé americké produkty jako sója a čirok.
Kromě farmářů se oznámení zavedení cel na dovoz oceli a hliníku ve výši 25%, respektive 10% dotklo i producentů a prodejců agrotechniky, od menších firem jako A & P Grain až po koncerny typu Deere či Caterpillar. I když firmy využívají v mnoha případech ocel vyprodukovanou v USA, v důsledku cla šly nahoru také ceny oceli a hliníku od amerických firem.
Společnosti nyní řeší, zda a jak přesunout zvýšené náklady na vstupní suroviny na farmáře, kteří již potýkají s důsledky nízkých cen zemědělských komodit. Navíc i tyto firmy se obávají hrozících dovozních cel na čínské produkty. Odveta Pekingu by totiž tvrdě zasáhla do příjmů zemědělců, což by se odrazilo na jejich budoucích nákupech agrotechniky.
Od roku 2013 klesly americkým farmářům příjmy o více než polovinu. Důvodem byla vysoká úroda v předchozích letech, což stlačilo ceny agrokomodit jako kukuřice a sója. Kromě USA vysoké sklizně zaznamenaly v posledních letech i konkurenti z Brazílie, Argentiny a Ruska, což zasáhlo do podílu USA na světovém trhu s agrokomoditami.
Například Mexiko zvýšilo dovoz kukuřice z Brazílie loni 10krát a letos plánuje nákupy z tohoto zdroje ještě zvýšit. Důvodem jsou opět obavy z kroků Donalda Trumpa, který chce změnu podmínek v Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Mexiko se obává, že přehodnocení NAFTA by mohlo vést k problémům v dodávkách kukuřice z USA, tak se již v předstihu obrátilo na jiné země.
Čínský export v březnu klesl a vykázal vzácný obchodní deficit
Import z Číny přitom minulý měsíc naopak vzrostl více, než ekonomové odhadovali.
Peking 13. dubna (TASR) – Export z Číny v březnu nečekaně klesl, poprvé od února minulého roku. To vyvolává otázky o „zdraví“ jednoho z klíčových faktorů růstu čínského hospodářství přesto, že obchodní spor mezi asijskou zemí a USA se prohlubuje.
Import z Číny přitom minulý měsíc naopak vzrostl více, než ekonomové odhadovali. To zase naznačuje, že domácí poptávka může být stále dostatečně pevný na to, aby zmírnil důsledky jakýchkoli obchodních šoků.
Čína tak v březnu vykázala obchodní schodek, což je v jejím případě velmi vzácný výsledek.
Podle nejnovějších údajů čínské celní správy export z druhé největší světové ekonomiky v březnu klesl meziročně o 2,7% na 171,4 miliardy USD (139,09 miliardy korun). Analytici přitom předpovídali Číně nárůst exportu o 11,8%.
A zároveň import do Číny se v březnu zvýšil o 14,4% na 179,1 miliardy USD, zatímco analytici odhadovali, že stoupne o 12%.
Výsledkem je březnový deficit obchodní bilance Číny ve výši 4,98 miliardy USD namísto očekávaného přebytku 27,5 miliardy USD.
Politicky citlivý obchodní přebytek Číny se Spojenými státy se v březnu ve srovnání s předchozím rokem snížil o 13% na 15,43 miliardy USD.
Vývoz hliníku z Číny v březnu také vzrostl a byl největší od června 2017, a to těsně předtím, než Spojené státy 23. března zavedly sazby na dovoz tohoto kovu a oceli.
Podle konečných údajů index spotřebitelských cen v zemi v březnu vzrostl o 1,6% po únorovém zvýšení o 1,4%.
Tempo růstu inflace v Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, se v březnu zrychlilo tak, jak to naznačil rychlý odhad. Vyplývá to ze zpřesněných výsledků spolkového statistického úřadu Destatis.
Podle konečných údajů index spotřebitelských cen v zemi v březnu vzrostl o 1,6% po únorovém zvýšení o 1,4%. Tento výsledek se shoduje s odhadem, který Destatis zveřejnil 29. března.
Podobně i harmonizovaný index spotřebitelských cen, který se v celé Evropské unii určuje podle jednotné metodiky, se v případě Německa v březnu zvýšil o 1,5% (o 1,2% v únoru).
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v Německu v březnu stouply, už druhý měsíce po sobě, ale o něco méně, a to o 0,4% po 0,5-% nárůstu v únoru.
HICP se v březnu podle očekávání zvýšil meziměsíčně 0,4%.
Banka si v prvním čtvrtletí zlepšila bilanci díky poklesu zdanění firem. Její výnosy však klesly o 2% na 21,9 miliardy USD.
Banka Wells Fargo dosáhla v prvním čtvrtletí zisk 5,5 miliardy USD
San Francisco 13. dubna (TASR) – Americká veľkobanka Wells Fargo v prvním čtvrtletí dosáhla meziročně růst zisku o 6% na 5,5 miliardy USD (4,46 miliardy eur). V pátek o tom informovalo vedení kalifornského úvěrového ústavu.
Ve zprávě však zdůraznilo, že jde o předběžný výsledek. Vzhledem k tomu, že bude muset zaplatit pokutu, kterou ústav dostane od amerického bankovního dohledu, konečný výsledek bude nižší.
Představitelé Wells Fargo jednají o výši pokuty s vedením newyorského dohledu. Řeší skandál s otevíráním bankovních kont lidem, kteří o tom vůbec nevěděli a banka porušila zákony i jinými nepovolenými praktikami.
Banka si v prvním čtvrtletí zlepšila bilanci díky poklesu zdanění firem. Její výnosy však klesly o 2% na 21,9 miliardy USD.
Wells Fargo se soustřeďuje zejména na úvěry
Wells Fargo se soustřeďuje zejména na úvěry, ale navzdory růstu jejich úročení se jí situace zlepšuje jen pomalu. Ústav omezil své investiční bankovnictví a obchod s cennými papíry.
Analytici předpokládají, že hodnota akcií banky vzroste.
Úřad očekává, že hodnotu 1 bilionu USD by měl schodek překonat již ve fiskálním roce 2020, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo.
Daňová reforma povede v příštích letech k rychlému růstu rozpočtového deficitu Spojených států Amerických. Uvedl to Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).
V současném rozpočtovém roce, který skončí 30. září, by měl deficit podle CBO vzrůst na 804 miliard USD (653,45 miliardy korun). V předchozím fiskálním roce činil rozpočtový deficit 665 miliard USD.
Daňová reforma zvýší deficit rozpočtu USA
Úřad očekává, že hodnotu 1 bilionu USD by měl schodek překonat již ve fiskálním roce 2020, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo. Ještě v červnu minulého roku CBO odhadoval, že schodek v objemu 1 bilionu USD dosáhnou Spojené státy ve fiskálním roce 2022.
Důvodem zrychlení růstu rozpočtového deficitu je právě daňová reforma a růst výdajů. Tyto kroky sice v krátkodobém měřítku ekonomiku podpoří, z dlouhodobějšího hlediska však na tempo jejího růstu budou mít jen minimální vliv.
Co se týče ekonomiky USA, úřad předpokládá, že tento rok dosáhne růst na úrovni 3,3%. V roce 2019 by se tempo růstu mělo zmírnit na 2,4% a v roce 2020 na 1,8%.
Analytici jsou přesvědčeni, že v době nízké nezaměstnanosti a silného ekonomického růstu by měla vláda přijímat kroky zejména na snížení dluhové zátěže. Ve skutečnosti dělá přesný opak.
Samotný státní dluh by měl do roku 2028 vzrůst na 100% hrubého domácího produktu (HDP). Jak dodal CBO, to je mnohem vyšší objem dluhu, než USA zaznamenaly v kterémkoli roce od skončení 2. světové války. V současnosti dosahuje dluh USA kolem 77% HDP.
Lýkožrout ničí zdravé tatranské lesy – nastal čas jednat?
Podle ministryně zemědělství G. Matečných přichází Slovensko i o jedinečné lázně na léčbu dýchacích cest.
Lýkožrout ničí zdravé tatranské lesy, nastal čas jednat
Ve Vysokých Tatrách dochází k rozsáhlému úbytku vzácných lesů. Následkem kalamity v roce 2004 se ve Vysokých Tatrách extrémně přemnožil lýkožrout. Dochází k erozi půdy a vysychání vodních zdrojů.
Ministryně zemědělství a rozvoje venkova SR Gabriela Matečná dnes uvedla, že pokud nedojde ke změně přístupu, lesy z těchto území na dlouhá desetiletí zmizí. Ministerstvo životního prostředí ČR však tvrdí, že takový stav reálné nemůže nastat.
Napadené nejsou jen plochy, které zasáhla větrná smršť, ale i zdravé lesy. „Více než deset let se díváme, jak nám tatranské lesy doslova umírají před očima. V důsledku invaze podkôrneho hmyzu ve vyschlém mrtvém lese nastává eroze půdy, vysychají studánky a horské potoky. Nastal čas jednat,“ řekla Matečná s tím, že podle ní efektivně , ekologické ak životnímu prostředí přátelské řešení je k dispozici již desítky let. „Lýkožrouta musíme předběhnout, najít ho aktivního ve stromech. To je klíč k tomu, abychom pomohli přírodě, „řekl Ján Slivinský ze Státních lesů Tatranského národního parku.
Po větrné kalamitě v listopadu 2004, ale i po vichřici Žofia v roce 2014, byly dočasně odlesněné plochy s nižším stupněm ochrany po zpracování dřeva lesníky následně zalesněné. Na druhé straně v rezervacích s nejpřísnějším stupněm ochrany se o zalesnění, které trvalo o něco déle, postarala sama příroda. Resort životního prostředí prosazuje v těchto z pohledu ochrany přírody nejhodnotnějších lokalitách taková opatření, jejichž cílem je zajistit ochranu jedinečných lesních komplexů bez přímého zásahu člověka.
„Jsme připraveni na konstruktivní diskusi s každým, kdo má zájem chránit přírodní bohatství našich velehor. Nebylo by správné vnímat tento stav jen z ekonomického a lesnického hlediska, a ne z pohledu ochrany přírody. Komunikace musí být založena na vědeckých a praktických poznatků, ne na emocích, „řekl ministr životního prostředí László Solymosi.
pohled ochrany přírody
Matečná bude iniciovat kulatý stůl s odborníky z oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí. Ztrátou lesů totiž podle ní přichází Slovensko io jedinečné lázně na léčbu dýchacích cest. Jediný smrk přitom ročně vyprodukuje kyslík pro 50 lidí. „Vysokohorské tatranské lesy jsou symbolem Slovenska. Chrání svahy před půdní erozí, regulují vodní poměry horského prostředí, jsou zdroji pitné vody, zmírňují výkyvy horského počasí a vytvářejí kvalitní ovzduší. Jsou domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin,“ objasnila Matečná.
Podle resortu zemědělství je problém ve Vysokých Tatrách způsobený rozdílným pohledem na péči o chráněné území ze strany ochranářů a lesníků. Zatímco ochranáři prosazovali pasivní přístup, tedy bezzásahovosť na celém území Tatranského národního parku, lesníci navrhovali aplikovat citlivou ochranu na základě dlouholetých zkušeností. Lesnictví na Slovensku má historii trvající několik století a bohaté zkušenosti v boji s kůrovcem. Sladění přístupů v ochraně přírody by mělo být cílem kulatých stolů, které bude iniciovat ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova.
Lesnictví na Slovensku
„Zastáváme odborný názor, že zachovat přírodu Tater se vší rozmanitostí biodiverzity je třeba s minimem vlivů člověka a ponecháním vývoje na přírodní procesy. Takové území bude navštěvované a vyhledávané, bude lákat svou rozmanitostí a divokostí, bude možné vidět všechny původní druhy v přirozených stanovištích, bez ovlivnění člověkem, „dodal ředitel Správy Tatranského národního parku Pavol Majko.
Založení: 1.1.1949, nejstarší slovenský národní park
Poslání: zachovat přírodu Tater se vší rozmanitostí živé a neživé přírody
Využití území: věda a výzkum, léčení, rehabilitace, rekreace, sport, turistika
vysoké Tatry
Poloha a rozloha
Tatranský národní park zabírá horstvo Tatry, část TANAPu se rozprostírá v přilehlých kotlinách,
rozloha TANAPu – 1 045 km², z toho vlastní území – 738 km², ochranné pásmo – 307 km²
Prírodoochranné hodnoty TANAPu
ledovci utvořený tvar pohoří (glaciálního reliéf) jako výrazný krajinnotvorný prvek – ostré štíty, hluboké ledovcové kotle a doliny, plesa, vodopády,
tatranský les – tvoří téměř 60% území parku,
pestrost původních rostlinných a živočišných druhů, z nichž některé jsou endemity. Tatranským endemický je např. kamzík horský tatranský a prvosenka dlhokvetá plocholistá,
některé rostlinné a živočišné druhy zde prožívají už od doby ledové – nazýváme jejich glaciální relikty (např. kamzík horský tatranský).
rozdělení Tater
Západní Tatry se dělí na tyto části – Osobitá, Roháče, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Liptovské Kopy, Červené vrchy,
Východní Tatry se skládají ze dvou částí – Vysoké Tatry a Belianské Tatry.
nejvyšší vrcholy
Gerlachovský štít 2 655 m n.m. – nejvyšší vrch Tater, Slovenska i celého Karpatského oblouku,
Bystrá 2 248 m n.m. – nejvyšší vrch Západních Tater,
Havran 2 152 m n.m. – nejvyšší vrch Belianských Tater.
Vznik Tater a jejich geologická stavba
počátky vzniku v starších prvohorách (asi před 570 miliony let), na konci druhohor (před více než 80 miliony let) přesun příkrovů, v mladších třetihorách (před 12 miliony let) vyzvednutí,
tvarování v starších čtvrtohorách vlivem trojnásobného zalednění horskými ledovci
ústup ledovců asi před 10 000 lety,
větší část Vysokých a Západních Tater je budována magmatické horninami (granodiorit – žula) a metamorfovaných horninami (ruly, svory, migmatity, …),
Belianské Tatry a části Západních Tater (Osobitá, Sivý vrch, Červené vrchy) jsou tvořeny vápenci a dolomity.
živočišstvo
Nejvzácnější živočichy území TANAPu:
tatranské endemity – pryskyřník vysokotatranských (Ranunculus altitatrensis), světlík bezosťová (Euphrasia exaristata), prvosenka dlhokvetá plocholistá (Primula Haller subsp. platyphyla), …,
Západokarpatské endemity – lomikámen vytrvalý (Saxifraga wahlenbergii), stračka tatranská (Delphinium oxysepallum), hřebíček lesklý (Dianthus nitidus), mák tatranský (Papaver tatricum), …,
glaciální relikty (pozůstatky doby ledové) – dryádka osmiplátečná (Dryas octopetala), medvídek alpský (Arctous alpina), pryskyřník zakořeňující (Ranunculus reptans).
vodstvo
potok
Na území TANAPu je přes 100 vysokohorských jezer – ples. Největší je Veľké Hincovo Pleso (20,08 ha). Je zároveň nejhlubším plesem (hloubka okolo 53 m).
V oblasti Štrbského plesa je hranice mezi dvěma úmorné. Na východ od této hranice napájejí a tvoří tatranské potoky řeku Poprad (úmoří Baltského moře), na západ napájejí řeku Váh (úmoří Černého moře).
K nejznámějším tatranským vodopádem patří Studenovodské vodopády, Kmeťov vodopád, Vajanského vodopád, Roháčský vodopád, Vodopád Skok.
jeskyně
Belianská jeskyně
V Tatrách je okolo 300 jeskyní. Jediná veřejnosti zpřístupněná je Belianská jeskyně při Tatranské Kotlině (objevená r. 1881, zpřístupněna v r. 1882). Je prohlášena za Národní kulturní památku. Nejdelším dosud prozkoumaným jeskynním systémem je systém jeskyně Javorinka.
První lidé v Tatrách
První doložené osídlení Tater a podtatranské oblasti člověkem pochází z období 8 000 let před naším letopočtem. Jde o nálezy kamenných nástrojů na Burich u Velkého Slavkova.
Po větrné kalamitě v roce 2004 se ve Vysokých Tatrách na popadaných stromech extrémně přemnožil podkôrny hmyz. Kvůli protestům aktivistů dostali lesníci Státních lesů Tatranského národního parku (TANAP) oficiální zákaz vytěžit dřevo, aby si příroda poradila se situací sama. V současnosti jsou ale napadené už i předtím zdravé stromy, dochází k erozi půdy a k vysychání vodních zdrojů
„Více než deset let se díváme, jak nám tatranské lesy doslova umírají před očima. V důsledku invaze podkôrneho hmyzu ve vyschlém mrtvém lese nastává eroze půdy, vysychají studánky a horské potoky. Nastal čas jednat, „prohlásila ministryně zemědělství a rozvoje venkova Gabriela Matečná.
Vysoké Tatry si bez lesů nikdo z nás neví a ani nechce představit. „Vysokohorské tatranské lesy jsou symbolem Slovenska. Chrání svahy před půdní erozí, regulují vodní poměry horského prostředí, jsou zdroji pitné vody, zmírňují výkyvy horského počasí a vytvářejí kvalitní ovzduší. Jsou domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin. Historicky slouží lidem a měly by s nimi žít v souhře. Aby je lidé mohli využívat na relax, turistiku, sport, léčbu, „říká ministryně.
„Lýkožrouta musíme předběhnout, najít ho aktivního ve stromech. To je klíč k tomu, abychom pomohli přírodě, „říká Jan Slivinský ze Státních lesů TANAP-u. To je názor lesníka, který chce co nejvíce zabránit rozšíření nebezpečného podkôrneho hmyzu na základě dlouholetých zkušeností. Ochranáři jsou však za pasivní přístup, čili bezzásahovosť na celém území Tatranského národního parku.
Ani ministryni není jedno, co se s lesními porosty ve Vysokých Tatrách děje. Bude proto iniciovat kulatý stůl s odborníky z oblastí lesnictví i ochrany životního prostředí, aby se dosáhlo vzájemná rozumná dohoda v zachování lesních ploch v našich velehorách.
Jak připomíná portál napalete.sk, jedním z aktivistů, vinou kterých se zabránilo zásahu proti kůrovcem a těžbě v postižených lesích, je také známý lovec konspirátorů Juraj Smatana, který tehdy působil ve sdružení nevládních ochranářských uskupení Ekofórum. „Lýkožrouti nezničí slovenské smrkové lesy. To je falešný obraz, že lýkožrout sežere Tatry, pak sežere Malou Fatru a pak bude pokračovat na Bratislavu. Tento nebo příští rok se začne kůrovcové kalamita oslabovat, „řekl Smatana v roce 2007 pro deník Pravda. Lýkožrout totiž nenapadl jen postižené části lesů, ale i zdravé stromy.
Štiplova 2681/8, Dejvice, 160 00 Praha 6 – informace o poště a PSČ, údaje z katastru nemovitostí a katastrální mapa, statistické údaje o objektu, GPS pozice pro navigaci.
Zařazení objektu Štiplova 2681/8, Dejvice, 160 00 Praha 6
Název objektu
Štiplova 2681/8, Dejvice, 160 00 Praha 6
PSČ
16000
Katastr, mapa
Dejvice 2681, Praha
Ulice
Štiplova
Obec
Praha
Okres
Hlavní město Praha
Kraj
Hlavní město Praha
Statistika
Statistické údaje o objektu
Identifikace objektu Štiplova 2681/8, Dejvice, 160 00 Praha 6
GPS pozice
50.108013457, 14.3838031323
RUIAN kód
SO.26601338
Dejvice 2681, Praha na parcele st. 3082/33 v KÚ Dejvice
Informace z katastru nemovitostí
Štiplova 2671/1, Dejvice, 160 00 Praha 6, objekt – Města a obce
Základní údaje o objektu Štiplova 2671/1, Dejvice, 160 00 Praha 6
Štiplova 2671/1, Dejvice, 160 00 Praha 6 – informace o poště a PSČ, údaje z katastru nemovitostí a katastrální mapa, statistické údaje o objektu, GPS pozice pro navigaci, informace o firmách, osobách a živnostech z veřejného rejstříku.
Zařazení objektu Štiplova 2671/1, Dejvice, 160 00 Praha 6
Název objektu
Štiplova 2671/1, Dejvice, 160 00 Praha 6
PSČ
16000
Katastr, mapa
Dejvice 2671, Praha
Ulice
Štiplova
Obec
Praha
Okres
Hlavní město Praha
Kraj
Hlavní město Praha
Statistika
Statistické údaje o objektu
Identifikace objektu Štiplova 2671/1, Dejvice, 160 00 Praha 6
GPS pozice
50.1076979624, 14.3831420885
RUIAN kód
SO.26601281
Dejvice 2671, Praha na parcele st. 3082/19 v KÚ Dejvice
Informace z katastru nemovitostí
Statistické informace o stavebním objektu číslo 2675 na parcele st. 3082/27 v k.ú. Dejvice. Základní údaje o objektu Dejvice 2675, Praha na parcele st. 3082/27 v KÚ Dejvice, katastrální mapu a zařazení v databázi RUIAN naleznete na samostatné stránce. Rekonstrukce bytového jádra Praha – bydlení pro náročné
Hlavní adresa
Okres
40924 (CZ0100)
Praha
Městský obvod Prahy
060
Praha 6
Obec
554782
Praha
Část obce
400459
Dejvice
PSČ a adresní pošta
16000
Praha 6
Ulice
774201
Štiplova
Číslo domovní
2675
číslo popisné
Číslo orientační
9
Převažující využití budovy
Typ využití budovy
3
Budova pro bydlení
Způsob využití budovy dle katastru nemovitostí / dle RÚIAN
6
Stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení
Pražská Hanspaulka což je část Pražských Dejvic je synonymem pro nejlepší adresu. Proč je Čechy pro čechy Hanspaulka synonymem pro nejlepší adresu. Je Hanspaulka atraktivní místo pro bydlení i pro cizince?
Historické kořeny, pocit výjimečné čtvrti, to cizincům celkem nic neříká. Každý by chtěl svůj byt pronajmout firemnímu manažerovi nebo řediteli firmy, za kterého platí nájem stabilní po celém světě známá firma, která je zárukou toho, že nebudou problémy s placením nájmu. Nájemník, který neplatí dohodnutý nájem je černou můrou pro majitele nemovitostí. Pokud pronajmete byt nebo rodinný dům čechovi, který podniká jako OSVČ, můžete občas ale ne zas tak často narazit na problémy. Podnikání českého podnikatele se může rozkolísat daleko pravděpodobněji, než u velké mezinárodní firmy s tradicí dlouhou několik desítek let, jejíž výrobky nebo služby kupují a užívají lidé po celém světě.
Ulice Na Klimentce na Pražské Hanspaulce je hezké místo pro bydlení.
Hanspaulka je pojem nejen v Praze, ale v celém Česku. Je jen jedna. Jenže tento význam má právě jen a jen pro Čechy. Cizinci si vybírají své bydlení podle jiných kritérií. Pro cizince je důležité zejména zda v oblasti bydlí další krajané, kolegové prostě někdo s kým budou moci spoluvytvářet společenský život. Nikdo nechce žít sám jen se svojí rodinou. Většina cizinců, kteří mají děti chce bydlet zejména tam, kde je v blízkosti nějaká škola pro cizince. Proto u Francouzské školy v Praze bydlí Francouzi, u Německé školy najdete zejména němce, rakušáky a švýcary a u Japonské školy v Praze pak zejména Japonce. Pokud se chystáte investovat do koupi nemovitosti, kterou zamýšlíte pronajímat je blízká vzdálenost k některé z mezinárodních školy tím rozhodujícím faktorem. V Praze je několik mezinárodních škol a rozhodující množství těchto škol je v Praze 5 a 6.
Hanspaulka je z hlediska atraktivnosti pro cizince dobré místo, protože v blízkosti Hanspaulky je International school of Prague v Praze 6 – Nebušicích, v dojezdové vzdálenosti je Ruska škola na Sibiřském náměstí v Bubenči a také Francouzská škola na Smíchově není zase tak daleko.
Hanspaulka je oblíbené místo pro bydlení pro řadu diplomatů. Hanspaulka těží z faktu, že většina ambasád v Praze je v Bubenči, odkud je to na Hanspaulku jen 5 – 10 minut autem.
Celá čtvrť Hanspaulka je pojmenována po Hansi Paulovi Hippmanovi, který si zde v roce 1773 nechal vystavět barokní zámeček. Vzhledem ke svému umístění a členitosti svažitého terénu skýtá projekt překrásný výhled na Prahu 6 i na Pražský hrad.
ulice Štiplova Praha Hanspaulka
ulice Na Klimentce Praha Hanspaulka
ulice Na Míčánce Praha Hanspaulka
ulice Štiplova Praha Hanspaulka
ulice Na Kodymce Praha Hanspaulka
ulice Zengrova Praha Hanspaulka
ulice Šárecká Praha Hanspaulka
ulice Neherovská Praha Hanspaulka
ulice Mylnerovka Praha Hanspaulka
ulice Toulovská Praha Hanspaulka
ulice Kozlovská Praha Hanspaulka
ulice Na Zavadilce Praha Hanspaulka
ulice Za Hanspaulkou Praha Hanspaulka
ulice Na Kotlářce Praha Hanspaulka
ulice Rychtářská Praha Hanspaulka
ulice Turkovská Praha Hanspaulka
IČ: 27431614, DIČ: CZ27431614, DS: dssk4jn, datum vzniku:
Městský soud v Praze, odd. C vložka 112302
Společnost „MEGACON s.r.o.“ byla založena před 12 lety v Praze.
Mezi obory podnikání, které evidujeme, patří: Demolice a příprava staveniště, Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí, Ostatní ubytování, ale zabývá se i dalšími 8 obory. Je aktivní bez omezení činnosti.
Společnost dle nám dostupných informací zatím dosahuje jen malých obratů a zaměstnává jednotky zaměstnanců. Firma meziročně obratově stagnuje. Zaznamenali jsme stejnou hodnotu obratu v posledních dvou sledovaných obdobích.
MEGACON s.r.o.
Jednatel
Natalia Ovsyankina (50 let)
Jednatel
Alexey Ovsyankin (52 let)
Jednatel
Egor Ovsyankin (29 let)
Adresa
Štiplova 2684/14
16000 Praha
Hlavní město Praha
Okres: Praha 6
Údaje o subjektu DPH
DIČ: CZ27431614 Právnická osoba
Obchodní firma / název: MEGACON s.r.o.
Sídlo: Štiplova 2684/14
PRAHA 6 – DEJVICE
160 00 PRAHA 6
Finanční úřad pro hlavní město Prahu
Územní pracoviště pro Prahu 6, Nábř.Kpt.Jaroše 1000/7, PRAHA 7, tel.: 220 361 111
Údaje zobrazeny dne 31.03.2018
Údaje o nespolehlivém plátci DPH
Nespolehlivý plátce: NE
Bankovní účty určené ke zveřejnění
Datum zveřejnění
2315288001/5500 02.09.2014
Údaje o registraci k DPH
Typ registrace Registrace platná od: Registrace platná do:
Plátce 11.07.2014
Tato registrace byla zveřejněna dne: 15.07.2014
