Mezi nejdiskutovanější problémy v současné klimatologii patří otázka změny klimatu na Zemi, která je podle MELA (2004) způsobená růstem radiačně aktivních plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti. Jak říká i v minulosti se střídaly teplejší a chladnější období, ale od roku 1990 se podnebí Země oteplilo asi o 0,6 ° C, což může být podmíněno zvýšeným množstvím sluneční energie dopadající na Zemi.
Pro změny klimatu má největší význam změna koncentrace oxidu uhličitého, nejen proto, že spoluvytváří skleníkový efekt, tedy odráží dlouhovlnné záření Země zpět na její povrch, ale hlavně proto, že zvyšování koncentrace CO2 způsobuje změny intenzit fotosyntézy porostů (NOVÁK, 1994).
V souvislosti s předpokládanou změnou klimatu je pravděpodobné, že závažné případy sucha a povodní, vyvolaných bohatým úhrnem srážek, budou na Slovensku v budoucnosti častěji. Proto je nutné tyto jevy studovat, aby se minimalizoval jejich dopad na životy a majetek obyvatel. Významnou roli má načasování výskytu sucha, protože suché podnebí podporuje tvorbu květů, zrání plodů a zkracuje potřebnou vegetační dobu (Drlička, 2006).
Jednou z hlavní příčin suchých období na Slovensku je podle Drink (2005)
výběžek vyššího tlaku vzduchu zasahující k nám z jihovýchodu, nebo z jihu, který brání přechodu frontálních systémů přes střední Evropu. Jelikož na tvorbu srážek je potřebný dostatek vodní páry v atmosféře a zdroje výparu jsou jen na zemském povrchu, tak při absenci uspořádaných výstupních pohybů v přízemní vrstvě ovzduší srážky nevypadávají. Pokud je období s malými úhrny srážek navíc doprovázeno vysokou průměrnou denní teplotou (jako např. v létě), tak má sucho katastrofální následky.
V současnosti je zřejmé, že globální oteplování je nejvýznamnější environmentální problém v dosavadní historii lidstva, jehož důsledky se v plné míře projeví v 21. století (zdvojnásobení koncentrace CO2 v atmosféře se očekává kolem r. 2060). Řešení tohoto problému si vyžádá koncentrované úsilí celé lidské společnosti. Přesto se objevilo několik odborníků z různých sfér, kteří pochybují o významnosti spojena růstu skleníkového efektu atmosféry a globálního oteplování a argumentují existencí přirozených regulačních mechanismů a zpětných vazeb na Zemi, které dříve nebo později budou vliv růstu skleníkového efektu atmosféry na změnu klimatu kompenzovat, případně argumentují některými pozitivními důsledky globálního oteplování (LAPIN, 2000).
Přestože environmentální aktivity různých skupin obyvatelstva existují již dlouhou dobu, jen v posledních dvou desetiletích se začaly jednoznačně věnovat i problematice možného negativního vývoje klimatu na Zemi zapříčiněného člověkem.
Klimatologové upozorňovali na tuto skutečnost již v minulém století a konkretizovaly ji v padesátých letech, kdy bylo zjištěno výrazné zvýšení koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře Země a potvrdily se teoretické výpočty o možném jak souvisí globálního oteplování a růstu skleníkového efektu atmosféry (IPCC, 1995).
Na Slovensku se očekává do r. 2075 růst ročních průměrů teploty vzduchu o 2 – 4 ° C (přičemž větší oteplení se předpokládá v zimě), mírný růst souhrnných ukazatelů atmosférických srážek v zimě a mírný pokles v létě, změna režimu průtoků řek s významným poklesem i pokles půdní vlhkosti v teplé části roku a pokles sněhové pokrývky do nadmořské výšky 1000 m. S tím bude souviset i řadu dalších změn a důsledků, zejména v přírodních ekosystémech, v hydrologického cyklu a ve vodním hospodářství, v lesnictví, v zemědělství, v energetice, ve výskytu patogenů, chorob a škůdců (LAPIN, 2000).