Jak souvisí černé šaty beduínů se zadlužováním eurozóny?
Cestovatelé po afrických zemích jsou často velmi překvapeni faktem, že beduíni v 40-stupňových vedrech nosí černé oblečení. Ve škole jsme se totiž učili, že černá barva absorbuje více tepla než jiné barvy, co vlastně způsobuje přehřívání organismu. Jsou skutečně obyvatelé Sahary natolik hloupí, že nosí něco, co jim škodí?
Odpověď je jednoduchá. Tak jako polární medvědi nejsou černé ale bílé, tak i beduíni nosí ideální oděv. Za optimálních laboratorních podmínek samozřejmě platí, že černá barva absorbuje nejvíce tepla, ale tyto optimální podmínky jsou bezvětrné. Právě vítr se stává v realitě rozhodujícím faktorem. Vědci zjistili, že pokud je černé oblečení volné, vítr odnáší více tepla než při jakékoli jiné barvě. Naopak při bílé barvě je ve větrném prostředí únik tepla nejmenší. Přírodní výběr zabezpečuje optimální možný variant.
A takový přírodní výběr se aplikoval i na lidskou populaci. A to nejen na genofond ale i myšlenkový fond, který zahrnuje velké množství znalostí našich předků ve formě zvyků a lidových moudrostí. Co se týče ekonomické oblasti, sotva tam najdeme významnější moudrost jako „vystříhej se dluhu“.
A tak jak jsme se na hodině fyziky učili, že na slunci je optimální nosit bílé věci, podobně jsme se na hodinách ekonomie učili, jak úvěr dokáže vytvářet větší ekonomický pokrok. A tak jak fyzici po komplikovaných pokusech objevily tisíciletou moudrost beduínů, tak pravděpodobně i moderní ekonomové po mnoha omylech objeví tisíciletou moudrost ekonomických konzervativců. Škoda jen, že ekonomové propagující život na dluh mají větší životnost než fyzici, kteří se na poušť vyberou v bílém oblečení.
Život na dluh funguje totiž pouze, dokud existuje někdo další, kdo se může zadlužovat – kdo může ještě chvíli táhnout ekonomický růst. A zdá se, že stále existují takové země. Možná nás překvapuje vstup Lotyšska do eurozóny, a to i přesto, co nedávno řekl už i nositel ceny za ekonomii Phelps: „Stále se učíme z evropského experimentu a toho, do jaké míry bude úspěšný. Nevím si přestavit, že to někdo může myslet vážně a vstoupit do eurozóny právě teď! “
Rozhodně to nebyl lotyšský lid, který chtěl euro – velká většina Lotyšů je proti vstupu do eurozóny. A protože vůle lidu není pro evropských politiků důležitá, eurozóna se slavnostně rozrůstá o nového člena. Může se zdát paradoxem, že eurozóna chce při současných existenciálních problémech rozšiřovat své působení i na další země. Ale není na tom nic překvapivého – východoevropské země zatím stále zůstávají jedny z nejméně zadlužených zemí na světě s ohledem dluhy vlády, domácností či bank.
Potenciál tvorby nového dluhu ve východní Evropě je obrovský. To je přesně to, co eurozóna potřebuje – rozšiřovat svůj dluhový neokolonialismus. Za poslední léta začaly země jako Polsko, Slovensko či Maďarsko vykazovat brutální nárůst dluhu domácností. Statistiky hovoří o tom, že poměr tohoto dluhu vzhledem k majetku obyvatelstva je na kritických úrovních. Zadlužování proto musí posunout více na východ.
Avšak svět je kulatý. Účelové zdůvodnění nepřiměřené teorií mají vždy jen omezenou platnost. Island je země, která si tímto vším prošla a dluhu dokázala říci „ne“. Vstala z popela a nyní těší velkému růstu. Přívrženci vstupu do eurozóny, pokud se jich na tomto ostrově pár najde, jsou považováni přinejlepším na vtipálků.
