Archiv pro štítek: Afrika

Mnohostranné rozvojové banky slibují silnější finanční kapacitu na výročních zasedáních MMF/SB

Mnohostranné rozvojové banky slibují silnější finanční kapacitu na výročních zasedáních MMF/SB
Mnohostranné rozvojové banky slibují silnější finanční kapacitu na výročních zasedáních MMF/SB

Ředitelé multilaterálních rozvojových bank (MDB), kteří se účastní letošních výročních zasedání MMF/Světové banky v Maroku, se zavázali, že posílí své individuální a společné akce s cílem urychlit inkluzivní socioekonomický rozvoj.

Pro dosažení většího dopadu se instituce dohodly na prozkoumání inovací ke zvýšení kapacity financování, posílení opatření v oblasti klimatu, posílení spolufinancování a urychlení zapojení soukromého sektoru.

Mezi MDB zastoupené na pátečním zasedání patřily Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Asijská investiční banka pro infrastrukturu, Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, Meziamerická rozvojová banka, Islámská rozvojová banka, Nová rozvojová banka a skupina Světové banky.

Výroční zasedání v roce 2023 se konají v marockém městě Marrakech, poprvé po 50 letech v Africe, a v době, kdy rozvojové země, zejména ty v Africe, naléhavě potřebují více finančních prostředků na rozvoj, aby pomohly zmírnit napjaté vládní rozpočty a zvyšující se úrovně dluhu.

„Abychom se této výzvě postavili, znovu opakujeme svůj závazek provést zásadní reformy, abychom posílili naši finanční kapacitu, zvýšili rychlost a agilitu našich operací a zlepšili způsob, jakým společně pracujeme na maximalizaci našeho dopadu jako systému,“ uvedly instituce. uvedl po pátečním jednání.

Banky v Maroku uvedly, že identifikovaly opatření rámců kapitálové přiměřenosti, která by se silným přispěním akcionářů a rozvojových partnerů mohla v příští dekádě potenciálně přinést 300–400 miliard dolarů dodatečného objemu úvěrů.

MDB, pracující ve spolupráci s dalšími rozvojovými partnery, mohou nabídnout značný vliv, hluboké znalosti a odborné znalosti a bezkonkurenční blízkost vládám a těm, kteří to nejvíce potřebují.

Poznamenali, že pokrok směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDGs) byl „bolestně pomalý“, zatímco mimořádné situace v oblasti klimatu na celém světě zesílily a nejvíce zasáhly ty nejzranitelnější.

„My, šéfové mnohostranných rozvojových bank, uznáváme kolektivní roli, kterou musíme hrát v reakci na globální výzvy a úsilí, které nás posune na cestu k dosažení cílů udržitelného rozvoje,“ zdůraznili a poznamenali, že mnohem rozšířenější globální úsilí je zapotřebí k vymýcení chudoby, urychlení inkluzivního socioekonomického rozvoje a řešení přeshraničních problémů.

Na svém nedávném setkání v Novém Dillí vedoucí představitelé G20 poznamenali, že 21. století vyžaduje mezinárodní systém financování rozvoje, který je vhodný pro daný účel a staví MDB do centra řešení globálních výzev. Schválili potřebu „lepších, větších a účinnějších MDB“.

Afričtí ministři na schůzce v Marrákeši uvítali uznání skupiny G20 a uvedli, že hlasování o důvěře přijali s vysokou odpovědností a zavázali se, že zintenzivní své individuální a kolektivní akce.

Silný hlas Afriky

Během různých zasedání konaných během výročních zasedání afričtí ministři hovořili jedním hlasem o výzvě kontinentu po rekalibraci globální finanční infrastruktury, aby pomohla rozvojovým zemím, včetně těch na kontinentu, překonat současné globální ekonomické výzvy.

Afričtí ministři zopakovali společný postoj Afriky ve výzvě k reformám v MMF, aby byl vhodnější poskytovat kritickou likviditu a posílit globální finanční záchrannou síť. Zopakovali také potřebu reformovat systém zvláštních práv čerpání (SDR) MMF, architekturu globálního dluhu, vzorec kvót MMF a posílit hlas a zastoupení Afriky.

Zdůraznili také potřebu jednat v otázce SDR, která byla podle nich na stole déle než dva roky. Kromě toho vyzvali dárce, aby dokončili své závazky k financování fondu MMF pro odolnost a udržitelnost (RST).

Oprava „nefunkčního“ globálního finančního systému

V eseji pro hosty zveřejněném New York Times před setkáním v Marrákeši keňský prezident William Ruto, předseda Komise Africké unie Moussa Faki Mahamat Faki a prezident skupiny Africké rozvojové banky Dr. Akinwumi Adesina společně argumentovali. „dysfunkční“ globální finanční systém je třeba opravit.

Autoři uvedli, že během pandemie Covid-19 bohaté země napumpovaly do svých ekonomik biliony dolarů na podporu rodin a podniků. Africké vlády takovou možnost neměly.

„Místo toho jejich vůdci drželi své národy nad vodou tím, že nabírali další dluhy, což se ukázalo jako velmi drahý záchranný vor. V důsledku rostoucích úrokových sazeb vzrostou splátky dluhu Afriky letos na 62 miliard dolarů, což je o 35 procent více než v roce 2022,“ uvedli autoři.

Delegaci Africké rozvojové banky na výroční zasedání Světové banky/MMF vedl senior viceprezident této instituce Bajabulile Swazi Tshabalala, zastupující prezident bankovní skupiny Akinwumi Adesina.

Nigérijští černí pasažéři, kteří přežili 14 dní na kormidle zaoceánské lodi, byli zachráněni v Brazílii

Brazilská federální policie nabízí vodu čtyřem nigerijským černým pasažérům
Brazilská federální policie nabízí vodu čtyřem nigerijským černým pasažérům

Čtyři černí pasažéři podstoupili nebezpečnou desetidenní cestu přes obrovský Atlantický oceán na nákladní lodi, visící na malém prostoru nad kormidlem.

Odvážná plavba měřila ohromujících 5 600 kilometrů (3 500 mil) a odvíjela se za riskantních podmínek, které testovaly jejich odolnost.

Jejich utrpení začalo, když se odvážná čtveřice vydala na nebezpečnou cestu a hledala vyhlídku na lepší život daleko od své vlasti.

odvážná čtveřice se uchýlila k zoufalým opatřením a usrkla mořskou vodu, která se zřítila jen pár metrů pod nimi. Jejich odhodlání a čistá vůle jim umožnily vydržet další čtyři dny agónie na otevřeném oceánu.

Nepříjemná situace čtveřice upoutala pozornost brazilské federální policie hlídkující v jihovýchodním přístavu Vitoria a zachránila čtveřici ze spárů nemilosrdného oceánu.

Riskantní cesta těchto čtyř podtrhuje rizika, která jsou někteří migranti ochotni podstoupit, aby se pokusili o lepší život.

„Byl to pro mě hrozný zážitek,“ řekl 38letý Thankgod Opemipo Matthew Yeye, jeden ze čtyř Nigerijců, v rozhovoru v kostelním útulku v Sao Paulu. „Na palubě to není snadné. Třásl jsem se, tak jsem se bál. Ale jsem tady.“ Citovala to agentura Reuters ve zprávě

Jejich úleva ze záchrany brzy vystřídala překvapení.

Čtyři muži řekli, že doufali, že se dostanou do Evropy, a byli šokováni, když zjistili, že ve skutečnosti přistáli na druhé straně Atlantiku, v Brazílii.

Dva z mužů byli od té doby na svou žádost vráceni do Nigérie, zatímco Yeye a Roman Ebimene Friday, 35letý ze státu Bayelsa, požádali o azyl v Brazílii.

Oba muži uvedli, že ekonomické těžkosti, politická nestabilita a kriminalita jim nezbyly moc možností, než opustit rodnou Nigérii. Nejlidnatější země Afriky má dlouhodobé problémy s násilím a chudobou a únosy jsou endemické.

Afričtí vůdci se zavazují skoncovat s AIDS mezi dětmi do roku 2030

Afričtí vůdci se zavazují skoncovat s AIDS mezi dětmi do roku 2030
Afričtí vůdci se zavazují skoncovat s AIDS mezi dětmi do roku 2030

Agentury OSN přivítaly závazek 12 afrických zemí skoncovat s AIDS u dětí do roku 2030, oznámený ve středu na setkání v Dar Es Salaamu v Tanzanii.

První ministerské zasedání r Globální aliance pro ukončení AIDS u dětí znamenal krok kupředu v akci s cílem zajistit, aby všichni chlapci a dívky s HIV mohli přístup k život zachraňující léčbě, a že HIV pozitivní matky mohou mít děti bez viru.

Adresa URL tweetu
Děti žijící s HIV jsou nerovností, která mi láme srdce.
Dnešní zahájení #GlobalAlliance to End AIDS in Children mi dalo naději.
Dnešní lídři se zavázali k odstranění mezery v léčbě dětí a k záchraně dětských životů.
https://t.co/CuqmYySWsg https://t.co/hVYpBtCzF9 https://t.co/qgdleMqfCw

Ministři a zástupci představili plány, které zahrnují poskytování testování většímu počtu těhotných žen a jejich propojení s péčí, jakož i vyhledávání kojenců a dětí žijících s HIV a péči o ně.

Naděje a zlomené srdce

Mezinárodní partneři stanovili, jak je při plnění těchto cílů podpoří.

„Tato schůzka má dal mi naději, “ řekl Winnie Byanyima, výkonná ředitelka společnosti UNAIDS, agentura OSN vedoucí globální boj za ukončení této nemoci.

„Nerovnost, která mi láme srdce, je ta, že proti dětem žijícím s HIV a dnešní lídři se zavázali k rozhodným krokům potřebným k nápravě,“ dodala.

Smrt každých pět minut

V současnosti na celém světě každých pět minut zemře jedno dítě na příčiny související s AIDS.

Zhruba polovina dětí žijících s HIV, 52 procent, podstupuje život zachraňující léčbu, zatímco 76 procent dospělých dostává antiretrovirotika, jak uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO) Má popsáno as „jeden z nejkřiklavějších rozdílů v reakci na AIDS.“

Kromě toho, ačkoli děti tvoří pouhá čtyři procenta lidí žijících s HIV, představují 15 procent všech úmrtí souvisejících s AIDS.

Závazek a podpora

Dětský fond OSN (UNICEF) uvítal závazky vedoucích a přislíbil agentuře plnou podporu.

Každé dítě má právo na zdravou a nadějnou budoucnost, řekla zástupkyně ředitelky UNICEF Anurita Bainsová a dodala: „Nemůžeme nechat děti zůstat pozadu v globální reakci na HIV a AIDS.“

Globální aliance pro ukončení AIDS u dětí byla odhalen na konferenci AIDS v Montrealu v Kanadě v červenci 2022.

Výsledek prvního zasedání ministrů, Deklaraci z Dar-es-Salaam pro akci s cílem ukončit AIDS u dětí, byl jednomyslně schválen.

Žádný prostor pro sebeuspokojení

Viceprezident Tanzanie Philip Mpango vyzval k postupu vpřed jako kolektiv.

„Všichni v našich možnostech musíme hrát roli, abychom ukončili AIDS u dětí,“ řekl. „Globální aliance je správným směrem nesmíme zůstat spokojení. Rok 2030 je za dveřmi.“

Tanzanie patří mezi 12 zemí s vysokou zátěží HIV, které vstoupily do Aliance v první fázi.

Ostatní jsou Angola, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Demokratická republika Kongo, Keňa, Mosambik, Nigérie, Jižní Afrika, Uganda, Zambie a Zimbabwe.

Včasné testování a léčba

Práce se zaměří na čtyři pilíře, včetně včasného testování a optimální léčby kojenců, dětí a dospívajících; stejně jako odstranění mezer v léčbě HIV pozitivních těhotných a kojících žen eliminovat přenos svým dětem.

Země se také zaměří na prevence nových infekcí HIV mezi těhotnými a kojícími dospívajícími dívkami a ženami, kromě řešení práv, rovnosti pohlaví a strukturálních překážek, které brání přístupu ke službám.

Pokrok je možný!

UNAIDS věří, že pokrok je možný, protože 16 zemí a území již bylo certifikováno pro validaci omezení přenosu HIV a/nebo syfilis z matky na dítě.

Zatímco HIV a další infekce mohou být přenášeny během těhotenství nebo kojení, rychlá léčba nebo preexpoziční profylaxe (PrEP) u rizikových matek může tento proces přerušit.

V loňském roce se Botswana stala první africkou zemí s vysokou prevalencí HIV, která byla potvrzena jako na cestě k odstranění vertikálního přenosu HIV, což znamená, že země měla méně než 500 nových infekcí HIV mezi dětmi na 100,000 XNUMX narozených dětí.

Vertikální přenosová rychlost v Botswaně je nyní dvě procenta oproti 10 procentům před deseti lety.

Klimatické změny si v Africe vybírají velkou daň

Lidé pracují 2. prosince v oblasti postižené suchem v Mandeře v Keni. Obyvatelé Mandery se pokoušejí pečovat o zvířata a zároveň bojují o vodu a potraviny ve státě, který v posledních několika letech nemá dostatečné množství srážek.
Lidé pracují 2. prosince v oblasti postižené suchem v Mandeře v Keni. Obyvatelé Mandery se pokoušejí pečovat o zvířata a zároveň bojují o vodu a potraviny ve státě, který v posledních několika letech nemá dostatečné množství srážek.

Čínské odborné znalosti o čisté energii jsou považovány za pomoc při zmírňování škod

Seraphine Mutindi, vesničanka v okrese Makueni v jižní Keni, se dříve spoléhala na zemědělství, aby uživila svou šestičlennou rodinu. Před třemi lety se však věci začaly měnit.

„Kvůli měnícím se povětrnostním podmínkám málo pršelo a země je tak suchá, že nemůžu ani pěstovat kukuřici,“ řekla pětatřicetiletá Mutindi, matka čtyř dětí z vesnice Kithina.

Musela opustit svou zemědělskou půdu, která má méně než půl hektaru, a musí dělat manuální práce, jako je úklid domu, sbírání palivového dříví a praní prádla, aby si vydělala asi 2 dolary denně na nákup jídla, aby uživila rodinu.

Aby vyžili, mají každý den v poledne jen jedno jídlo, primárně ugali, místní oblíbenou hlavní potravinu z kukuřičné mouky.

Mutindiho situace není ve vesnici s 35 000 obyvateli nejhorší. Asi 200 lidí ve vesnici, většinou starších lidí, kteří zcela nebo částečně ztratili schopnost pracovat, zemřelo během posledních dvou let hlady, řekla.

Keňa je jen jednou ze zemí v Africkém rohu, která zažívá největší sucho za posledních 40 let způsobené změnou klimatu. V celém Africkém rohu bude do konce letošního roku více než 36 milionů lidí postiženo dlouhodobým suchem, včetně 4,5 milionu v Keni, v důsledku pravděpodobně pátého po sobě jdoucího neúspěšného období dešťů, Úřad OSN pro koordinaci Humanitární záležitosti řekl minulý měsíc.

Horší je, že region může čelit šesté neúspěšné sezóně mezi březnem a květnem příštího roku, varovalo. V celém regionu již uhynulo 9,5 milionu hospodářských zvířat, uvedla agentura.

Během návštěvy okresu Garissa ve východní Keni minulý měsíc náměstek prezidenta země Rigathi Gachagua požádal o mezinárodní pomoc, která by pomohla jeho zemi bojovat s katastrofálním suchem.

„Dnes jsme zde v Garisse, abychom upozornili na utrpení, které Keňané snášejí v důsledku globální klimatické krize,“ řekl. „Naše zdroje nemohou být dostatečné k řešení problémů spojených se změnou klimatu.“

S rostoucím dopadem změny klimatu na celém světě si 27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP27), která se konala minulý měsíc v egyptském Sharm El-Sheikh, získala celosvětovou pozornost.

Po intenzivních jednáních mezi různými zeměmi bylo dosaženo historické dohody o poskytování finančních prostředků na „ztráty a škody“ zranitelným zemím nejvíce postiženým globální změnou klimatu, které rozvojové země tleskali.

„Lidé, kteří pro způsobení klimatické krize udělali nejméně, platí nejvyšší cenu,“ řekl Mahmoud Mohieldin, mistr OSN na vysoké úrovni za Egypt v oblasti změny klimatu. „Afrika představuje ne více než 3 procenta globálních emisí, přesto mnoho jejích obyvatel nejvíce trpí změnou klimatu.“

Vzhledem k tomu, že kontinent je klimatickou krizí nejvíce zasažen, Afrika prokázala velké odhodlání připojit se k dalším zemím v boji proti změně klimatu rozvojem obnovitelné energie.

„Energetická transformace se pro nás všechny stala globální odpovědností, zejména s ohledem na dopad změny klimatu,“ řekl na COP27 prezident Ghany Nana Addo Dankwa Akufo-Addo a dodal, že jeho země je odhodlána zvýšit podíl obnovitelné energie ve svém mix elektrické energie a také zkoumání potenciálu vodíku a dalších čistých zdrojů energie.

Vědci byli zmatení a ostražití, protože Afrika se vyhla katastrofě COVID

vypuknutí šíření COVID v Africe - lidé na rušném trhu chudé černošské čtvrti na okraji hlavního města Zimbabwe Harare
vypuknutí šíření COVID v Africe – lidé na rušném trhu chudé černošské čtvrti na okraji hlavního města Zimbabwe Harare

Když se koronavirus v loňském roce poprvé objevil, zdravotničtí činitelé se obávali, že pandemie zachvátí Afriku, zabije miliony a zničí křehké zdravotnické systémy Afrického kontinentu.

Vědci zmateni, ostražití, jak se Africe vyhýbá katastrofa COVID. Maria CHENG a FARAI MUTSAKA Associated PressThe Associated Press HARARE, Zimbabwe

HARARE, Zimbabwe (AP) – Na rušném trhu v chudé čtvrti nedaleko Harare si tento týden Nyasha Ndou nechal masku v kapse, zatímco stovky dalších lidí, většinou bez masek, se strkaly aby koupili a prodali ovoce a zeleninu vystavené na dřevěných stolech a plastových deskách. Stejně jako ve velké části Zimbabwe je i zde koronavirus rychle odsouván do minulosti, protože se vrátila politická shromáždění, koncerty a domácí shromáždění.

„COVID-19 je pryč, kdy jste naposledy slyšeli o někom, kdo zemřel na COVID-19?“ řekl Ndou. „Maska má chránit mou kapsu,“ řekl. „Policie požaduje úplatky, abych přišel o peníze, pokud se nebudu pohybovat s maskou.“ Začátkem tohoto týdne zaznamenalo Zimbabwe pouhých 33 nových případů COVID-19 a nula úmrtí, což je v souladu s nedávným poklesem onemocnění na celém kontinentu, kde údaje Světové zdravotnické organizace ukazují, že infekce od července klesají.

Když se loni koronavirus poprvé objevil, zdravotničtí úředníci se obávali, že se pandemie přenese přes Afriku a zabije miliony. I když stále není jasné, jaká bude konečná daň z COVID-19, tento katastrofický scénář se v Zimbabwe nebo ve velké části kontinentu ještě nenaplnil.

Vědci zdůrazňují, že získat přesná data COVID-19, zejména v afrických zemích s nerovnoměrným dohledem, je extrémně obtížné, a varují, že klesající trendy koronaviru lze snadno zvrátit.

Ale v Africe se děje něco „záhadného“, co vědce zaráží, řekl Wafaa El-Sadr, předseda globálního zdraví na Kolumbijské univerzitě. „Afrika nemá vakcíny a zdroje pro boj s COVID-19, které má v Evropě a USA, ale zdá se, že se jim nějak daří lépe,“ řekla.

V Africe je očkováno méně než 6 % lidí. WHO ve svých týdenních zprávách o pandemii několik měsíců popisovala Afriku jako „jeden z nejméně postižených regionů na světě“.

Někteří vědci tvrdí, že mladší populace kontinentu – průměrný věk je 20 let oproti 43 v západní Evropě – kromě nižší míry urbanizace a tendence trávit čas venku, ji možná dosud ušetřila smrtelnějších účinků viru. Několik studií zkoumá, zda by mohla existovat jiná vysvětlení, včetně genetických důvodů nebo minulé infekce parazitárními chorobami.

V pátek výzkumníci pracující v Ugandě uvedli, že zjistili, že pacienti s COVID-19 s vysokou mírou vystavení malárii mají menší pravděpodobnost, že budou trpět závažným onemocněním nebo úmrtím, než lidé s malou anamnézou onemocnění.

„Do tohoto projektu jsme šli s tím, že uvidíme vyšší míru negativních výsledků u lidí s anamnézou infekcí malárie, protože to bylo vidět u pacientů koinfikovaných malárií a ebolou,“ řekla Jane Achan, hlavní výzkumná poradkyně Malaria Consortium a spoluautor studie. „Byli jsme vlastně docela překvapeni, když jsme viděli opak – že malárie může mít ochranný účinek.“

Achan řekl, že to může naznačovat, že minulá infekce malárií by mohla „otupit“ tendenci imunitního systému lidí přejít do přebuzení, když jsou infikováni COVID-19. Výzkum byl představen v pátek na setkání Americké společnosti pro tropickou medicínu a hygienu.

Christian Happi, ředitel Afrického centra excelence pro genomiku infekčních nemocí na Redeemer’s University v Nigérii, uvedl, že úřady jsou zvyklé omezovat epidemie i bez vakcín a připsal si zásluhy na rozsáhlé sítě komunitních zdravotnických pracovníků.

„Není to vždy o tom, kolik máte peněz nebo jak sofistikované jsou vaše nemocnice,“ řekl.

Devi Sridhar, předsedkyně globálního veřejného zdraví na Edinburské univerzitě, uvedla, že afričtí lídři nezískali uznání, které by si zasloužili za rychlé jednání, s odkazem na rozhodnutí Mali uzavřít své hranice ještě před příchodem COVID-19.

„Myslím, že v Africe je odlišný kulturní přístup, kde tyto země přistupují k COVIDu se smyslem pro pokoru, protože zažili věci jako ebola, dětská obrna a malárie,“ řekl Sridhar.

V posledních měsících koronavirus zasáhl Jižní Afriku a odhaduje se, že tam zabil více než 89 000 lidí, což je zdaleka nejvíce úmrtí na kontinentu. Ale prozatím africké úřady, i když uznávají, že by mohly existovat mezery, nehlásí velké množství neočekávaných úmrtí, které by mohly souviset s COVID. Údaje WHO ukazují, že úmrtí v Africe tvoří pouhá 3 % z celosvětového součtu. Pro srovnání, úmrtí v Americe a Evropě tvoří 46 % a 29 %.

V Nigérii, nejlidnatější zemi Afriky, vláda zatím zaznamenala téměř 3 000 úmrtí mezi 200 miliony obyvatel. Spojené státy zaznamenávají tolik úmrtí každé dva nebo tři dny.

Nízká čísla mají Nigerijci, jako je Opemipo Are, 23letý v Abuji, cítí úlevu. „Říkali, že na ulicích budou mrtvá těla a tak, ale nic takového se nestalo,“ řekla.

V pátek nigerijské úřady zahájily kampaň za výrazné rozšíření imunizace západoafrického národa proti koronaviru. Úředníci mají za cíl naočkovat polovinu populace do února, což je cíl, o kterém si myslí, že jim pomůže dosáhnout stádní imunity.

Oyewale Tomori, nigerijský virolog, který je členem několika poradních skupin WHO, naznačil, že Afrika možná ani nebude potřebovat tolik vakcín jako Západ. Je to myšlenka, která je sice kontroverzní, ale říká, že se o ní vážně diskutuje mezi africkými vědci – a připomíná návrh britských úředníků z března loňského roku nechat COVID-19 volně infikovat populaci, aby si vybudovali imunitu.

To však neznamená, že vakcíny v Africe nejsou potřeba.

„Musíme očkovat všechny, abychom se připravili na další vlnu,“ řekl Salim Abdool Karim, epidemiolog z Jihoafrické univerzity v KwaZulu-Natal, který dříve radil jihoafrické vládě ohledně COVID-19. „Když se podíváme na to, co se děje v Evropě, pravděpodobnost, že se sem přelije více případů, je velmi vysoká.“

Dopad koronaviru byl také relativně utlumený mimo Afriku v chudých zemích, jako je Afghánistán, kde odborníci předpovídali, že vypuknutí uprostřed probíhajícího konfliktu bude katastrofální.

Hashmat Arifi, 23letý student z Kábulu, řekl, že už měsíce neviděl nikoho nosit masku, včetně nedávné svatby, které se zúčastnil se stovkami hostů. V jeho univerzitních třídách více než 20 studentů běžně sedí bez masky v těsné blízkosti.

„V poslední době jsem neviděl žádné případy korony,“ řekl Arifi. Afghánistán zatím zaznamenal asi 7 200 úmrtí mezi svými 39 miliony obyvatel, i když během konfliktu bylo provedeno jen málo testů a skutečný počet případů a úmrtí není znám.

V Zimbabwe byli lékaři vděční za úlevu od COVID-19 – ale obávali se, že je to jen dočasné.

„Lidé by měli zůstat velmi ostražití,“ varoval Dr. Johannes Marisa, prezident Asociace lékařských a zubních soukromých lékařů v Zimbabwe. Obává se, že příští měsíc zasáhne Zimbabwe další vlna koronaviru. „Spokojenost je to, co nás zničí, protože můžeme být přistiženi nevědomí.“

___

Cheng se hlásil z Londýna. K této zprávě přispěli Rahim Faiez v Pákistánu v Islámábádu a Chinedu Asadu v Lagosu.

Zdroj: https://www.breitbart.com/news/scientists-mystified-wary-as-africa-avoids-covid-disaster/

Americký ministr zahraničí Antony Blinken odhaluje strategii pro Afriku: Lichocení Africké vládnoucí elitě, ignorování čínské hrozby

Americký ministr zahraničí Antony Blinken
Americký ministr zahraničí Antony Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přednesl v pondělí projev na Univerzitě v Pretorii v Jižní Africe, ve kterém chtěl nastínit novou strategii Bidenovy administrativy vůči Africe – i když jednoduše recykloval staré fráze.

Blinken začal sérií otřepaných klišé o přechodu Jihoafrické republiky z režimu apartheidu, který se odehrál  před téměř 30 lety – a zcela ignoroval současné výzvy země: kriminalitu, korupci, chronický nedostatek elektřiny a ekonomickou stagnaci.

Americký ministr zahraničí poté nastínil čtyři priority ve vztahu Ameriky s africkým kontinentem: „otevřenost“, „příslib demokracie“; zotavení z COVID; a pomoc s „přechodem na čistou energii“ při řešení změny klimatu.

Blinken se nezmínil o tom, že Jižní Afrika dnes trpí nedostatkem elektřiny a je povzbuzována , aby ignorovala své bohaté uhelné zdroje ve prospěch projektů obnovitelné energie, které mají být údajně financovány zámořskými dárcovskými státy.

Občas se zdálo, že jeho projev mohl vzniknout v prvních letech administrativy prezidenta Billa Clintona – jako by Afrika potřebovala ujistit, že má svůj osud na starosti sama, a poblahopřát k jejím budoucím plánům či menším úspěchům.

Blinkenův projev ignoroval hrozbu, kterou Čína představuje pro zájmy USA a pro svobodu a suverenitu afrických národů, když rozšiřuje svůj vliv na kontinentu. Čínu zmínil jen pozitivně, jako partnera při ujednáních o oddlužení.

Čína dnes financuje velkou část nové africké infrastruktury, často požaduje absurdní podmínky splácení a drží klíčová strategická aktiva jako zástavu. Bylo také obviněno ze zasahování do vnitřní politiky afrických zemí, včetně Jižní Afriky.

Blinken strávil více času nastíněním zdánlivé hrozby ze strany Ruska a jeho snahy ovlivnit veřejné mínění v Africe. Zmínil soukromou vojenskou společnost Wagner Group, která působí na Ukrajině a na africkém kontinentu.

propaganda jak ze strany rasismu, tak ze strany teorie korektnosti

Iva Pekárková měla besedu v trutnovské základní škole spolu se svým nigerijským manželem Kennym Odozim.

propaganda jak ze strany rasismu, tak ze strany teorie korektnosti
propaganda jak ze strany rasismu, tak ze strany teorie korektnosti

Tamní děti, které jsou vystaveny propagandě jak ze strany rasismu, tak ze strany teorie korektnosti, si mohly zblízka prohlédnout, jak vypadá černoch a sáhnout si i na jeho vlasy. To je opravdová Komenského schola ludus, a nikoli korektní brožurky ve stylu Poučení z krizového vývoje pro naši mládež. Připomíná mi to, jak mi Žaneta Maziniová, romská učitelka ze západního Slovenska, vyprávěla, že v jejich kraji děti vyrůstaji s pověrou, že Cikáni jsou snědí, protože jsou špinaví. Tak šla hned na první hodině s dětmi k umyvadlu a nechala je zkusit, zda její ruce něco „pustí“. To je výuka. Ne korektní kecy.

Bílá Evropa a černá Afrika (komentář dne)

Jak souvisí černé šaty beduínů se zadlužováním eurozóny?

Evropa vliv na svět
Evropa vliv na svět

Cestovatelé po afrických zemích jsou často velmi překvapeni faktem, že beduíni v 40-stupňových vedrech nosí černé oblečení. Ve škole jsme se totiž učili, že černá barva absorbuje více tepla než jiné barvy, co vlastně způsobuje přehřívání organismu. Jsou skutečně obyvatelé Sahary natolik hloupí, že nosí něco, co jim škodí?
Odpověď je jednoduchá. Tak jako polární medvědi nejsou černé ale bílé, tak i beduíni nosí ideální oděv. Za optimálních laboratorních podmínek samozřejmě platí, že černá barva absorbuje nejvíce tepla, ale tyto optimální podmínky jsou bezvětrné. Právě vítr se stává v realitě rozhodujícím faktorem. Vědci zjistili, že pokud je černé oblečení volné, vítr odnáší více tepla než při jakékoli jiné barvě. Naopak při bílé barvě je ve větrném prostředí únik tepla nejmenší. Přírodní výběr zabezpečuje optimální možný variant.

A takový přírodní výběr se aplikoval i na lidskou populaci. A to nejen na genofond ale i myšlenkový fond, který zahrnuje velké množství znalostí našich předků ve formě zvyků a lidových moudrostí. Co se týče ekonomické oblasti, sotva tam najdeme významnější moudrost jako „vystříhej se dluhu“.

A tak jak jsme se na hodině fyziky učili, že na slunci je optimální nosit bílé věci, podobně jsme se na hodinách ekonomie učili, jak úvěr dokáže vytvářet větší ekonomický pokrok. A tak jak fyzici po komplikovaných pokusech objevily tisíciletou moudrost beduínů, tak pravděpodobně i moderní ekonomové po mnoha omylech objeví tisíciletou moudrost ekonomických konzervativců. Škoda jen, že ekonomové propagující život na dluh mají větší životnost než fyzici, kteří se na poušť vyberou v bílém oblečení.

Život na dluh funguje totiž pouze, dokud existuje někdo další, kdo se může zadlužovat – kdo může ještě chvíli táhnout ekonomický růst. A zdá se, že stále existují takové země. Možná nás překvapuje vstup Lotyšska do eurozóny, a to i přesto, co nedávno řekl už i nositel ceny za ekonomii Phelps: „Stále se učíme z evropského experimentu a toho, do jaké míry bude úspěšný. Nevím si přestavit, že to někdo může myslet vážně a vstoupit do eurozóny právě teď! “

Rozhodně to nebyl lotyšský lid, který chtěl euro – velká většina Lotyšů je proti vstupu do eurozóny. A protože vůle lidu není pro evropských politiků důležitá, eurozóna se slavnostně rozrůstá o nového člena. Může se zdát paradoxem, že eurozóna chce při současných existenciálních problémech rozšiřovat své působení i na další země. Ale není na tom nic překvapivého – východoevropské země zatím stále zůstávají jedny z nejméně zadlužených zemí na světě s ohledem dluhy vlády, domácností či bank.

Potenciál tvorby nového dluhu ve východní Evropě je obrovský. To je přesně to, co eurozóna potřebuje – rozšiřovat svůj dluhový neokolonialismus. Za poslední léta začaly země jako Polsko, Slovensko či Maďarsko vykazovat brutální nárůst dluhu domácností. Statistiky hovoří o tom, že poměr tohoto dluhu vzhledem k majetku obyvatelstva je na kritických úrovních. Zadlužování proto musí posunout více na východ.

Avšak svět je kulatý. Účelové zdůvodnění nepřiměřené teorií mají vždy jen omezenou platnost. Island je země, která si tímto vším prošla a dluhu dokázala říci „ne“. Vstala z popela a nyní těší velkému růstu. Přívrženci vstupu do eurozóny, pokud se jich na tomto ostrově pár najde, jsou považováni přinejlepším na vtipálků.

Nemoc dengue Paraguayi

Ministerstvo zdravotnictví Paraguaye vyhlásilo 8. ledna 2013 zdravotnickou pohotovost pro celé území země z důvodu výskytu několika případů nemoci dengue. Místní úřady zahájily informační kampaň a přistoupily k likvidaci stojatých vod jako možných ložisek původce onemocnění.

Nemoc dengue Paraguayi
Nemoc dengue Paraguayi

Virus se přenáší bodnutím komára druhu Aedes aegypti, které se rozmnožují v stojatých vodách. Nemoc začíná náhlou horečkou 41 ° C, zimnicí, vyčerpaností, bolestmi hlavy, končetin, kloubů a svalů, nízkým pulsem a hořkou, kovovou chutí v ústech.
Nejlepší ochrana před nákazou je především prevence před bodnutím – nošení oděvů zakrývajících končetiny, spreje a síťky proti komárům a používání repelentů.

Název dengue je odvozen ze španělštiny a dá se přeložit jako nepřirozenost nebo afektovanost. Toto označení vyjadřuje nápadnou a zvláštní změnu držení těla a chování u nemocných osob, která může přetrvávat i po překonání nemoci. Jinak se také označuje jako Leprikosia.

Původce
Nemoc způsobuje flaviviry z čeledi Flaviviridae, který má jednopovrazcový genom RNA. Existují čtyři subtypy virů (DEN 1 až DEN 4), které se vyskytují v ohraničených nebo překrývajících se místech výskytu (Endemol). Vědci zjistili, že hostitelem tohoto viru jsou lidé, ale i primáti.

Rozšíření
Nemoc pochází původně z Afriky a asi před 600 lety se dostala do Asie, mezitím byly dokumentovány i případy v Americe. Už téměř 200 let se pozoruje v tropických oblastech zvýšený výskyt horečky dengue. Mezinárodní obchod, jako jsou například kontejnerové lodě s dovozem ovoce z Afriky, umožňují rozšíření infikovaných larev komárů do takových území, ve kterých se normálně nevyskytují. Také i cestující, který se infikovali v tropických oblastech mohou tuto chorobu zavléci i do bezpečných zemí. Vlivem globálního oteplování se horečka dengue rozšiřuje i za oblasti svého běžného výskytu. Hlavní směry místa výskytu jsou v dnešní době Latinská Amerika, centrální Afrika, Indie, jihovýchodní Asie, části Pacifiku a jih USA. V roce 2006 se vyskytly epidemie horečky dengue v Dominikánské republice, tak na Kubě. V těchto oblastech byly postaveny stany první pomoci, nasazeny byly i speciální jednotky, které bojovaly proti rozšíření této nemoci. Začátkem roku 2007 došlo i v jihoamerických státech ke zvýšenému výskytu této horečky.

Výskyt
2,5 miliard lidí žije v místech výskytu epidemie. Ročně postihne tato nemoc 10 až 100 milionů lidí, asi 95% z toho jsou děti. V roce 1999 byla horečka dengue nejčastěji vyskytující se virové onemocnění, které přenášejí komáři. Asi 2 až 5 procent nemocných lidí zemře na tuto formu horečky, především děti a mladiství. U dětí do jednoho roku představuje úmrtnost asi 30%.

Přenos
Virus se přenáší bodnutím komára druhu Aedes aegypti nebo Aedes albopictus, jsou to takzvané asijské moskyti Tigrova. V dnešní době se horečka dengue vyskytuje ve velkých městech, tak v chudých slumech v Brazílii, kde se tyto komáři rozmnožují ve stojatých vodách jako jsou studny, cisterny ale zásluhu na tom má i nedostačující kanalizace. K rozmnožování přispívá i odpad a nádoby, do kterých se sbírá dešťová voda.

Boj s onemocněním
Úsilí, které bylo vyvinuto v období mezi lety 1950 až 1960 omezit výskyt nemoci odstraněním komárů pomocí insekticidů a vysušením jejich semeniště, bylo v této době většinou úspěšné. V současnosti byla tato opatření zakázány a to v důsledku negativního vlivu na životní prostředí a vyhubením jiných druhů hmyzu. I vzhledem k rychlou schopnost komárů, kteří si vytvořili odolnost na tyto insekticidy byla tato opatření neúspěšné. Už nějakou dobu je vyvinut insekticid, který zneškodňuje larvy komárů a je i ekologicky přijatelný. Jeho účinnost není ale jednoznačně prokázána. Má tzv. larvicidní účinek, který se získává z bakterie Bacillus thuringiensis israelensis. Další jednoduché a účinné opatření jsou například přidávání chloru a písku do louží, jakož i do misek pod květináče.

Diagnóza
Klinické určení diagnózy je díky množství různých původců infekčních onemocnění obtížné. Protilátky se dají dokázat až na čtvrtý den po vypuknutí onemocnění. Horečka dengue se dá dokázat mezi 4 až 7 dnem a to pomocí polymerázové řetězové reakce, kultivací viru nebo sérologickými testy. Klinicky podobné horečce dengue je onemocnění s názvem horečka chikungunya. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měla být krev pacienta, u kterého je podezření na horečku dengue vždy přezkoumána i na protilátky proti horečce Chikungunya. Dělá se to v tom případě, když nejde o horečku dengue a pacient se mohl nacházet na takovém území, kde se horečka chikungunya vyskytuje.

Průběh nemoci
V téměř 90% případů onemocněních je možné pozorovat mírný průběh nemoci, podobný chřipce. V 10% případech začíná nemoc po inkubační době 2 až 10 dnech a probíhá ve třech fázích.

Nemoc začíná náhlou horečkou 41 ° C, zimnicí, vyčerpaností, bolestmi hlavy, končetin, kloubů a svalů, nízkým pulsem a hořkou, kovovou chutí v ústech. Občas se vyskytne i vyrážka, nevolnost a zvracení.
Po ústupu horečky po 4 až 5 dnech dochází k dalšímu stoupání teploty. Pak se na těle objeví rozsáhlé makulopapulózní vyrážky.
Následně po 5 až 6 dnech nastává fáze zotavení, která může trvat i několik týdnů.
Za tzv. trias dengue označujeme symptomy jako: horečka, vyrážka a bolesti hlavy, končetin, kloubů a svalů.

Hemoragická horečka dengue (DHF)
Hemoragická horečka dengue je akutní šokový syndrom s následnou krvácením (krvácením do mozku). Pravděpodobná příčinou tohoto syndromu je nová infekce jiného subtypu horečky dengue. Tento šokový syndrom bývá u turistů velmi vzácný. Především u lidí s již existujícími protilátkami proti jednomu subtypu horečky dengue může dojít k imunologické reakci, při které může dojít k nekontrolovatelné krvácení. Protilátky může člověk získat již od doby, kdy překonal první infekci nebo se mohou přenést z matky na dítě. To vysvětluje, proč jsou právě děti nejvíce postiženy touto formou horečky dengue. Hemoragická forma začíná jako normální horečka dengue, ale po 2 až 5 dnech se její průběh dramaticky zhorší. Může dojít k selhání krevního oběhu a k zarudnutí obličeje, ke vnitřnímu krvácení, dehydrataci, křeče, koma, krvácení z dásní, zvracení krve, černé stolici, otékání jater a k celkovému šoku (tachykardie, nízký krevní tlak, studený pot, bledost). Průběh nemoci závisí na stupni závažnosti onemocnění, zahájení léčby, jakož i od lékařských možností. V chudších regionech se špatným lékařským vybavením může představovat letalita na hemoragickou formu až 30%.

Léčba
V současnosti neexistují žádná účinná antivirální léky proti této infekční nemoci, proto se vyskytujících symptomy při tomto onemocnění dají jen zmírnit, ne vyléčit. Kvůli riziku vnitřního a vnějšího krvácení při hemoragické horečce dengue je u každého onemocnění, kde to není vyloučeno, anebo zákaz podávání preparátů, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou (např. Aspirin), protože ty vedou ke snížení srážlivosti krve. Nejvhodnějším preparátem na zmírnění symptomů je paracetamol, který nemá takový nežádoucích účinků.

Imunizace
Překonaná infekce jednoho ze čtyř subtypů původce tohoto onemocnění poskytuje imunizaci proti témuž subtypu, ne proti dalším třem subtypem tohoto viru. To znamená, že člověk může být napaden virem horečky dengue až čtyřikrát. Je dokázáno, že po prodělané infekci jednoho subtypu je při pozdější infekci dalšího subtypu průběh nemoci mírnější než při první infekci. Očkování, které dosud ještě neexistuje by bylo proto účinné jen tehdy, kdyby chránilo před všemi čtyřmi subtypy.

Prevence
Nejlepší ochrana je především chránění se před bodnutím, ochranný oděv, spreje a síťky proti komárům, protože ty jsou aktivní přes den. Podle testovací zprávy z července 2000 chránili před bodnutím komárů nejlepší přípravky Autan Active a Autan Family. Účinná látka obou výrobků se nazývá Bayrepel a je syntetickou účinnou látkou z výzkumu BAYER.