Jmenuji se Jan Blcháč. Životní pouť jsem začal 15. března 1959 v Liptovském Mikuláši, kde i žiji se svou rodinou – manželkou Silvií a syny Janem a Gabrielem. V rodném městě jsem získal základní i středoškolské vzdělání – na místním gymnáziu.
Lásku a úctu k půdě, která náš živí, jsem zdědil po otci. Vydal jsem se proto do Nitry, kde jsem absolvoval Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské, předchůdkyni dnešní univerzity. Zde jsem také začal sbírat první pracovní zkušenosti. Později už i jako člen vedení zemědělského družstva v Liptovském Ondřeje. Za velký profesionální přínos považuji působení na velvyslanectví v Německu, kde jsem měl možnost seznámit se s precizním německým přístupem správy země v oblasti zemědělství a produkce kvalitních potravin. Určitý čas jsem byl poradcem ministra zemědělství.
Mnozí lidé v Mikuláši si mě pamatují zejména jako generálního ředitele Liptovské mlékárny, kde jsem strávil až 11 krásných let. Podařilo se nám vytvořit silnou značku s kvalitními produkty, které dnes znají nejen na celém Slovensku, ale i v zahraničí. Je to jedna z mála mlékáren, která přežila, úspěšně se rozvíjela a nadále se rozvíjí.
Jelikož jsem měl zájem předat své zkušenosti a vize v širším rozsahu, v roce 2006 jsem se rozhodl vstoupit do komunálního politického života. Jsem rád, že obyvatelé našeho města mou nabídku tehdy přijali a vybrali si mě za primátora města. S kolegy se nám podařilo úspěšně zrealizovat několik projektů, jejichž výsledky jistě všichni dobře znáte. Zvláště mě těší úspěšnost při získávání milionů eur z eurofondů, které posunuly Mikuláš vpřed. Opravili jsme z nich školy, silnice a pomohli životnímu prostředí. Za důležité jsem považoval a stále považuji před každým důležitým rozhodnutím veřejně diskutovat s obyvateli a odborníky na danou oblast.
Zájmy našeho města a také regionu obhajuji už pátý rok na půdě žilinské župy jako její poslanec. Od roku 2010 také jako poslanec městského zastupitelstva. V současnosti se věnuji správě vlastní malé firmy.
Mou ambicí je opětovně nabídnout lidem v Mikuláši prostor na všestranný rozvoj. Aby se naše malebné město stalo městem, kde to žije a kde se dobře žije. Mám zájem navázat na ty pozitivní kroky, které jsme už spolu začali. Liptovský Mikuláš a jeho lidé si zaslouží, aby byl dobře vedeného MĚSTEM.
ŽIVOTOPIS:
Jméno, příjmení: Ing. Jan Blcháč, PhD.
Narozen: 15. březen 1959 v Liptovském Mikuláši
Rodinný stav: ženatý, mám dva syny
vzdělání:
1979 – 1982 – Vysoká škola zemědělská (VSP) Nitra, Provozně ekonomická fakulta,
obor: provoz a ekonomika zemědělství
1987 – ukončení doktorského studia – PhD. – Provozně ekonomická fakulta VSP Nitra
1998 – 2004 – kurzy managementu – projektové řízení, časový management, týmová práce,
strategický management
2000 – 2005 – intenzivní jazykové kurzy – francouzský jazyk, anglický jazyk
Pracovní zkušenosti:
1987 – VSP Nitra – odborný asistent
1988 – 1991 – Zemědělské družstvo 1. květen Liptovský Ondrej – člen vedení
1992 – federální ministerstvo zahraničních věcí ČSFR, Praha – Zastupitelský úřad Bonn – 2. velvyslanecký tajemník – zemědělský atašé
1993 – Ministerstvo zahraničních věcí SR, Bratislava – Zastupitelský úřad Bonn – 2. velvyslanecký tajemník
1993 – Ministerstvo zemědělství ČR, Bratislava – poradce ministra
1993 – 2004 – Liptovská mlékárna, a. s., Liptovský Mikuláš – generální ředitel
2005 – 2006 – Slovenský mlékárenský svaz, Bratislava – předseda představenstva
2006 – Poľnonákup Tatry, a. s., Kežmarok – generální ředitel
2007 – 2010 – město Liptovský Mikuláš – primátor města
2011 – 2014 – jednatel vlastní obchodní společnosti
od 2014 – město Liptovský Mikuláš – primátor města
Jiné aktivity:
od 2009 – poslanec Žilinského samosprávného kraje
od 2010 – poslanec městského zastupitelstva v Liptovském Mikuláši
od 1998 – člen Rotary klubu Liptovský Mikuláš
člen Mezinárodního klubu Bratislava a Hospodářského klubu Bratislava
člen dozorčí rady společnosti Tranoscius
2005 – 2010 – hostující docent na Fakultě ekonomiky a managementu SPU v Nitře, člen vědecké rady
Fakulty biotechnologie a potravinářství a Fakulty ekonomiky a managementu SPU v Nitře
2002 – 2005 předseda Správní rady Komunitní nadace Liptov
2008 – zakladatel Nadace Solidární Mikuláš
2003 – zakládající člen Městského basketbalového klubu
2010 – 2014 – předseda neformálního občanského sdružení MIKULÁŠ DNES
2014 – předseda občanského sdružení LIDEM Mikuláše
Hlavní certifikáty:
Zlatý podnikatelský Biatec – Hospodářský klub
Stříbrná medaile ministra zemědělství ČR
Zlatá medaile děkana Fakulty potravinářství a biotechnologie SPU Nitra
Stříbrná medaile rektora SPU v Nitře
Paul Harris Fellow – za rozvoj hnutí Rotary
Po větrné kalamitě v roce 2004 se ve Vysokých Tatrách na popadaných stromech extrémně přemnožil podkôrny hmyz. Kvůli protestům aktivistů dostali lesníci Státních lesů Tatranského národního parku (TANAP) oficiální zákaz vytěžit dřevo, aby si příroda poradila se situací sama. V současnosti jsou ale napadené už i předtím zdravé stromy, dochází k erozi půdy a k vysychání vodních zdrojů
„Více než deset let se díváme, jak nám tatranské lesy doslova umírají před očima. V důsledku invaze podkôrneho hmyzu ve vyschlém mrtvém lese nastává eroze půdy, vysychají studánky a horské potoky. Nastal čas jednat, „prohlásila ministryně zemědělství a rozvoje venkova Gabriela Matečná.
Vysoké Tatry si bez lesů nikdo z nás neví a ani nechce představit. „Vysokohorské tatranské lesy jsou symbolem Slovenska. Chrání svahy před půdní erozí, regulují vodní poměry horského prostředí, jsou zdroji pitné vody, zmírňují výkyvy horského počasí a vytvářejí kvalitní ovzduší. Jsou domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin. Historicky slouží lidem a měly by s nimi žít v souhře. Aby je lidé mohli využívat na relax, turistiku, sport, léčbu, „říká ministryně.
„Lýkožrouta musíme předběhnout, najít ho aktivního ve stromech. To je klíč k tomu, abychom pomohli přírodě, „říká Jan Slivinský ze Státních lesů TANAP-u. To je názor lesníka, který chce co nejvíce zabránit rozšíření nebezpečného podkôrneho hmyzu na základě dlouholetých zkušeností. Ochranáři jsou však za pasivní přístup, čili bezzásahovosť na celém území Tatranského národního parku.
Ani ministryni není jedno, co se s lesními porosty ve Vysokých Tatrách děje. Bude proto iniciovat kulatý stůl s odborníky z oblastí lesnictví i ochrany životního prostředí, aby se dosáhlo vzájemná rozumná dohoda v zachování lesních ploch v našich velehorách.
Jak připomíná portál napalete.sk, jedním z aktivistů, vinou kterých se zabránilo zásahu proti kůrovcem a těžbě v postižených lesích, je také známý lovec konspirátorů Juraj Smatana, který tehdy působil ve sdružení nevládních ochranářských uskupení Ekofórum. „Lýkožrouti nezničí slovenské smrkové lesy. To je falešný obraz, že lýkožrout sežere Tatry, pak sežere Malou Fatru a pak bude pokračovat na Bratislavu. Tento nebo příští rok se začne kůrovcové kalamita oslabovat, „řekl Smatana v roce 2007 pro deník Pravda. Lýkožrout totiž nenapadl jen postižené části lesů, ale i zdravé stromy.
Jedním z hlavních úspěchů vnitřního trhu Evropské Unie je bezpochyby svoboda pohybu obyvatelů a usídlení se v jakémkoliv státě EU. Dříve se lidé mohli nanejvýš porozhlédnout ve svém regionu nebo ve své vlastní zemi po vhodné pracovní pozici, ale dnes již mohou hledat po celé Evropské Unii. Z tohoto důvodu jsme provedli u našich uživatelů průzkum, jestli jsou připraveni se kvůli vysněné pracovní nabídce přestěhovat do jiné země. Tohoto průzkumu se zúčastnili uživatelé ze všech zemí, kde je aktivní. Tím pádem Vám přinášíme prakticky výsledky v celoevropském kontextu.
Výsledky jsou do značné míry homogení a ukazují, že současná hospodářská situace vede uchazeče o práci k tomu, že vysněnou práci musí hledat i v jiných městech než jen v tom, kterém žijí. Výsledky nám ukazují, že mezi 18% (UK) a 36% (Švýcarsko) uživatelů by byli ochotni se odstěhovat do jiného města.
Mezi 16% a 45% (Německo 16%, Švýcarsko 17%, Rakousko 20%, UK 26%, Česko 28%, Irsko 29%, Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 40%) uživatelů jsou připraveni se přestěhovat do jiné evropské země. Není překvapením, že v zemích s nejnižší nezaměstnaností a nejsilnější hospodářskou ekonomikou v Evropě (D-A-CH) nejsou lidé připraveni se stěhovat za vysněnou prací do jiné evropské země. Vysvětlení je, že nejlepší pracovní pozici najdou právě v zemi, ve které žijí. Skutečnost, že pro 26% Švýcarů, 33% Němců a 36% Rakušanů přestěhování za vysněnou prací do jiné země nepřichází vůbec v úvahu, potvrzuje výsledek průzkumu. Ostatní země dosáhli mezi 12% (UK) a 29% (Česko), což ukazuje, že Česko z bývalých východních zemí nabízí uchazečům o práci ty nejlepší podmínky. Že to u zemích bývalého východního bloku může také jinak vypadat, se můžeme přesvědčit z výsledků uživatelů z Maďarska, Rumunska a Polska. Jen 13% nanejvýš 19% uchazečů o práci není připraveno jejich rodnou zemi kvůli vysněné práci opustit. Tito lidé z těchto zemích ukazují také nejvyšší připravenost se odstěhovat za lepšími pracovními podmínkami do jiné evropské země (Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 45%).
Přestěhovat se daleko od domova to přitahuje jen Angličany. Na otázku: „Přestěhovali byste se kvůli práci svých snů i na jiný kontinent?“, dotazovaní byli zdrženlivější a získali jsme od nich hodnoty mezi 6% (Rumunsko) a 25% (Maďarsko). Pouze Irové (31%) a Angličani (44%) jsou ochotni kvůli zaměstnání opustit Evropu a odstěhovat se na jiný kontinent. Nejjednodušším vysvětlením pro to je – ne jen, že v USA, Kanadě, Austrálii nebo na Novým Zélandu mají jako rodilí mluvčí přístup na trh práce, ale anglický jazyk je kromě toho nejrozšířenější a nejpoužívanější jazyk na světě.
je mezinárodní vyhledávací mašina, která je aktivní v 10 evropských zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Anglie, Irsko, Maďarsko, Polsko, Česko, Rumunsko, Slovensko) a používá 7 jazyků. Pravidelně jsou uživatelé stránek a JOBswype dotazovaní na téma: pracovní trh.
Politici by si měli zapamatovat sliby a snížit odvodové a daňové zatížení Chemický a farmaceutický průmysl očekává od nastávajících voleb, že vláda, která z nich vzejde bude podporovat podnikatelské prostředí a zlepšovat jeho kvalitu.
daňové zatížení
K tomu je třeba především snížit odvodové a daňové zatížení, které jsou největšími překážkami zdravého růstu všech odvětví ekonomiky, ve všech regionech a u firem všech velikostí. Informoval o tom Ing. Roman Karlubík, MBA, prezident Svazu chemického a farmaceutického průmyslu (SCHP) ČR. ,, Očekáváme, že vláda v příštím volebním období především sníží odvodové a daňové zatížení, jak to má v programu většina stran a jak tuto možnost nedávno připustil i ministr financí za stranu Směr Peter Kažimír, když snížení daní podmínil zlepšeným výběrem daní. Vzhledem k tomu, že výběr daní se v posledních letech neustále zlepšuje, tato možnost vypadá reálně. Apelujeme proto na politiků, aby si své sliby zapamatovali a daňové a odvodové zatížení skutečně i snížily.
výběr daní
Zároveň firmy očekávají, že politici zlepší i nízkou vymahatelnost práva, rovnost před zákonem, nezávislost soudů, vysokou míru korupce, mrhání státními penězi, slabou úroveň vzdělávání a mobilitu pracovní síly, „vyjmenoval R. Karlubík. Upozornil také na to, že Slovensko zaznamenává v posledních letech jeden z nejvyšších růstů ekonomiky v EU, ale ten je téměř celý navázán na automobilový průmysl a mnohé jiné odvětví zaznamenávají paradoxně pokles. Patří k nim i slovenské chemické podniky. V letech 2013 a 2014 klesly celoroční tržby dva roky po sobě vždy o cca 5%, v roce 2015 byl pokles za 9. měsíce o 1,2%. Rozdílný je i regionální vývoj – prohlubuje se zaostávání východu a jihu Slovenska. Problémy jsou i při velikostně rozdílných podnicích. Zatímco velké podniky zaznamenávají růst, malé často na zvyšování zátěže doplácejí. ,, Je nejvyšší čas, aby politická reprezentace udělala něco i pro malé a střední podniky. Mimo jiné je třeba zrušit 14% zdravotní odvody z podílů na zisku a dividend, které jsou vlastně další skrytou daní, multiplikační zatížení malého podnikání. Tyto odvody, které zavedla ještě předchozí vláda – tehdy ve výši 10%, jsou nespravedlivé, neboť rozdílné zatěžují malých a velkých podnikatelů. Tři ze stran, které mají šanci se dostat do parlamentu, si tento konkrétní bod dali i do svého programu, což oceňujeme a doufáme, že si to osvojí i ostatní, „konstatoval R. Karlubík. Poukázal také na to, že slovenská chemie doplácí na vnější, i vnitřní vlivy a jen pomalu se zotavuje z důsledků světové finanční a hospodářské krize. Loňský a letošní vývoj poznamenal především dramatický pokles cen ropy a jejích produktů. Pokračuje i tlak čínského chemického průmyslu, který při poklesu domácího tempa růstu hledá uplatnění svých výrobků na evropském trhu. Domácí chemie zaznamenává pozitivní vývoj prakticky pouze v odvětvích navázaných na automobilový průmysl. ,,
silné nadnárodní korporace mají dostatek zdrojů
Ukazuje se, že velké silné nadnárodní korporace mají dostatek zdrojů a vlivu na eliminování dopadů krizových období. Slovenská chemie je však tvořena hlavně malými a středními podniky, které jsou postiženy kontinuálním zhoršováním podnikatelského prostředí. Z nárůstu výběru daní a různých stimulačních balíčků se do chemie prakticky nic nedostalo. Naopak slovenskými chemickým firmám chybí zdroje na investice, které si v současnosti nemají z čeho vytvářet, protože i legislativa při odpisech se zhoršila, „poukázal R. Karlubík. Dodal, že je načase aby z oživení ekonomiky těžily i podniky a podnikatelé, kteří snášejí hlavní zátěž naplňování rozpočtu. Snížením odvodového a daňového zatížení by se ulevilo celé ekonomice, vytvořili by se udržitelná pracovní místa, zlepšení hospodaření firem a vytvořili zdroje na investice. Na celkové produkci průmyslové výroby ČR se chemický a farmaceutický průmysl ČR podílí 18,5%. V odvětví převažují malé a střední firmy – v současnosti zde podniká 275 firem s více než 20 zaměstnanci. V roce 2014 se v nich zvýšila zaměstnanost na 39 002 zaměstnanců. Výrobní program tvoří široké spektrum produktů, od organických a anorganických chemikálií, přes průmyslové hnojiva (amoniak), pneumatiky, výrobky z pryže, barvy, laky, léčiva, až po sofistikované speciální výrobky a chemická vlákna. Zajišťují i meziprodukty pro další zpracování. Podle údajů Statistického úřadu (SÚ) SR, v roce 2014 dosáhly tržby Slovenská chemických a farmaceutických firem v běžných cenách 9,677 miliardy EUR, zatímco v roce 2013 to bylo 10,197 miliardy EUR a v roce 2012 až 10,734 miliardy EUR.
derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky
Divadelní představení Land der ersten Dinge / Bludičky.
V Německem divadle Berlín (Deutsches Theater Berlin) se 11. ledna 2016 uskutečnila derniéra divadelní hry německo-gruzínské dramatičky Nino Haratischwili Land der ersten Dinge / Bludičky.
Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky
Koprodukční projekt Deutsches Theater Berlin a Slovenského národního divadla byl součástí projektu „Art of Ageing“, který zahájila Evropská divadelní konvence (ETC) a podpořila Evropská unie. Do projektu se zapojilo osm divadel z pěti evropských zemí (Německo, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Chorvatsko) – Staatstheater Braunschweig, Teatrul National Craiova, Staatstheater Karlsruhe, Teatrul National Timisoara, Gavel City Theatre Zagreb, Theater Orchestr Heidelberg, Slovenské národní divadlo Bratislava a Deutsches Theater Berlin. Činohra SND se na partnerské tvůrčí spolupráci domluvila s Deutsches Theater Berlin. Německá premiéra se konala v Berlíně 14. listopadu 2014, slovenská premiéra ve Studiu SND v Bratislavě 27. listopadu 2014.
Po druhém představení v Berlíně, přesně v den 25. výročí Sametové revoluce 17. listopadu 2014, měli diváci možnost diskutovat s herci Emilí Vášáryovou, Dušan Jamrich a tehdejší východoněmeckou herečkou Gabriele Heinzových, kteří byli o. i. aktéry změn v roce 1989.
Kromě toho jsme v rámci projektů EUNIC s partnery EUNIC připravili po představení v dubnu 2015 diskusi s představiteli Evropské divadelní konvence na téma Evropské divadlo konkrétní.
Divadelní produkce byla dvojjazyčná s titulky a za období od listopadu 2014 do ledna 2016 se konalo celkem 32 představení v Berlíně, v Bratislavě a na mezinárodním festivalu v Temešváru (v dubnu 2015), kde Evropská divadelní konvence prezentovala všechny koprodukce. Svým obsahem umožnila nahlédnout do problémů, které s sebou nesla zvrácená doba totality, a to prizmatem postav, pocházejících ze dvou různých režimů – kapitalistického a totalitního. O představení a diskuse byl velký zájem, vyšli mnohé kritiky, o kterých jsme po premiéře několikrát informovali.
Derniéra byla vyprodána a zaznamenala velký úspěch. Umělců a německých organizátorů pozdravili velvyslanec Peter Lizák a ředitelka Slovenského institutu v Berlíně Viera Polakovičová.
Dalším článkem nahlédneme do historie Slovenská triatlonu. Tentokrát to bude statistika mistrovství Slovenska v sprint triatlonu za uplynulých 26 sezón.
První M-ČR v sprint triatlonu byly vyhlášeny v roce 1994. Proběhly v Prievidzi 25. června 1994
Mistrovství Slovenska
(organizátorem byl v té době mimořádně aktivní a úspěšný klub – 3KLUB Prievidza). Prvními mistry Slovenska v triatlonu na sprint objemech byly Milan Celerin a Katarína Barinková.
Statistický přehled sprint triatlonu zahrnuje všech 26 sezón (tedy včetně sezóny 2013) organizovaného triatlonu z pohledu mužů a žen (bez juniorských, dorosteneckých a veteránských kategorií). Od roku 1994 až do roku 2013 bylo vyhlášeno dvacet šampionátů. V letech 1995 až do roku 2000 byly samozřejmou součástí i soutěže družstev. Soutěž mužských družstev byla vyhlášena každý rok, soutěž žen pouze dvakrát, přičemž kompletně pouze v roce 1998.
M-ČR v sprint triatlonu 1994-2013
Nejúspěšnějším jednotlivcům je Andrej Orlický. Andrej získal 7 zlatých, 6 stříbrných a 2 bronzové. V soutěži jednotlivců má bilanci 6-4-2. Z toho vyplývá, že z dvaceti šampionátů až v 12-ti stál na stupních vítězů! Druhým v pořadí úspěšnosti zisku medailí je Pavel Šimko s bilancí 6-2-0, třetím je Michal Kunic se ziskem 6-1-0. Tito tři závodníci získali z dvaceti individuálních titulů 16 !!!
Zlatou medaili z M-ČR v sprint triatlonu v mužské kategorii získalo 12 závodníků a některou z medailí až 52 závodníků:
STATISTIKA všech medailistů
Pokud bychom brali v úvahu pouze individuální medaile, tak zlatou bralo pouze 7 závodníků a některou z medailí 24 závodníků:
STATISTIKA individuálních medailistů
V soutěži žen v roce 2004 z důvodu nízké účasti medaile nebyly uděleny vůbec av roce 1998 byla vyhlášena pouze vítězka. Nejúspěšnější závodnice historie sprint triatlonu je Marie Kuriačková. Získala 11 zlatých a 1 stříbrnou. Na druhém místě je Zuzana Vojteková se ziskem 4-3-0 a na třetím Ivana Kuriačková s bilancí 2-0-2.
Zlatou medaili z M-ČR v sprint triatlonu mezi ženami získalo 10 závodnic a některou z medailí 35 závodnic:
STATISTIKA všech medailistiek
Pořadí bez započítání soutěží družstievb by se na pódiových příčkách neměnilo, od čtvrtého místa však výrazněji. Zlatou medaili získalo pouze 5 pretekárokcelkove si medaili z M-ČR odneslo 27 závodnic.
STATISTIKA individuálních medailistiek
V klubové soutěži mezi muži dominuje trenčínská ASK DUKLA s bilancí 10-6-0. Na druhém místě je TRIKLUB FTVŠ Bratislava: 5-7-2 a na třetím další bratislavský klub – realizují sport team: 5-0-1. Nejúspěšnějšího jednotlivce si v současnosti mnozí spojují s klubem TRIATLON team Trnava. Tento klub však nefiguruje v popředí klubové soutěže a to z toho důvodu, že většinu medailí získal Orlický ještě jako člen Trenčianských klubů – Slávie SG a ASK DUKLA.
V soutěži žen samozřejmě dominuje Levický ŠK atomů, které především díky M. Kuriačkovej získal: 13-1-3. Na druhém místě je triklub Orava (v minulosti TRIKLUB Orava, TRIKLUB Nižná-Tvrdošín) se ziskem 4-2-0 a na třetím místě je ŠKP Porad – 2-2-1.
Statistika medailí získaných v klubové soutěži: MUŽI; ŽENY
V celkovém součtu získaných medailí (M + Ž) je pořadí: ŠK atomy Levice (13-1-3), ASK DUKLA Trenčín (10-6-0) a realizoval sport team Bratislava (6-3-2): TABULKA
Statistika místa konání M-ČR. Nejčastěji se M-ČR konaly ve Dvorech nad Žitavou – až 11x! Dvakrát se konaly M-ČR v Bratislavě.
Chronologický PŘEHLED M-ČR
STATISTIKA z pohledu míst konání
Z toho logicky vyplývá, že nejčastějším organizátorem TK triatlon Dvory (předtím to Sokol Dvory). Druhým klubem, který zorganizoval více než jednou M-ČR je TRIKLUB FTVŠ BA (dříve TRIKLUB BA-Rača), který zorganizoval šampionát jednou v Bratislavě a jednou v Senci.
STATISTIKA organizátorů
Slovenské sdružení tělesné kultury bylo nástupcem ČSZTV na Slovensku a původně střešní organizací Slovenská sportu. Z důvodu zrušení státních dotací na chod SZTK (poslední byla v roce 2003), privatizace části majetku, privatizace výrobních podniků patřících pod SZTK, ztráty FISU, majetku v Bojnicích, odnětí Sportky ze strany státu, ale i chybných rozhodnutí bývalého vedení se SZTK dostalo až do exekuce.
Více než milionový exekuční dluh SZTK (na základě prohraného soudního sporu s tatranským urbariátom) nebylo schopno splatit.
24. valná hromada SZTK
Své původní poslání SZTK přestalo plnit před cca 10 lety a bylo už jen správcovskou společností. Spravovalo majetek, který se z roku na rok zmenšoval, se sportem už mělo velmi málo společného.
Za 100% účasti přenesené funkcionářů se dnes „ukončilo trápení“ SZTK. Čtyři „nohy“ – Konfederaci sportovních svazů, Slovenský fotbalový svaz, Asociaci sportovních jednot a klubů a Asociaci sportu pro všechny zastupovalo po 5 delegátů. Za KŠZ členové VV KŠZ – Marián Kukumberg, Zdenko Kříž, Michal Čapla, Jan miżuri a Jozef Jurášek.
Marián Kukumberg (předseda SZTK, prezident KŠZ a šéf střediska MV ČR) mimo jiné konstatoval negativní přístup státu vůči Slovenské sportu. Bez státní podpory nebylo schopno SZTK dlouho existovat. Proto ostatních 10 let považuje nad rámec své reálné existence.
Ján Kováčik (prezident SFZ) vyjádřil obdiv nad kultivovaným ukončením tak významné organizace na rozhádané Slovensku.
Zbylý majetek – 9 budov po celém Slovensku dostane (odkoupí za výhodnou cenu) SFZ, budovu na Junácká, která je v exekuci s velkou pravděpodobností získá Ladislav Ásványi, který díky milionové půjčce pro SZTK vlastní exekuční titul. Zbývá jen dohoda s MV ČR kvůli pozemku pod Domem sportu (vlastníkem je stát ve zprávě MV ČR) a L. Ásványi se stane vlastníkem majetku SZTK na Junácká ulici. Potenciálních zájemců odrazoval právě pozemek pod budovami. V konečném důsledku to může mít ale pro slovenský sport pozitivní dopad. L. Ásványi jako jediný zájemce předem prezentoval zájem o zachování budov (administrativní i hotelová část) pro účely slovenský sportu. Některé svazy z Junácká při nejasné budoucnosti za dva roky odešli. STÚ zůstala a musíme věřit, že nebude muset hledat nové prostory. Dokonce i návrat Slovenského olympijského výboru zpět na Junácká se jeví v realističtějším světle!
Slovenská republika je středoevropská vnitrozemská země v mírném podnebném pásmu se čtyřmi ročními obdobími, které umožňuje obyvatelům provádět různé sportovní a rekreační aktivity během celého roku.
V létě si obyvatelé Slovenska z pestré palety sportovních aktivit nejčastěji vybírají fotbal, tenis, volejbal, plavání, cykloturistiku a turistiku. V zimě je to vzhledem k přírodní podmínky zejména lyžování (běžecké a sjezdové), turistika a snowboarding. Velkému zájmu se během celého roku také těší návštěva plováren a sportovních hal, kde se ke slovu dostává zejména fotbal, volejbal, basketbal a tenis. Pro občany Slovenska jsou divácky nejatraktivnější sporty fotbal, lední hokej a tenis. Nejúspěšnějšími sporty jsou vodní slalom, střelba a rychlostní kanoistika. V posledním období se zvyšuje zájem, zejména mladých lidí, o netradiční sporty, jako například inline bruslení, hokejbal, skateboarding a další.
Slovensko a sport
Legislativa o sportu
Řízení Slovenské sportu bylo do roku 1989 centralistické, zaměřené na jednotný celonárodní projekt sportování a po změnách v listopadu 1989 začal proces demokratizace struktur sportovních organizací a jejich decentralizace. Nová organizace tělesné výchovy byla upravena zákonem Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 173/1990 Sb. kterým se zrušil zákon č. 68/1956 Sb. o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravily některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací.
V současnosti je sport na Slovensku charakteristický spoluprací vládních a nevládních organizací na celostátní, regionální a místní úrovni, a převodem kompetencí na obecní orgány. Základem pro tuto spolupráci byl zákon Národní rady SR č. 198/1990 Sb. o tělesné kultuře, ve kterém byla definována odpovědnost jednotlivých článků sportovního hnutí a státních orgánů ve sportu na Slovensku. V roce 1997 byl schválen zákon Národní rady SR č. 288/1997 Sb. o tělesné kultuře ao změně zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné upravuje i oblast vzdělávání a živnostenského podnikání ve sportu. Zákonem Národní rady SR č. 264/1993 Sb. o státním fondu tělesné kultury byly upraveny podmínky financování sportu z prostředků loterií. V roce 1992 schválila Slovenská národní rada zákon č. 315/1992 Sb. o veřejných tělovýchovných, sportovních a turistických akcích, kde byly zohledněny opatření k zamezení násilnostem na sportovištích.
V roce 1994 Národní rada SR schválila zákon č. 226/1994 Sb. o používání a ochraně olympijské symboliky a Slovenské olympijském výboru.
V roce 2008 Národní rada SR schválila zákon č. 300/2008 Sb. o organizaci a podpoře sportu ao změně některých zákonů, který upravuje úkoly v oblasti státní podpory vrcholového a výkonnostního sportu, péče o sportovní talenty a sportování dětí mimo školní vyučování; organizaci přípravy sportovců na reprezentaci České republiky; opatření v boji proti dopingu ve sportu a postavení antidopingové agentury České republiky; rozhodování sporů ve sportu; zřízení a správu informačního systému veřejné správy o sportu. Zároveň mění zákon č. 226/1994 Sb. a zákon č. 288/1997 Sb ..
Rady Evropy
Slovensko v roce 1993 přistoupilo k mezinárodním aktivitám Rady Evropy usneseními vlády ČR k Evropské chartě o sportu (č. 254/93), Evropské úmluvě o násilí a neslušném diváků při sportovních událostech zejména na fotbalových stadionech (č. 255/93) a Úmluvy proti dopingu Rady Evropy (č. 256/93).
V roce 2008 Národní rada SR schválila zákon č. 479/2008 Sb. o organizaci veřejných tělovýchovných akcí, sportovních akcí a turistických akcí a o změně některých zákonů, který upravuje zejména povinnosti organizátorů a pořadatelů veřejných sportovních akcí, zvláštní přípravu pořadatelů v akreditovaných vzdělávacích zařízeních, povinnosti a zákazy pro účastníky veřejných sportovních akcí, úkoly obce a Policejního sboru SR. Zároveň mění zákon č. 372/1990 Sb. a zákon č. 288/1997 Sb.
Mnohé jiné právní úpravy v ČR se týkají oblasti sportu, např. zákon o sdružování občanů, daňové a celní zákony, zákon o zbraních a střelivu, zákon o místní samosprávě, školní zákony, vyhlášky a pokyny Ministerstva školství ČR a jiné.
Státní správa a samospráva
Ústředním orgánem státní správy odpovědným za oblast sportu je Ministerstvo školství České republiky, v jehož rámci sekce státní péče o sport zajišťuje plnění úkolů programového prohlášení vlády. V kompetenci sekce státní péče o sport je zejména podpora sportovní reprezentace České republiky, péče o talentovanou mládež v oblasti sportu, zájmová sportovní činnost na školách, mezinárodní spolupráce v oblasti sportu, legislativa v oblasti sportu, vzdělávání odborníků ve sportu, spolupráce s národními nevládními sportovními organizacemi a oblast sportu pro všechny s celostátním významem. Odpovídá také za poskytování dotací sportovním subjektům ze státního rozpočtu.
Od roku 2004 začalo pracovat Národní sportovní centrum jako přímo řízená rozpočtová organizace Ministerstva školství ČR. Vzniklo spojením Národního institutu sportu a Centra akademického sportu. Jeho hlavními úkoly jsou: podpora a zajišťování podmínek pro elitních sportovců České republiky, diagnostické sledování, vzdělávání sportovních odborníků a sportovců, jakož i realizace úkolů v oblasti informačních technologií v oblasti sportu.
Péče o vrcholový sport je také v působnosti Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva obrany ČR a pro tento účel tyto resorty zřídily střediska přípravy sportovní reprezentace. Jiné ministerstva se také parciální podílejí na podpoře sportu, např. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR v oblasti sportu zdravotně postižených, Ministerstvo zdravotnictví ČR v oblasti lékařské péče o sportovce, atd.
Nevládní sportovní subjekty
Slovenský sportovní nevládní sektor je charakteristický vysokým množstvím organizací, které jsou vytvořeny na občanském principu. Formování občanské společnosti v oblasti sportu po revoluci v roce 1989 bylo ovlivněno více faktory a za tímto účelem z iniciativy občanů vznikly i sportovní sdružení, jejichž činnost byla během socialistického zřízení zrušena (Orel, Sokol). Došlo také k přerozdělení majetku, který se využíval pro sport, přičemž po Československem svazu tělesné výchovy dostalo největší podíl Slovenské sdružení tělesné kultury az majetku Svazarmu Svaz technických a sportovních činností SR. Sportovní majetek postupně získávali i subjekty, které jej využívají na sportování – obce a města, sportovní kluby a některé svazy, místní soukromí provozovatelé a jiní.
Další etapou byla postupná decentralizace velkých sportovních uskupení a snaha o následné sjednocení na bázi dobrovolnosti a výhodnosti, hlavně s ohledem na koordinované vystupování ve vztahu ke státním orgánům. Tyto záměry se však stále nepodařilo realizovat. Slovenská sportovní sféra je velmi atomizovanou, což se projevuje v neefektivní spolupráci při jednáních se štátom.Jedným ze průvodních jevů transformace společnosti je nadměrná závislost nevládních sportovních organizací na veřejných dotacích. Nové legislativní prostředí a nízká ekonomická síla Slovenska nevytvářejí zatím dostatečné podmínky na finanční osamostatnění se těchto organizací.
V současnosti jsou na celostátní úrovni nejvýznamnějšími nevládními sportovními organizacemi národní sportovní svazy, jejichž práva a povinnosti jsou upraveny zákonem č. 300/2008 Sb. a které odpovídají za rozvoj svého sportovního odvětví a za sportovní reprezentaci Slovenska ve svém sportu.
Kromě sportovních federací působí na celostátní úrovni organizace, poskytující služby sportovním federacím, nebo jiným organizacím celostátního, případně místního významu. Nejznámějšími takovými organizacemi jsou Konfederace sportovních svazů ČR, Asociace tělovýchovných jednot a klubů ČR, Svaz technických a sportovních činností ČR, Asociace sportu pro všechny ČR a jiné. Specifickou úlohu má Slovenský olympijský výbor při zajišťování účasti reprezentantů ČR na letních a zimních olympiádách, při zřizování top týmů, jakož i šíření myšlenek olympismu v ČR. Specifickou skupinou jsou organizace, které mají nadšportový charakter, jako například Antidopingová agentura, Slovenská vědecká společnost pro tělesnou výchovu a sport, Slovenská společnost sportovní a olympijské filatelie, Slovenská společnost sběratelů odznaků a olympijské symboliky, Slovenská společnost tělovýchovného lékařství, Klub sportovních redaktorů Slovensku syndikátu novinářů a Asociace sportovních psychologů.
Zdravotně postižení sportovci mají na celostátní úrovni více organizacemi – Svaz tělesně postižených sportovců, Slovenský svaz neslyšících sportovců, Slovenský svaz sportovců s mentálním postižením, Sekce nevidomé a slabozraké sportovce Slovenska. Ve vztahu k mezinárodnímu paralympijskému hnutí Slovensko zastupuje Slovenský paralympijský výbor.
Na regionální a místní úrovni působí zhruba 7000 sportovních klubů a organizací, které poskytují služby na příslušné úrovni pro organizované, či neorganizované sportování.
Sport na školách
Tělesná výchova je na základních i středních školách povinným předmětem v rámci Státního vzdělávacího programu v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně. Součástí tělesné výchovy na základních školách je i základní plavecký výcvik a na základních a středních školách i lyžařský výcvik. Ředitelé škol mají možnost rozšířit počet hodin tělesné výchovy o další hodiny z volných hodin v rámci školních vzdělávacích programů dle vlastního rozhodnutí v souladu se zaměřením školy.
Tělesná výchova na vysokých školách není povinným předmětem, avšak na většině vysokých škol mají studenti možnost zvolit si ji za svůj dobrovolný předmět a vybrat si z několika sportovních aktivit nabízených vysokými školami a jejich sportovními kluby.
Nevládními organizacemi působícími v oblasti školního sportu jsou Slovenské asociace sportu na školách a Slovenská asociace univerzitního sportu, které jsou členy mezinárodních federací (ISF a FISU). Spoluprací se školami a národními sportovními federacemi se snaží zvýšit zapojení mladých lidí do sportu a do pohybových aktivit, zejména organizováním celostátních sportovních soutěží a účastí v mezinárodních sportovních soutěžích organizovaných mezinárodní federací ISF a FISU.
Vzdělávání v oblasti sportu
Přípravu a vzdělávání profesionálních a dobrovolných zaměstnanců v oblasti sportu legislativní upravuje zákon č. 288/1997 Sb., Který mění zákon č. 300/2008 Sb ..
Vyhláška Ministerstva školství České republiky č. 444/2008 Sb. o akreditační komisi pro oblast tělesné kultury ao Jednotném vzdělávacím systému odborníků ve sportu České republiky stanoví podrobnosti o složení a činnosti akreditační komise v oblasti tělesné kultury, o náležitostech vydávání potvrzení o akreditaci, o jednotném vzdělávacím systému odborníků ve sportu, o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu specializovaných činností v oblasti tělesné kultury ao přípravě na jejich provádění.
Podnětem k zavedení jednotného vzdělávacího systému odborníků ve sportu je pětistupňová kvalifikační stupnice vzdělávání trenérů v zemích Evropské unie, kterou navrhla Evropská síť věd o sportu na vysokých školách. Cílem vytvoření jednotného vzdělávacího systému odborníků ve sportu je poskytovat transparentní a kompatibilní vzdělávací systém ve sportu, který bude srovnatelný a akceptovatelný se systémem vzdělávání zemí Evropské unie. V současnosti probíhá reakreditácia a transformace třístupňové stupnice vzdělávání na pětistupňovou.
Vzdělávání odborníků ve sportu s nejvyšší kvalifikací je realizováno univerzitní formou přípravy podle zákona o vysokých školách zejména na čtyřech univerzitách se zaměřením na tělesnou výchovu a sport. V těchto zařízeních se připravují trenéři různých sportovních odvětví, učitelé tělesné výchovy pro všechny druhy škol a jiní odborníci v oblasti sportu (manažeři, žurnalisté, trenéři zdravotně postižených).
Podle platných právních předpisů se odborníci nižších kvalifikačních stupňů připravují ve vzdělávacích zařízeních právnických osob a fyzických osob, kterým Ministerstvo školství České republiky vydalo potvrzení o akreditaci.
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráci v jednotlivých sportovních odvětvích zajišťují národní sportovní federace. Své partnery v zahraničí mají i některé celoslovenské nevládní sportovní organizace.
Několik Slovenské sportovních funkcionářů působí v orgánech mezinárodních sportovních federací a jiných sportovních organizací. Sekce státní péče o sport Ministerstva školství ČR zajišťuje sbližování legislativy s EU a prostřednictvím mezivládních nebo meziresortních smluv podporuje a realizuje mezinárodní spolupráci v oblasti sportu, výměnu informací a expertů. V ENGSO – v Evropském sdružení nevládních sportovních organizací zastupuje slovenský sport Konfederace sportovních svazů ČR.
Financování sportu
Financování sportu v České republice závisí na úrovni dané sportovní aktivity a od jejího významu pro obyvatele. Na úrovni rekreačního sportování převládá přímé financování sportovních aktivit zejména sportujícími občany, obcemi a samosprávnými kraji. Na úrovni státní sportovní reprezentace se sport významnou měrou podporuje z veřejných zdrojů. Svůj rozpočet si organizace doplňují z členských příspěvků, vlastních aktivit, a nejpopulárnější sporty získávají část financí i od komerčních sponzorů.
Dotace poskytované prostřednictvím sekce státní péče o sport Ministerstva školství ČR jsou poskytovány na principu rozpočtování s uplatněním kritérií, které vypracovává sekce státní péče o sport Ministerstva školství ČR ve spolupráci s nevládním sektorem a které zohledňují přínos konkrétních projektů a konkrétních sportovních odvětví pro celou společnost. Podporují se programy a projekty v následujících skupinách – mimoškolní sportovní činnost dětí a mládeže, státní sportovní reprezentace a rozvoj sportovních odvětví, sportovně – talentovaná mládež, koordinace projektů a mezinárodní spolupráce v oblasti sportu, významné sportovní akce v ČR, pohárové soutěže a průřezové činnosti v sportu. Celkově stát každoročně přispívá 11 let na rozvoj sportu částkou přibližně 1 miliardy korun (cca 33 mil. Euro).
Moderní sport na území Slovenska, které bylo součástí Rakousko – Uherska, se začal etablovat v druhé polovině 19. století. Začátky, vzhledem na špatnou hospodářskou a sociální situaci Slováků, byly těžké. Obyvatelstvo mělo existenční problémy. Postupně však vznikaly sportovní a tělovýchovné spolky a kluby i na území Horních Uher (současné Slovensko).
Z historie sportu na Slovensku
Nejstarší je dostihový sport – v roce 1826 se v bratislavské Petržalce uskutečnily vůbec první moderní dostihy na území Rakouska – Uherska av roce 1839 vznikl Dostihový spolek jako organizátor dostihů.
V roce 1844 založil F. Martinengo v Bratislavě první tělocvičny a šermířskou školu v Uhersku. Průkopníkem tělesné výchovy na Slovensku byl IB Zoch, učitel tělesné výchovy na slovenský gymnáziu v Revúcej, autor první učebnice tělesné výchovy, která vyšla v roce 1873.
První moderní sportovní klub – Bratislavský veslařský klub – byl založen v roce 1862. O rok později uspořádal první veslařské závody v Uhersku se startem v Děvíně.
Mezi sporty s nejstarší tradicí na Slovensku patří: atletika, šerm, bruslení, tenis, veslování, cyklistika, kuželky, box, plavání, tehdejší těžká atletika, tj vzpírání a zápasení a začátkem 20. století se začal rozšiřovat i fotbal.
Nejstarším atletickým akcí na Slovensku byly závody v Prešově, které se uskutečnily roce 1846. Další běžecké překážkové závody byly zorganizovány v roce 1864 na dostihové dráze v Petržalce.
Zimní sporty, zvláště lyžování se rozvíjely v oblasti Vysokých Tater. V roce 1900 se uskutečnily na Štrbském plese Mistrovství Evropy v rychlobruslení. V roce 1903 byla v Tatranské Lomnici vybudována první sáňkařská dráha. První lyžařské závody se konaly v Tatranské Poliance v roce 1911.
Sport byl ve svých začátcích na slovenském území doménou bohatých. Proto i talenty ze Slovenska odcházeli do bohatých budapešťských klubů. Mnozí z nich reprezentovali Uhersko i na olympijských hrách. Už na I. OH v roce 1896 v Aténách získal bronzovou medaili A. Szöke, rodák z Hronce při Brezně, v běhu na 100 metrů.
Nejúspěšnějším olympionikem toho období byl plavec Z. Halmaj, rodák z Vysoké při Moravě, který získal v dresu Uherska na OH 1900,1904 a 1908 dvě zlaté, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili.
V období let 1918 – 38, během Československé republiky, vyvíjely na Slovensku sportovní činnost československé, maďarské, německé, polské a židovské organizace. Československá obec sportovní vystupovala v roli ústřední koordinační organizace. Tato byla v roce 1928 přetransformována na Československý všešportový výbor. Slovensko v něm nemělo zvláštní zastoupení, podobně jako v Československém olympijském výboru.
V meziválečném období se na olympijských hrách zúčastnilo 18 Slovenská olympioniků. První medaile v tomto období získali na OH roku 1936. Stříbrnou – zápasník J. Herda i členka gymnastického družstva M. Pálfyová.
Největšímu zájmu se těšil stále fotbal. Slovenskou jedničkou byl I. ČsŠK Bratislava (založen v roce 1919), který v roce 1927 získal titul amatérského mistra ČSR.
Lední hokej se na Slovensku objevil po první světové válce v podobě bandy hokeje, zejména v Košicích av Bratislavě. Mistrovství Evropy 1925 ve Vysokých Tatrách dali zelenou kanadskému hokeji. V roce 1929 se ustavila Slovenská župa kanadského hokeje. Lední hokej se rychle ujal v Bratislavě, Vysokých Tatrách, Ostravě, Nitře, Trnavě, Banské Bystrici a Prešově. V sezóně 1929/30 se ve Vysokých Tatrách uskutečnil I. ročník Tatranského poháru, druhého nejstaršího klubového turnaje v Evropě. Prvním mistrem Slovenska se stal Skiklub Bratislava v roce 1930.
Od konce roku 1938 vznikaly samostatné Slovenské sportovní svazy, pak byla konstituována Slovenská ústřední sportovní rada (1939-1944), jako centrální sportovní orgán Slovenského státu. Byl založen i Slovenský olympijský výbor, jehož prvním předsedou se stal G. Rehák.
Po skončení II. světové války Slovenské sportovci úspěšně reprezentovali na vrcholových akcích v dresu Československa. O nejvýrazněji úspěchy se přičinili zlatí olympijští medailisté: J. Torma v boxu (1948), J. Zachara v boxu (1952), O. Nepela v krasobruslení (1972), A. Tkáč v cyklistice (1976), S. Seman a F . Kunz ve fotbale (1980), J. Pribilinec v chůzi (1988), M. Mečíř v tenise (1988).
Nejpopulárnějším sportem zůstal fotbal. Slovan Bratislava, nejlepší slovenský klub, získal 8-krát titul mistra Československa. Vynikající úspěch dosáhl v roce 1969, kdy jako jediné slovenský mužstvo vyhrál Pohár vítězů pohárů.
Československá fotbalová reprezentace získala na MS 1962 v Chile stříbro. Zasloužili se o něj i slovenský hráči: V. Schrojf, J. Popluhár, R. Scherer, J. Adamec, J. Štribrányi, A. Kvašňák, T. Buberník, P. Molnár. Mistry Evropy v roce 1976 v Bělehradě v dresu Československa byly A. Vencel, K. Dobiáš, K. Gogh, J. Čapkovič, L. Jurkemik, J. Móder, M. Masný, J. Pollák, A. Ondruš, J. Pivarník , J. Švehlík, D. Gallis a trenér J. Vengloš.
Mezi významné úspěchy na poli olympijské diplomacie patří volba prof. V. Černušák v roce 1981 za člena Mezinárodního olympijského výboru jako prvního Slováka vůbec. Ve funkci pracoval do roku 2001, od té doby je čestným členem MOV.
Dne 9.12.1992 několik dní před vznikem samostatné České republiky, vznikl v Bratislavě Slovenský olympijský výbor. Předsedou se stal člen Mezinárodního olympijského výboru Vladimír Černušák. MOV na svém 101. zasedání v Monaku 24.9.1993 přijal Slovenský olympijský výbor se svého řádného člena.
Sportovci České republiky poprvé v historii vystoupili pod vlastní vlajkou na ZOH 1994 v Lillehammeru. Výbornými výkony zaujaly Slovenská hokejisté, kteří získali pro Slovensko historický první olympijský bod v klasifikaci zemí, když se umístili na šestém místě. O ten druhý olympijský bod se zasloužila biatlonistka M. Jašicová.
V roce stoletého OH 1996 v Atlantě, absolvovalo samostatné Slovensko úspěšnou medailovou premiéru. Zlato vybojoval vodní slalomář M. Martikán v kajaku jednotlivců, stříbro zajistil kanoista S. Kňazovický v kánoi jednotlivců na 500 ma bronz získal J. Gönci ve střelbě z libovolné malorážky na 60 výstřelů.
Velké popularitě se na Slovensku těší lední hokej. V roce 1993 vyhrálo Slovensko kvalifikační turnaj na ZOH 1994 av následujících dvou sezónách zaslouženě zvítězilo – postupně na C kategorie MS konaných v Popradu a Spišské Nové Vsi a pak i na B kategorie MS v Bratislavě. V roce 2000 na MS v Petrohradě získalo stříbrné medaile av roce 2002 na MS v Göteborgu zlaté medaile, které oslavovala celá republika. O historický úspěch se postarali: J. Bača, Ľ. Bartečko, P. Bondra, L. Černý, M. Handzuš, R. Hecl, M. Hlinka, J. Lašák, R. Lintner, D. Milo, L. Nagy, V. Országh, Ž. Pálffy, R. Pavlikovský, R. Petrovický, P. Pucher, M. Šimonovič, P. Smrk, R. Somík, R. Staňa, M. Štrbák, J. Stümpel, R. Tomík, M. Uram, Ľ. Višňovský, trenéři: J. Filc, E. Bokroš, V. Šťastný.
V roce 2000 se uskutečnila anketa o nejúspěšnějšího Slovenská sportovce století. Prvenství získal olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a pětinásobný mistr Evropy v krasobruslení Ondrej Nepela, před olympijským vítězem a trojnásobným mistrem světa v cyklistickém sprintu Antonem Tkáčem a hokejovým brankářem Vladimírem Dzurillu, který na ZOH získal stříbrnou a dvě bronzové medaile.
Slovensko vážně uvažovalo o kandidatuře na uspořádání ZOH 1984 ve Vysokých Tatrách, oficiálně však kandidoval až Poprad – Tatry na uspořádání ZOH v letech 2002 a 2006 v silné konkurenci však neuspěl.
Pouze málo evropských zemí se může pochlubit, že jejich sportovní život dlouhodobě mapuje specializovaný sportovní deník. Slovensko patří mezi ně, vždyť od roku 1953 vychází nepřetržitě periodikum SPORT, které je 2. – 3. nejčtenějším deníkem v České republice.
V uplynulém období se na Slovensku pořádaly mnohé významné mezinárodní akce – v roce 1993 Evropská konference o sportu av roce 2000 Konference ministrů sportu členských zemí Rady Evropy. Mezi další akce je možné zmínit v roce 1999 Světovou zimní univerziádu a Evropské olympijské dny mládeže.
Nejúspěšnějším sportem v relativně krátké historii samostatné České republiky je jednoznačně kanoistika, zvláště kanoistika na divoké vody, kde Slovenská reprezentanti dlouhodobě představují světovou špičku. Výjimeční jsou zejména 3-násobná olympijští vítězové bratři Peter a Pavol Hochschornerovci, kteří zvítězili na OH v Sydney, Aténách a Pekingu. Dalším skvělým vodním slalomář je Michal Martikán, nejúspěšnější sportovec za r. 2008, který má se své sbírce 2 zlaté a 2 stříbrné olympijské medaile a množství ocenění z dalších vrcholných akcí. Zlatý skvělý kanoistická trojlístek doplňuje Elena Kaliská, která v Pekingu obhájila zlatou medaili v K-1. Stabilně kvalitní výkony podává slovenská K-4 Richard a Michal Riszdorferovci, Erik Vlček a Juraj Tarr. Po bronze z OH v Aténách vybojoval na OH v Pekingu stříbrné medaile.
Slovensko má i dalších výjimečných sportovců jako například 33-letá Martina Moravcová, 6-krát nejúspěšnější sportovkyně Slovenska. Na OH startovala pětkrát, čímž v počtu startů vyrovnala slovenský rekord sánkarka Marie Jasenčákovej. V olympijském bazénu vybojovala 2 stříbrné, je držitelka 3 světových a 7 evropských rekordů. Na svém kontě má neuvěřitelných 203 Slovenská rekordů.
Mezi silné slovenský sporty patří dlouhodobě i střelba, ve které navzdory nevydařenému startu v Pekingu nejvýraznější osobností je stále Jozef Gönci, dvojnásobný bronzový medailista a absolutně nejlepší střelec světa v r. 1998 a 1999.
Mezi další slovenský sporty, které se úspěšně prezentovali na OH a ZOH se řadí zápasení, judo, snowboarding, biatlon, z kolektivních sportů zejména lední hokej a ženský basketbal.Celkovo získalo Slovensko od svého vzniku v r. 1993 na OH 20 medailí a zatím jedinou na ZOH o kterou se přičinil v snowboardingu stříbrný Radoslav Žídek.
Z neolympijských sportů patří dlouhodobě mezi nejlepších kulturisté, karatista, hokejbalisti a svými výkony i horolezci.
Velmi úspěšně si v uplynulém období počínali i zdravotně postižení sportovci. Na paralympijských hrách 2008 v Pekingu vybojovali sedm medailí, čímž rozšířili kolekci cenných kovů na 12 zlatých, 28 stříbrných a 28 bronzových medailí.
„Každá země světa by měla mít vlastní sportovní muzeu na zachování části své historie!“
M. Juan AntonioSamaranch, 1993 – předseda (1980-2000), čestný předseda Mezinárodního olympijského výboru
Muzeum tělesné kultury
Sport jako tělesná aktivita soutěživého charakteru vznikl v 19.století. Stal se novým nositelem tradičních i vznikajících hodnot, potřeb, symbolů, významů, cílů a znaků ve společnosti. Je považován za nejvýznamnější sociální hnutí současného světa. Od století páry k století umělé inteligence pomáhá umístit tělo do služeb mysli a naopak.
Sportovní muzeum je živým organismem, nejen archaickou institucí, snaží se mít svou originalitu. Vytvoření sportovního muzea se stalo kulturní potřebou konce 20.století.
Muzeum tělesné kultury v ČR bylo zřízeno dnem 24.10.1985 pořizovací listinou předsednictva ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy jako účelové zařízení Slovenského ústředního výboru ČSZTV bez právní subjektivity. Mimořádným sjezdem ČSZTV o právním nástupnictví se stalo součástí Slovenského sdružení tělesné kultury jako jeho organizační jednotka s právem jednat vlastním jménem.
Muzeum tělesné kultury v ČR
Muzeum tělesné kultury v ČR je celostátním specializovaným muzeem .Plní funkci metodického a koordinačního centra v oblasti své specializace. Sbírkový fond muzea obsahuje více než 11 000 trojrozměrných předmětů. Jde například o sportovní trofeje (medaile, plakety, sklenice, plastiky) a sportovní výzbroj, výstroj, náčiní a nářadí. Zvláštní část sbírek tvoří rozsáhlá fotodokumentace. Součástí MTK je knihovna zaměřená sběru a zpřístupňování historicko-faktografické literatury z oblasti tělesné kultury. Předmětem výzkumu a praktické činnosti je historie olympijského hnutí na Slovensku a ve světě, účinkování Slovenska na mezinárodní sportovní scéně a domácí dění v historickém vývoji i současnosti. MTK poskytuje konzultační služby a studijní možnosti veřejnosti, zejména studentům, sportovcům, novinářům, odborným pracovníkům tělovýchovy, sportovních klubů a společenských organizací.
Muzeum nemá zpřístupněnou stálou expozici. Výsledky své akviziční činnosti prezentuje formou příležitostných výstav.
Lidé lovili divokou zvěř odjakživa, na Slovensku je i v současnosti lovecká komunita silná a aktivní. Myslivcům se však nemůže stát kdokoliv. Aby byl lov zvěře legální, myslivec musí složit odborné zkoušky, získat lovecký lístek a mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu.
Pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu práva myslivosti je ze zákona povinné, a to zejména proto, že při lovu zúčastněným hrozí relativně vysoké riziko úrazu či škody na majetku. Allianz – Slovenská pojišťovna má ve svém portfoliu zahrnuto pojištění pro myslivce, které kryje škodu na zdraví a škodu na věci včetně ušlého zisku. Myslivec si toto pojištění může uzavřít sám, ale častěji si svých členů hromadně pojišťují lovecké sdružení. V obou případech však pojištěný musí být oficiálně registrován v mysliveckém sdružení a musí absolvovat platné lovecké zkoušky. V případě, že by myslivec v době lovu neměl platný lovecký lístek, pojišťovna má právo náhradu škody zamítnout.
Z lovce kořist
Při lovu se často stává, že výstřel mířený na divokou zvěř zasáhne člověka. To se stalo
i partii myslivců, kteří společně za snížené viditelnosti číhali na divočáky. Když už to vypadalo, že divočák na mušce nemá žádnou šanci, střelec při hledání vhodné pozice zakopl a neplánovaně vystřelil. Nešťastně při tom zasáhl svého kolegy, který utržil poranění magistrálních tepen
a periferního nervu. Allianz – Slovenská pojišťovna muži vyplatila pojistné plnění ve výši 33 tisíc eur. Zohlednila při tom nejen bolestné, ale i ztrátu na výdělku během PN a ztížení společenského uplatnění.
Bolest a ztížení společenského uplatnění
Náhrada škody na zdraví se v souladu ze zákonem rozlišuje na náhradu za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Náhrada za bolest se poskytuje jednorázově, a to jako kompenzace za bolest způsobenou poškozením zdraví, jeho léčením nebo odstraňováním následků. Nejde tedy jen o dobu výkonu ošetření a léčebných zákroků, jako například operace nebo rehabilitačních cvičení, ale také období mezi nimi.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění je klientovi rovněž vyplacena jednorázově. Při určování nároku poškozeného na takovou kompenzaci se hodnotí závažnost poškození na zdraví a předpokládaný vývoj následků. Klient má na náhradu za ztížení společenského uplatnění nárok v případě, že jeho poškození na zdraví má prokazatelně nepříznivé důsledky na jeho další životní úkony, k uspokojení jeho životních a společenských potřeb nebo k plnění společenských úkolů. Následky nemusí být viditelné, v úvahu se bere i omezení nebo úplné znemožnění volby výkonu povolání nebo účasti na jiných společenských akcích. Pojišťovna také přihlíží k možnostem společenského uplatnění poškozeného před zraněním.
Nadace Slovenské spořitelny vyhlašuje IV. ročník grantového programu Podpora zdravotně postižených sportovců. Cílem programu je podpora sportovních aktivit nevládních organizací sdružujících zdravotně postižených sportovců. Z fondu bude pro tento účel přerozdělena celková částka 15 000, – EUR.
Cílem grantu je dát příležitost nevládním organizacím získat finanční podporu na realizaci sportovních aktivit zaměřených na zdravotně postižených sportovců
Grant pro zdravotně postižené sportovce
O grant je možné žádat na projekty, které podpoří zdravotně postižených sportovců při jejich přípravě na oficiální sportovní soutěže nebo jejich pořádání.
Grant je možné žádat výlučně na následující projektové záměry:
• příprava zdravotně postižených sportovců na oficiální sportovní soutěže, které se konají na Slovensku;
• úhrada nákladů souvisejících s účastí na oficiálních sportovních soutěžích a soustředěních konajících se na Slovensku
• organizace oficiálních sportovních soutěží konajících se na Slovensku pro zdravotně postižené sportovce.
Grant nelze žádat na mzdové a provozní náklady (pronájem, energie apod.); koupi alkoholických nápojů a cigaret.
Oprávnění žadatelé o grant
Písemnou žádost o grant ve formě online formuláře mohou předložit:
• nevládní neziskové organizace (občanská sdružení, nadace, nezisková organizace, neinvestiční fond, účelové zařízení církví atd.).
O grant se může ucházet oprávněná organizace splňující současně všechny kritéria:
• má v předmětu činnosti sportovní aktivity zaměřené na zdravotně postižených sportovců;
• je aktivní ve sportovní činnosti minimálně uplynulé 3 roky;
• v žádosti předloží oficiální počet registrovaných členů,
• v žádosti předloží informaci o 5-10 ti nejvýraznějších dosažených sportovních výsledcích v dosavadní historii,
• nezískala grant od Nadace Slovenské spořitelny resp. Nadačního fondu Slovenské spořitelny v předchozích dvou letech (2013, 2014).
Oprávněná výše grantu a financování projektu
minimální výška grantu na zajištění realizace schváleného projektu je 3 000, – EUR
maximální výška grantu: 5 000, – EUR (není nutné žádat o plnou výši grantu, čili můžete žádat částku minimálně od částky 3 000, – EUR do maximální částky 5 000, – EUR)
celkové prostředky na přerozdělení: 15 000, – EUR
předpokládaný počet podpořených projektů: cca 3-5 projektů.
Grant bude vyplacen
Grant bude vyplacen ve dvou splátkách: 90% částky po podpisu smlouvy o finančním příspěvku a 10% částky po obdržení závěrečné zprávy o využití grantu a vyúčtování projektu.
Časový harmonogram
31. březen 2015 uzávěrka přijímání žádostí o grant
1. duben – 15. duben 2015 zpracování dat, hodnocení projektů
závěr dubna 2015 zveřejnění výsledků
duben – květen 2015 podepisování smluv s úspěšnými žadateli, přidělování prostředků (1. splátka grantu ve výši 90% grantu)
květen – srpen 2015 realizace projektu, monitoring – osobně, telefonicky
31. srpen 2015 uzávěrka pro závěrečné zprávy a vyúčtování projektů podpořených organizací
31.srpen – 31. září 2015 kontrola závěrečných zpráv a vyúčtování (2. splátka grantu ve výši 10% grantu)
Zasílání projektů
Nejpozději do 31. března 2015:
• se registrujte na stránce podatelna.slsp.sk, při registraci si zadejte vlastní login a heslo, následně vyberte program: Podpora zdravotně postižených sportovců 2015;
• na ověření funkčnosti vaší e-mailové adresy vám na ni systém zašle notifikační e-mail. Musíte v něm kliknout na uvedený link, čímž se vám aktivuje váš účet;
• přes získané přístupové údaje (login a heslo) se přihlaste na stránce podatelna.slsp.sk;
• před vyplněním formuláře třeba pečlivě přečíst pokyny pro vypracování projektu, které jsou umístěny na dolní liště stránky;
• vyplňte on-line projektový formulář. Průběžně text ukládejte. Z vašeho účtu se můžete kdykoli odhlásit a přihlásit později znovu, systém si rozpracovanou verzi pamatuje;
• elektronicky podejte finální verzi projektu na uvedené stránce, nezasílejte vytištěnou verzi.
Hodnocení projektů
Projekty, které budou splňovat všechna výše uvedená kritéria a budou zaslány ve stanoveném termínu, vyhodnotí nezávislá hodnotící komise.
Hlavní kritéria hodnocení projektů:
1) projekt výrazným způsobem přispěje ke zlepšení činnosti dané organizace při přípravě zdravotně postižených sportovců na soutěže nebo pořádání oficiálního sportovního podniku a
2) rozpočet je naplánován efektivní, přiměřeně k naplánovaným aktivitám a výsledkem;
Výsledky hodnocení budou zveřejněny v závěru dubna 2015 na internetové stránce www.nadaciaslsp.sk. Výsledky obdrží žadatelé o grant i ve svém osobním kontě projektu v sekci Pošta. Následně budou úspěšní žadatelé kontaktováni z Nadace Slovenské spořitelny ohledně podpisu smlouvy o poskytnutí grantu.
Kontrola realizace projektů
S úspěšnými žadateli uzavře nadace Smlouvu o poskytnutí peněžního daru, ve které budou mimo jiné uvedeny následující podmínky:
• příjemce předloží závěrečnou zprávu v elektronické podobě přes podatelna.slsp.sk a současně ji doručí i poštou včetně kopií účetních dokladů;
• součástí závěrečné zprávy bude dokumentace o využití finančního příspěvku (fotodokumentace, kopie mediálních výstupů apod.), Kterou budou moci využít Nadace Slovenské spořitelny pro propagační účely.
Pracovníci Nadace Slovenské spořitelny budou během období realizace provádět průběžný monitoring náhodně vybraných projektů.
