Co kryje pojištění sportovního vybavení? Cestování

Co kryje pojištění sportovního vybavení?
Co kryje pojištění sportovního vybavení?

Chystáte se na dovolenou a uvažujete o dobrém cestovním pojištění, které pokryje i vaše sportovní vybavení? Zkontrolujte, kdy se vyplatí uzavřít pojištění a co přesně s ním můžete získat.

Je vaše dovolená vždy zaměřena na sportovní aktivity? Pokud se chcete chránit před finančními důsledky ztráty nebo poškození sportovního vybavení během letošní dovolené, přečtěte si, zda je pro vás nejlepší volbou cestovní pojištění s rozšířením na ochranu sportovního vybavení.Silniční cyklistika, lyžování, surfování, snowboarding – můžete zde aktivně trávit zimní nebo prázdninové prázdniny. Pokud jste fanouškem jakéhokoli sportu, budete pravděpodobně souhlasit s tím, že sportovní vybavení je drahé. Kromě toho je aktivní sport spojen s vyšším rizikem zranění, zranění nebo nehody. Během těchto událostí se můžete vyhnout nákladům na léčbu a získat zpět peníze za zničení svého vybavení. Je cestovní pojištění nutné?
Co kryje pojištění sportovního vybavení? Cestování
Co kryje pojištění sportovního vybavení? Cestování

Cestovní pojištění – základní ochrana

Bez ohledu na směr vaší cesty chrání základní rozsah cestovního pojištění vás a vaše blízké před finančními důsledky náhodných událostí. Náklady na léčbu v zahraničí nemusí být pokryty z vašeho evropského průkazu zdravotního pojištění, nemluvě o nákladech na lékařskou přepravu do České republiky. Od 4 zlotých denně – tento skromný výdaj v rámci našeho cestovního pojištění vám poskytuje náklady na léčbu až do výše milionu zlotých a praktickou pomoc v případě nemoci nebo nehody během vaší cesty. Kromě toho si můžete být jisti, že pojištění funguje od okamžiku, kdy opustíte domov a půjdete na letiště nebo nastoupíte do autobusu. Kromě toho si můžete být jisti, že náklady na lékařskou přepravu budou plně kryty pojištěním, i když skutečné náklady na přepravu přesáhnou pojistnou částku.

Co kryje pojištění sportovního vybavení? Cestování
Co kryje pojištění sportovního vybavení? Cestování

Sami se rozhodnete, jaký rozsah bude mít vaše cestovní pojištění . Za ztracené nebo odcizené zavazadlo během cesty můžete získat náhradu až 5 000 PLN, nebo zvážit vrácení peněz, pokud musíte cestu z důvodu nemoci zrušit. Přizpůsobte rozsah pojištění svým potřebám, dozvíte se o flexibilních prvcích smlouvy.

Sportovní vybavení – co si můžete pojistit?

Cestovní pojištění vám umožní snížit vnímání finančních důsledků náhodných událostí, ke kterým může dojít během vaší cesty (zkontrolujte, zda se při sportování extrémních sportů potřebujete dodatečně pojistit). Pokud sportujete – zvažte další možnost ochrany sportovního vybavení. Můžete pokrýt následující sportovní předměty:

  • lyže,
  • snowboard,
  • surf,
  • kolo,
  • potápěčské vybavení se základním příslušenstvím a vybavením,
  • tenisové rakety na tenis,
  • vybavení používané pro horolezectví nebo horolezectví, lyžování, snowboarding, sáňkování, bruslení, surfování, windsurfing, potápění a kanoistika spolu s příslušenstvím, vybavením a speciálním oblečením a obuví.

    Pojištění sportovního vybavení
    Pojištění sportovního vybavení

Pojištění sportovního vybavení – v jakých situacích dostanete peníze zpět?

S rozšířením pojištění sportovního vybavení podle vaší základní cestovní politiky získáte zpět peníze za sportovní vybavení, které bylo poškozeno nebo zničeno během:

  • náhodná událost,
  • záchranná nebo pátrací operace,
  • nehoda uprostřed dopravy, např. při cestě autobusem na sjezdovku,
  • krádež loupeží nebo vloupáním do místností s uzamykatelným zámkem, kde bylo zařízení uloženo,
  • nehoda nebo náhlé onemocnění, v jehož důsledku jste jednoduše nemohli chránit své sportovní vybavení,
  • zmizení, když bylo sportovní vybavení v péči dopravce, např. letecké společnosti.

Co si musíte pamatovat při pojištění sportovního vybavení? Pokud dojde ke krádeži sportovního vybavení a neohlastíte to policii nebo pokud necháte sportovní vybavení bez dozoru a bez odpovídající ochrany proti loupeži – peníze nedostanete zpět. Odškodnění navíc nevrátíte, pokud sportujete na zakázaných místech nebo používáte zařízení v rozporu s jeho účelem.

V bratislavském Domě sportu SZTK na Junácká ulici se dnes uskutečnilo 24. valná hromada SZTK.

Slovenské sdružení tělesné kultury bylo nástupcem ČSZTV na Slovensku a původně střešní organizací Slovenská sportu. Z důvodu zrušení státních dotací na chod SZTK (poslední byla v roce 2003), privatizace části majetku, privatizace výrobních podniků patřících pod SZTK, ztráty FISU, majetku v Bojnicích, odnětí Sportky ze strany státu, ale i chybných rozhodnutí bývalého vedení se SZTK dostalo až do exekuce.
Více než milionový exekuční dluh SZTK (na základě prohraného soudního sporu s tatranským urbariátom) nebylo schopno splatit.

24. valná hromada SZTK
24. valná hromada SZTK

Své původní poslání SZTK přestalo plnit před cca 10 lety a bylo už jen správcovskou společností. Spravovalo majetek, který se z roku na rok zmenšoval, se sportem už mělo velmi málo společného.

Za 100% účasti přenesené funkcionářů se dnes „ukončilo trápení“ SZTK. Čtyři „nohy“ – Konfederaci sportovních svazů, Slovenský fotbalový svaz, Asociaci sportovních jednot a klubů a Asociaci sportu pro všechny zastupovalo po 5 delegátů. Za KŠZ členové VV KŠZ – Marián Kukumberg, Zdenko Kříž, Michal Čapla, Jan miżuri a Jozef Jurášek.

Marián Kukumberg (předseda SZTK, prezident KŠZ a šéf střediska MV ČR) mimo jiné konstatoval negativní přístup státu vůči Slovenské sportu. Bez státní podpory nebylo schopno SZTK dlouho existovat. Proto ostatních 10 let považuje nad rámec své reálné existence.

Ján Kováčik (prezident SFZ) vyjádřil obdiv nad kultivovaným ukončením tak významné organizace na rozhádané Slovensku.

Vysílání RTVS k 25. výročí Sametové revoluce

Ladislav Ásványi
Ladislav Ásványi

Zbylý majetek – 9 budov po celém Slovensku dostane (odkoupí za výhodnou cenu) SFZ, budovu na Junácká, která je v exekuci s velkou pravděpodobností získá Ladislav Ásványi, který díky milionové půjčce pro SZTK vlastní exekuční titul. Zbývá jen dohoda s MV ČR kvůli pozemku pod Domem sportu (vlastníkem je stát ve zprávě MV ČR) a L. Ásványi se stane vlastníkem majetku SZTK na Junácká ulici. Potenciálních zájemců odrazoval právě pozemek pod budovami. V konečném důsledku to může mít ale pro slovenský sport pozitivní dopad. L. Ásványi jako jediný zájemce předem prezentoval zájem o zachování budov (administrativní i hotelová část) pro účely slovenský sportu. Některé svazy z Junácká při nejasné budoucnosti za dva roky odešli. STÚ zůstala a musíme věřit, že nebude muset hledat nové prostory. Dokonce i návrat Slovenského olympijského výboru zpět na Junácká se jeví v realističtějším světle!

Z historie sportu na Slovensku

Moderní sport na území Slovenska, které bylo součástí Rakousko – Uherska, se začal etablovat v druhé polovině 19. století. Začátky, vzhledem na špatnou hospodářskou a sociální situaci Slováků, byly těžké. Obyvatelstvo mělo existenční problémy. Postupně však vznikaly sportovní a tělovýchovné spolky a kluby i na území Horních Uher (současné Slovensko).

Z historie sportu na Slovensku
Z historie sportu na Slovensku

Nejstarší je dostihový sport – v roce 1826 se v bratislavské Petržalce uskutečnily vůbec první moderní dostihy na území Rakouska – Uherska av roce 1839 vznikl Dostihový spolek jako organizátor dostihů.
V roce 1844 založil F. Martinengo v Bratislavě první tělocvičny a šermířskou školu v Uhersku. Průkopníkem tělesné výchovy na Slovensku byl IB Zoch, učitel tělesné výchovy na slovenský gymnáziu v Revúcej, autor první učebnice tělesné výchovy, která vyšla v roce 1873.
První moderní sportovní klub – Bratislavský veslařský klub – byl založen v roce 1862. O rok později uspořádal první veslařské závody v Uhersku se startem v Děvíně.

Rada Evropy – sdružení evropských států

Rada Evropy – sdružení evropských států
Rada Evropy – sdružení evropských států

Mezi sporty s nejstarší tradicí na Slovensku patří: atletika, šerm, bruslení, tenis, veslování, cyklistika, kuželky, box, plavání, tehdejší těžká atletika, tj vzpírání a zápasení a začátkem 20. století se začal rozšiřovat i fotbal.
Nejstarším atletickým akcí na Slovensku byly závody v Prešově, které se uskutečnily roce 1846. Další běžecké překážkové závody byly zorganizovány v roce 1864 na dostihové dráze v Petržalce.
Zimní sporty, zvláště lyžování se rozvíjely v oblasti Vysokých Tater. V roce 1900 se uskutečnily na Štrbském plese Mistrovství Evropy v rychlobruslení. V roce 1903 byla v Tatranské Lomnici vybudována první sáňkařská dráha. První lyžařské závody se konaly v Tatranské Poliance v roce 1911.
Sport byl ve svých začátcích na slovenském území doménou bohatých. Proto i talenty ze Slovenska odcházeli do bohatých budapešťských klubů. Mnozí z nich reprezentovali Uhersko i na olympijských hrách. Už na I. OH v roce 1896 v Aténách získal bronzovou medaili A. Szöke, rodák z Hronce při Brezně, v běhu na 100 metrů.
Nejúspěšnějším olympionikem toho období byl plavec Z. Halmaj, rodák z Vysoké při Moravě, který získal v dresu Uherska na OH 1900,1904 a 1908 dvě zlaté, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili.
V období let 1918 – 38, během Československé republiky, vyvíjely na Slovensku sportovní činnost československé, maďarské, německé, polské a židovské organizace. Československá obec sportovní vystupovala v roli ústřední koordinační organizace. Tato byla v roce 1928 přetransformována na Československý všešportový výbor. Slovensko v něm nemělo zvláštní zastoupení, podobně jako v Československém olympijském výboru.
V meziválečném období se na olympijských hrách zúčastnilo 18 Slovenská olympioniků. První medaile v tomto období získali na OH roku 1936. Stříbrnou – zápasník J. Herda i členka gymnastického družstva M. Pálfyová.
Největšímu zájmu se těšil stále fotbal. Slovenskou jedničkou byl I. ČsŠK Bratislava (založen v roce 1919), který v roce 1927 získal titul amatérského mistra ČSR.

Lední hokej se na Slovensku objevil po první světové válce v podobě bandy hokeje, zejména v Košicích av Bratislavě. Mistrovství Evropy 1925 ve Vysokých Tatrách dali zelenou kanadskému hokeji. V roce 1929 se ustavila Slovenská župa kanadského hokeje. Lední hokej se rychle ujal v Bratislavě, Vysokých Tatrách, Ostravě, Nitře, Trnavě, Banské Bystrici a Prešově. V sezóně 1929/30 se ve Vysokých Tatrách uskutečnil I. ročník Tatranského poháru, druhého nejstaršího klubového turnaje v Evropě. Prvním mistrem Slovenska se stal Skiklub Bratislava v roce 1930.
Od konce roku 1938 vznikaly samostatné Slovenské sportovní svazy, pak byla konstituována Slovenská ústřední sportovní rada (1939-1944), jako centrální sportovní orgán Slovenského státu. Byl založen i Slovenský olympijský výbor, jehož prvním předsedou se stal G. Rehák.
Po skončení II. světové války Slovenské sportovci úspěšně reprezentovali na vrcholových akcích v dresu Československa. O nejvýrazněji úspěchy se přičinili zlatí olympijští medailisté: J. Torma v boxu (1948), J. Zachara v boxu (1952), O. Nepela v krasobruslení (1972), A. Tkáč v cyklistice (1976), S. Seman a F . Kunz ve fotbale (1980), J. Pribilinec v chůzi (1988), M. Mečíř v tenise (1988).
Nejpopulárnějším sportem zůstal fotbal. Slovan Bratislava, nejlepší slovenský klub, získal 8-krát titul mistra Československa. Vynikající úspěch dosáhl v roce 1969, kdy jako jediné slovenský mužstvo vyhrál Pohár vítězů pohárů.
Československá fotbalová reprezentace získala na MS 1962 v Chile stříbro. Zasloužili se o něj i slovenský hráči: V. Schrojf, J. Popluhár, R. Scherer, J. Adamec, J. Štribrányi, A. Kvašňák, T. Buberník, P. Molnár. Mistry Evropy v roce 1976 v Bělehradě v dresu Československa byly A. Vencel, K. Dobiáš, K. Gogh, J. Čapkovič, L. Jurkemik, J. Móder, M. Masný, J. Pollák, A. Ondruš, J. Pivarník , J. Švehlík, D. Gallis a trenér J. Vengloš.
Mezi významné úspěchy na poli olympijské diplomacie patří volba prof. V. Černušák v roce 1981 za člena Mezinárodního olympijského výboru jako prvního Slováka vůbec. Ve funkci pracoval do roku 2001, od té doby je čestným členem MOV.
Dne 9.12.1992 několik dní před vznikem samostatné České republiky, vznikl v Bratislavě Slovenský olympijský výbor. Předsedou se stal člen Mezinárodního olympijského výboru Vladimír Černušák. MOV na svém 101. zasedání v Monaku 24.9.1993 přijal Slovenský olympijský výbor se svého řádného člena.
Sportovci České republiky poprvé v historii vystoupili pod vlastní vlajkou na ZOH 1994 v Lillehammeru. Výbornými výkony zaujaly Slovenská hokejisté, kteří získali pro Slovensko historický první olympijský bod v klasifikaci zemí, když se umístili na šestém místě. O ten druhý olympijský bod se zasloužila biatlonistka M. Jašicová.
V roce stoletého OH 1996 v Atlantě, absolvovalo samostatné Slovensko úspěšnou medailovou premiéru. Zlato vybojoval vodní slalomář M. Martikán v kajaku jednotlivců, stříbro zajistil kanoista S. Kňazovický v kánoi jednotlivců na 500 ma bronz získal J. Gönci ve střelbě z libovolné malorážky na 60 výstřelů.
Velké popularitě se na Slovensku těší lední hokej. V roce 1993 vyhrálo Slovensko kvalifikační turnaj na ZOH 1994 av následujících dvou sezónách zaslouženě zvítězilo – postupně na C kategorie MS konaných v Popradu a Spišské Nové Vsi a pak i na B kategorie MS v Bratislavě. V roce 2000 na MS v Petrohradě získalo stříbrné medaile av roce 2002 na MS v Göteborgu zlaté medaile, které oslavovala celá republika. O historický úspěch se postarali: J. Bača, Ľ. Bartečko, P. Bondra, L. Černý, M. Handzuš, R. Hecl, M. Hlinka, J. Lašák, R. Lintner, D. Milo, L. Nagy, V. Országh, Ž. Pálffy, R. Pavlikovský, R. Petrovický, P. Pucher, M. Šimonovič, P. Smrk, R. Somík, R. Staňa, M. Štrbák, J. Stümpel, R. Tomík, M. Uram, Ľ. Višňovský, trenéři: J. Filc, E. Bokroš, V. Šťastný.
V roce 2000 se uskutečnila anketa o nejúspěšnějšího Slovenská sportovce století. Prvenství získal olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a pětinásobný mistr Evropy v krasobruslení Ondrej Nepela, před olympijským vítězem a trojnásobným mistrem světa v cyklistickém sprintu Antonem Tkáčem a hokejovým brankářem Vladimírem Dzurillu, který na ZOH získal stříbrnou a dvě bronzové medaile.
Slovensko vážně uvažovalo o kandidatuře na uspořádání ZOH 1984 ve Vysokých Tatrách, oficiálně však kandidoval až Poprad – Tatry na uspořádání ZOH v letech 2002 a 2006 v silné konkurenci však neuspěl.
Pouze málo evropských zemí se může pochlubit, že jejich sportovní život dlouhodobě mapuje specializovaný sportovní deník. Slovensko patří mezi ně, vždyť od roku 1953 vychází nepřetržitě periodikum SPORT, které je 2. – 3. nejčtenějším deníkem v České republice.
V uplynulém období se na Slovensku pořádaly mnohé významné mezinárodní akce – v roce 1993 Evropská konference o sportu av roce 2000 Konference ministrů sportu členských zemí Rady Evropy. Mezi další akce je možné zmínit v roce 1999 Světovou zimní univerziádu a Evropské olympijské dny mládeže.
Nejúspěšnějším sportem v relativně krátké historii samostatné České republiky je jednoznačně kanoistika, zvláště kanoistika na divoké vody, kde Slovenská reprezentanti dlouhodobě představují světovou špičku. Výjimeční jsou zejména 3-násobná olympijští vítězové bratři Peter a Pavol Hochschornerovci, kteří zvítězili na OH v Sydney, Aténách a Pekingu. Dalším skvělým vodním slalomář je Michal Martikán, nejúspěšnější sportovec za r. 2008, který má se své sbírce 2 zlaté a 2 stříbrné olympijské medaile a množství ocenění z dalších vrcholných akcí. Zlatý skvělý kanoistická trojlístek doplňuje Elena Kaliská, která v Pekingu obhájila zlatou medaili v K-1. Stabilně kvalitní výkony podává slovenská K-4 Richard a Michal Riszdorferovci, Erik Vlček a Juraj Tarr. Po bronze z OH v Aténách vybojoval na OH v Pekingu stříbrné medaile.
Slovensko má i dalších výjimečných sportovců jako například 33-letá Martina Moravcová, 6-krát nejúspěšnější sportovkyně Slovenska. Na OH startovala pětkrát, čímž v počtu startů vyrovnala slovenský rekord sánkarka Marie Jasenčákovej. V olympijském bazénu vybojovala 2 stříbrné, je držitelka 3 světových a 7 evropských rekordů. Na svém kontě má neuvěřitelných 203 Slovenská rekordů.
Mezi silné slovenský sporty patří dlouhodobě i střelba, ve které navzdory nevydařenému startu v Pekingu nejvýraznější osobností je stále Jozef Gönci, dvojnásobný bronzový medailista a absolutně nejlepší střelec světa v r. 1998 a 1999.
Mezi další slovenský sporty, které se úspěšně prezentovali na OH a ZOH se řadí zápasení, judo, snowboarding, biatlon, z kolektivních sportů zejména lední hokej a ženský basketbal.Celkovo získalo Slovensko od svého vzniku v r. 1993 na OH 20 medailí a zatím jedinou na ZOH o kterou se přičinil v snowboardingu stříbrný Radoslav Žídek.
Z neolympijských sportů patří dlouhodobě mezi nejlepších kulturisté, karatista, hokejbalisti a svými výkony i horolezci.
Velmi úspěšně si v uplynulém období počínali i zdravotně postižení sportovci. Na paralympijských hrách 2008 v Pekingu vybojovali sedm medailí, čímž rozšířili kolekci cenných kovů na 12 zlatých, 28 stříbrných a 28 bronzových medailí.

Muzeum tělesné kultury

„Každá země světa by měla mít vlastní sportovní muzeu na zachování části své historie!“
M. Juan AntonioSamaranch, 1993 – předseda (1980-2000), čestný předseda Mezinárodního olympijského výboru

 

Muzeum tělesné kultury
Muzeum tělesné kultury

Sport jako tělesná aktivita soutěživého charakteru vznikl v 19.století. Stal se novým nositelem tradičních i vznikajících hodnot, potřeb, symbolů, významů, cílů a znaků ve společnosti. Je považován za nejvýznamnější sociální hnutí současného světa. Od století páry k století umělé inteligence pomáhá umístit tělo do služeb mysli a naopak.
Sportovní muzeum je živým organismem, nejen archaickou institucí, snaží se mít svou originalitu. Vytvoření sportovního muzea se stalo kulturní potřebou konce 20.století.
Muzeum tělesné kultury v ČR bylo zřízeno dnem 24.10.1985 pořizovací listinou předsednictva ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy jako účelové zařízení Slovenského ústředního výboru ČSZTV bez právní subjektivity. Mimořádným sjezdem ČSZTV o právním nástupnictví se stalo součástí Slovenského sdružení tělesné kultury jako jeho organizační jednotka s právem jednat vlastním jménem.

Muzeum tělesné kultury v ČR
Muzeum tělesné kultury v ČR

Muzeum tělesné kultury v ČR je celostátním specializovaným muzeem .Plní funkci metodického a koordinačního centra v oblasti své specializace. Sbírkový fond muzea obsahuje více než 11 000 trojrozměrných předmětů. Jde například o sportovní trofeje (medaile, plakety, sklenice, plastiky) a sportovní výzbroj, výstroj, náčiní a nářadí. Zvláštní část sbírek tvoří rozsáhlá fotodokumentace. Součástí MTK je knihovna zaměřená sběru a zpřístupňování historicko-faktografické literatury z oblasti tělesné kultury. Předmětem výzkumu a praktické činnosti je historie olympijského hnutí na Slovensku a ve světě, účinkování Slovenska na mezinárodní sportovní scéně a domácí dění v historickém vývoji i současnosti. MTK poskytuje konzultační služby a studijní možnosti veřejnosti, zejména studentům, sportovcům, novinářům, odborným pracovníkům tělovýchovy, sportovních klubů a společenských organizací.
Muzeum nemá zpřístupněnou stálou expozici. Výsledky své akviziční činnosti prezentuje formou příležitostných výstav.