Archiv pro štítek: Německo

průmysl Německo Braniborsko

Průmysl v Braniborsku (obklopujícím Berlín) je moderní a dynamický, s klíčovým zaměřením na energetiku, dopravní prostředky, letectví a energeticky úsporné technologie. Region se transformuje z průmyslové oblasti na centrum inovací, přičemž těží z blízkosti Berlína a investic v oblasti elektromobility (Tesla Gigafactory).

Klíčová průmyslová odvětví v Braniborsku:
Energetika: Region je silným centrem energetiky, včetně tradičních zdrojů i rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie.
Automobilový průmysl a elektromobilita: Velké investice do výroby elektromobilů (např. Tesla v Grünheide) a komponentů.
Letecký průmysl: Významná přítomnost v okolí letiště Berlin Brandenburg (BER).
Kovovýroba a hutnictví: Tradiční průmysl, například v Eisenhüttenstadtu.
Potravinářský průmysl: Zpracování zemědělských produktů z okolního regionu.
Braniborsko se díky své poloze a infrastruktuře stává jedním z nejprogresivnějších průmyslových regionů v Německu.

Průmysl v Braniborsku prochází v posledních letech zásadní transformací. Tradiční odvětví, jako je těžba hnědého uhlí a těžký průmysl, jsou postupně doplňována nebo nahrazována moderními technologiemi, zejména v oblasti elektromobility, zelené energetiky a letectví. Braniborsko těží ze své polohy obklopující Berlín a stává se jedním z nejdynamičtějších průmyslových regionů Německa.

Region Berlín-Braniborsko nabízí vynikající podmínky pro průmysl, obchod a služby a také velmi dobré pracovní a životní podmínky pro zaměstnance.

Hospodářská politika ve spolkové zemi Braniborsko se řídí inovativním přístupem s regionálním a odvětvovým zaměřením. V celém státě dostávají cílenou podporu lokality s mimořádným hospodářským a vědeckým potenciálem ( regionální centra růstu ). To jim umožňuje optimální rozvoj jako ekonomických kotev a generování významných efektů pro okolní oblasti.

Podpora růstových odvětví

Regionální inovační strategie InnoBBplus poskytuje podporu na základě potřeb devíti růstovým odvětvím ( klastrům ) ve spolkové zemi Braniborsko. Toho je dosaženo prostřednictvím komplexní klastrové politiky, která propojuje zainteresované strany klastrů, rozšiřuje hodnotové řetězce a vytváří růst a zaměstnanost.

Agentura pro hospodářský rozvoj ve spolkové zemi Braniborsko nabízí širokou škálu podpůrných opatření pro stávající firmy a potenciální investory. Tato opatření využívají finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj ( EFRR ), jakož i federální a státní zdroje. Podpůrné nástroje sahají od financování investic a infrastruktury  a  podpory inovací až po podporu zahraničního obchodu a možnosti financování podniků  .  Stále důležitější jsou také programy pro rozvoj kvalifikovaných pracovníků .

Rámcové podmínky pro hospodářské činnosti

Kromě možností financování hrají důležitou roli v úspěšné hospodářské činnosti i vhodné rámcové podmínky. Patří mezi ně například zajištění fungujícího hospodářského systému , dobrá infrastruktura veřejné dopravy a vysoce výkonná  širokopásmová infrastruktura .

To vše přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti firem a kvality umístění podniků. To se odráží i v ekonomických statistikách s nadprůměrným růstem v posledních letech a snížením nezaměstnanosti.

Německo odmítá migranty a ve velkém je převáží na polské území

Německo odmítá migranty a ve velkém je převáží na polské území
Německo odmítá migranty a ve velkém je převáží na polské území

Německá policie používá storockopické baterky ve snaze oslepit polskou občanskou hlídku, která střeží polsko-německou hranici, před německou policií, která se snaží tlačit nelegální migranty přes hranice do Polska.

Je zajímavé, že běloruští pohraničníci také používají baterky k oslepnutí polských pohraničníků, když tlačí nelegální migranty přes hranice do Polska z Běloruska.

Polsko nyní čelí boji na dvou frontách na svých západních a jihovýchodních hranicích proti nelegální migraci.

Německá policie ruší signály letících Polských dronů na Polském území

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da Vinci „s názvem“ Lidská práva

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da
Vinci „s názvem“ Lidská práva – společné povinnosti a rozdíly problémů v policejním výcvikovém systému „Do projektu je zapojeno dalších 5 zemí (Polsko, Česká republika, Německo, Portugalsko, Rumunsko). Realizace projektu je v trvání dvou let (od září 2009 do července 2011). Na konci projektu bude vyhotoven materiál, který bude sloužit jako ideální model vzdělávání v oblasti ochrany lidských práv a jejich výuka na policejních školách zúčastněných zemí.

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu "Leonardo da Vinci "s názvem" Lidská práva
SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da Vinci „s názvem“ Lidská práva

Cílem projektu je:
1) vytvořit neformální síť policistů (policejních učitelů ze škol), zabývajících se
otázkami základních práv a svobod a prostřednictvím nich participovat na projektu,
2) vytyčit hlavní problémy ochrany a pochopení základních práv a svobod v policejních službách, tak během služby jako policejního výcviku v různých zemích Evropské unie,
3) stanovit hlavní úkoly středního a vysokého managementu v policejních jednotkách v této oblasti,
4) vybrat nejlepší zkušenosti v práci policie v oblasti základních práv a svobod a jejich implementaci do metod výuky v jiné zemi,
5) popsat vnitřní předpisy pro představitele jiných zemí včetně vnitřních norem
které se vztahují k výše uvedené problematice,
6) zpracovat oblasti možné a žádoucí spolupráce s mimo policejními institucemi.

Doc. Ing. Juraj Dvonč, CSc. – primátor města NITRA na Slovensku

Doc. Ing. Juraj Dvonč, CSc. - primátor města NITRA na Slovensku
Doc. Ing. Juraj Dvonč, CSc. – primátor města NITRA na Slovensku

Osobní údaje:
Příjmení, jméno, titul: Dvonč JOZEF, Doc. Ing. CSc.
Adresa:
Mobil: 0911 818 515
Tel: 037 652 30 00, 650 21 13
klapka: 122
číslo dveří: 208
e-mail: primator@nitra.sk

Vzdělání a kvalifikace:
1992 habilitační pokračování (Doc.) VSP PEF – odvětvové a průřezové ekonomiky
1987 obhajoba kandidátské práce (CSc.)
1977 – 1978 VSP – Provozně ekonomická fakulta v Nitře (Ing.)
1969 – 1973 Gymnázium Janka Krále, Zlaté Moravce (maturitní zkouška)

Profesionální praxe:
19.12.2006 trvá Městský úřad v Nitře – primátor; 17.8.2006 – 19.12.2006 Krajský úřad v Nitře – přednosta; 16.1.2006 – 17.8.2006 Akademie v Bratislavě – ředitel Centra programů; 1.11.2003 – 15.1.2006 Víno Nitra, s.r.o. – obchodní ředitel; 1.7.2001 – 30.10.2003 Agroinštitút Nitra – ředitel; 1.3.1993 – 30.6.2001 AgroKonzulta Nitra, s.r.o. – ředitel, jednatel; 1.3.1989 – 28.2.1993 VSP – PEF – odborný asistent, docent; 1.2.1982 – 28.2.1989 Rektorát VSP Nitra – vedoucí odboru; 1.7.1978 – 31.1.1982 Agrokomplex – Výstavnictví Nitra – vedoucí oddělení.

Doplňující kurzy:
2000 školení Agroinštitútu Nitra „Vstupní vzdělávání poradců“; 1991 kurz manažerů „Podnikání a trh pro vedoucí pracovníky a podnikatele ČSFR“, Kiel, Německo (6 týdnů); 1987 studium základů pedagogiky pro VŠ – Ústav rozvoje VŠ; 1986 studijní pobyt na univerzitě, Bonn (3 měsíce)

Specifické zkušenosti:
Příprava návrhů, realizace, finanční management a hodnocení projektů programů Evropské unie (Leonardo da Vinci, Socrates) zaměřených na oblasti: odborné vzdělávání; integrace do EU; mobility (výměny a odborné studijní cesty); rozvojové projekty. Příprava návrhů projektů předvstupních programů Evropské unie (SAPARD) a předvstupních grantových schémat (Grantová schéma rozvoje lidských zdrojů, Grantová schéma regionálního rozvoje) Přednáškový činnost s obsahem: Základy Evropské unie Společná zemědělská politika Evropské unie Realizace společné zemědělské politiky v resortu zemědělství Slovenska Regionální – strukturální politika EU Strukturální pomoc Evropské unie na Slovensku Přehled realizaci agrární politiky a rozvojových projektech ve více zemích EU. Příprava a realizace odborných studijních cest a exkurzí pro resort zemědělství. Jazykové znalosti (německý jazyk slovem a písmem, včetně překladů a tlumočení odborné problematiky: projekty, zemědělství a rozvoj venkova) Řídící schopnosti a práce v týmu.

Prezentace vybraných prací a projektů:
Projekt Leonardo da Vinci Rozvoj zaměstnanosti na venkově Marketing v zemědělství a potravinářství – 1992 Projekty rozvoje regionů – Dunajská Streda, Rimavská Sobota, Nitra, Komárno, Trenčín, Liptovský Mikuláš – 1996 – 1998 Projekt Slovensko – bavorské spolupráce předvstupní příprava státní správy resortu zemědělství a rozvoje venkova: „Agrární politika EU v praxi“ Projekt trojstranné spolupráce Slovensko – Rakousko – Maďarsko „Podpora zaměstnanosti na venkově“ „Dopad integrace do EU na poľhohospodárstvo a rozvoj venkova“ projekty programu SAPARD – 2003 (4 projekty) Přednáškový a lektorská činnost Jazykové znalosti: německý jazyk – aktivní znalost slovem a písmem Ruský jazyk – znalost

Jiné znalosti:
Práce s PC WORD, EXCEL, Power Point, Internet Řidičský průkaz sk.B

Členství a funkce v současnosti:
Místopředseda ZMOS a předseda Komory měst Člen Rady vlády pro prevenci kriminality Člen Monitorovacího výboru SOP Průmysl a služby Člen Ústřední rady Akademie vzdělávání SR Předseda správní rady České zemědělské univerzity v Nitře Člen správní rady Univerzity Konstantina Filozofa místopředseda představenstva západoslovenské vodárenské společnosti Předseda dozorčí rady Nitranské teplárenské společnosti člen prezidia Unie měst ČR člen finanční komise VÚC Nitra

Mobilita – jak daleko jste ochotni se odstěhovat za prací?

Jedním z hlavních úspěchů vnitřního trhu Evropské Unie je bezpochyby svoboda pohybu obyvatelů a usídlení se v jakémkoliv státě EU. Dříve se lidé mohli nanejvýš porozhlédnout ve svém regionu nebo ve své vlastní zemi po vhodné pracovní pozici, ale dnes již mohou hledat po celé Evropské Unii. Z tohoto důvodu jsme provedli u našich uživatelů  průzkum, jestli jsou připraveni se kvůli vysněné pracovní nabídce přestěhovat do jiné země. Tohoto průzkumu se zúčastnili uživatelé ze všech zemí, kde je aktivní. Tím pádem Vám přinášíme prakticky výsledky v celoevropském kontextu.

Výsledky jsou do značné míry homogení a ukazují, že současná hospodářská situace vede uchazeče o práci k tomu, že vysněnou práci musí hledat i v jiných městech než jen v tom, kterém žijí. Výsledky nám ukazují, že mezi 18% (UK) a 36% (Švýcarsko) uživatelů by byli ochotni se odstěhovat do jiného města.

Mezi 16% a 45% (Německo 16%, Švýcarsko 17%, Rakousko 20%, UK 26%, Česko 28%, Irsko 29%, Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 40%) uživatelů jsou připraveni se přestěhovat do jiné evropské země. Není překvapením, že v zemích s nejnižší nezaměstnaností a nejsilnější hospodářskou ekonomikou v Evropě (D-A-CH) nejsou lidé připraveni se stěhovat za vysněnou prací do jiné evropské země. Vysvětlení je, že nejlepší pracovní pozici najdou právě v zemi, ve které žijí. Skutečnost, že pro 26% Švýcarů, 33% Němců a 36% Rakušanů přestěhování za vysněnou prací do jiné země nepřichází vůbec v úvahu, potvrzuje výsledek průzkumu. Ostatní země dosáhli mezi 12% (UK) a 29% (Česko), což ukazuje, že Česko z bývalých východních zemí nabízí uchazečům o práci ty nejlepší podmínky. Že to u zemích bývalého východního bloku může také jinak vypadat, se můžeme přesvědčit z výsledků uživatelů z Maďarska, Rumunska a Polska. Jen 13%  nanejvýš 19% uchazečů o práci není připraveno jejich rodnou zemi kvůli vysněné práci opustit. Tito lidé z těchto zemích ukazují také nejvyšší připravenost se odstěhovat za lepšími pracovními podmínkami do jiné evropské země (Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 45%).

Přestěhovat se daleko od domova to přitahuje jen Angličany. Na otázku: „Přestěhovali byste se kvůli práci svých snů i na jiný kontinent?“, dotazovaní byli zdrženlivější a získali jsme od nich hodnoty mezi 6% (Rumunsko) a 25% (Maďarsko). Pouze Irové (31%) a Angličani (44%) jsou ochotni kvůli zaměstnání opustit Evropu a odstěhovat se na jiný kontinent. Nejjednodušším vysvětlením pro to je – ne jen, že v USA, Kanadě, Austrálii nebo na Novým Zélandu mají jako rodilí mluvčí přístup na trh práce, ale anglický jazyk je kromě toho nejrozšířenější a nejpoužívanější jazyk na světě.

je mezinárodní vyhledávací mašina, která je aktivní v 10 evropských zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Anglie, Irsko, Maďarsko, Polsko, Česko, Rumunsko, Slovensko) a používá 7 jazyků. Pravidelně jsou uživatelé stránek  a JOBswype dotazovaní na téma: pracovní trh.

 

Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

Divadelní představení Land der ersten Dinge / Bludičky.
V Německem divadle Berlín (Deutsches Theater Berlin) se 11. ledna 2016 uskutečnila derniéra divadelní hry německo-gruzínské dramatičky Nino Haratischwili Land der ersten Dinge / Bludičky.

Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky
Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

Koprodukční projekt Deutsches Theater Berlin a Slovenského národního divadla byl součástí projektu „Art of Ageing“, který zahájila Evropská divadelní konvence (ETC) a podpořila Evropská unie. Do projektu se zapojilo osm divadel z pěti evropských zemí (Německo, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Chorvatsko) – Staatstheater Braunschweig, Teatrul National Craiova, Staatstheater Karlsruhe, Teatrul National Timisoara, Gavel City Theatre Zagreb, Theater Orchestr Heidelberg, Slovenské národní divadlo Bratislava a Deutsches Theater Berlin. Činohra SND se na partnerské tvůrčí spolupráci domluvila s Deutsches Theater Berlin. Německá premiéra se konala v Berlíně 14. listopadu 2014, slovenská premiéra ve Studiu SND v Bratislavě 27. listopadu 2014.
Po druhém představení v Berlíně, přesně v den 25. výročí Sametové revoluce 17. listopadu 2014, měli diváci možnost diskutovat s herci Emilí Vášáryovou, Dušan Jamrich a tehdejší východoněmeckou herečkou Gabriele Heinzových, kteří byli o. i. aktéry změn v roce 1989.
Kromě toho jsme v rámci projektů EUNIC s partnery EUNIC připravili po představení v dubnu 2015 diskusi s představiteli Evropské divadelní konvence na téma Evropské divadlo konkrétní.
Divadelní produkce byla dvojjazyčná s titulky a za období od listopadu 2014 do ledna 2016 se konalo celkem 32 představení v Berlíně, v Bratislavě a na mezinárodním festivalu v Temešváru (v dubnu 2015), kde Evropská divadelní konvence prezentovala všechny koprodukce. Svým obsahem umožnila nahlédnout do problémů, které s sebou nesla zvrácená doba totality, a to prizmatem postav, pocházejících ze dvou různých režimů – kapitalistického a totalitního. O představení a diskuse byl velký zájem, vyšli mnohé kritiky, o kterých jsme po premiéře několikrát informovali.
Derniéra byla vyprodána a zaznamenala velký úspěch. Umělců a německých organizátorů pozdravili velvyslanec Peter Lizák a ředitelka Slovenského institutu v Berlíně Viera Polakovičová.