Co se děje s klikáním? 7klik.cz

Pro budoucnost Afghánců je klíčová spolupráce s mezinárodním společenstvím, říká analytik Crisis Group

15. srpna jsou to dva roky, co se Tálibán vrátil k moci v Afghánistánu, přičemž země a její obyvatelé čelí nesčetným výzvám.

Pozorovatelé se domnívají, že přetrvávající problémy Afghánistánu jsou zakořeněny v politickém „odrazu“, který pramení z rozdílů v hodnotových systémech – hodnotových systémech Talibanu a mezinárodního společenství.

Podle Graeme Smithe, hlavního konzultanta asijského programu Mezinárodní krizové skupiny zaměřeného na Afghánistán, by však spolupráce založená na problémech mohla být pro Taliban a svět příležitostí ke spolupráci na zlepšení Afghánců.

„Během mírových rozhovorů v předchozích letech varovaly západní země Taliban, aby uzavřel dohodu, kompromis a integroval druhou stranu. Pokud tak neučiníte, budete izolovaní jako Severní Korea,“ řekl.

Kromě rozbitého administrativního systému a slabé finanční struktury prozatímní vláda Talibanu neměla žádnou mezinárodní pomoc na pomoc při obnově válkou zničeného národa, který čelí něčemu, co mnozí označují za jednu z největších humanitárních katastrof.

Návrat Talibanu se uskutečnil po letech mírových jednání v katarském hlavním městě Dauhá, která vedla k odchodu všech zahraničních sil z Afghánistánu v srpnu 2021.

„Taliban vojensky vyhrál, ale nyní je země izolovaná,“ ​​řekl Smith.

Řekl, že neexistuje žádný plán, jak „začlenit Afghánistán zpět do mezinárodního systému“.

„Země, které izolovaly Taliban, nevytvořily cestu ani cestovní mapu, jak dosáhnout uznání vlády,“ řekl Anadolu.

„Problémem je zjistit, jak by talibanem kontrolovaná afghánská vláda mohla jednoho dne být uznána… uniknout sankcím a (a) získat křeslo v OSN.

Zákaz žen je největší problém, ale ne jediný

Od té doby, co USA opustily Afghánistán a Tálibán převzal kontrolu nad Kábulem, Washington zablokoval přibližně 7 miliard dolarů afghánských devizových rezerv.

Jiné západní země byly proti uznání Talibanu nebo spolupráci s ním v jakékoli funkci, přičemž uvedly několik důvodů, přičemž primárními faktory byly zrušení práv žen a nedostatek inkluzivity ve správě.

Během posledních dvou let bylo ženám zakázáno se vzdělávat a vyloučeny ze zaměstnání, zatímco červnová zpráva expertů na práva jmenovaných OSN varovala před systematickým „genderovým apartheidem“ a „genderovou perzekucí“ za Talibanu.

Taliban tvrdí, že jejich politika je založena na islámském právu.

Zprávu odmítli a obvinili „OSN a některé západní instituce a vlády“ ze šíření „propagandy, která neodráží realitu“.

Pokud jde o obavy z inkluzivity, skupina říká, že přivítala zpět úředníky v byrokracii, policii a armádě, kteří pracovali pro předchozí vlády a dokonce bojovali proti Talibanu.

„Pro jakýkoli přístup k pomoci od mezinárodních finančních institucí musí existovat mechanismus… plán, který neexistuje,“ řekl Smith.

„Musí existovat soubor požadavků, které by Talibanu umožnily uzavřít dohodu… Zákaz žen je největší problém, ale ne jediný.“

Smith řekl, že Taliban má svůj vlastní plán „změny své společnosti“, ale to je „v rozporu s tím, co chce mezinárodní společenství“.

„Pro západní demokracie by bylo velmi, velmi nepopulární spolupracovat s administrativou, která diskriminuje polovinu populace,“ řekl o omezování práv žen.

Poukázal však na to, že Tálibán má podporu ve venkovských oblastech Afghánistánu, kde si lidé „myslí, že dělají správnou věc… (že) mají právo nastavit sociální politiku, která je domácí povahy.

Vzhledem ke všem těmto faktorům „je velmi nepravděpodobné, že by obě strany udělaly kompromis,“ řekl Smith.

Problémová spolupráce

Podle analytika Crisis Group existuje možnost spolupráce mezi Talibanem a vnějším světem „v bezpečnostních a ekonomických otázkách“.

„Udělejte věci lepšími, i když politika zůstane špatná… je potřeba oddělit některé bezpečnostní a ekonomické otázky od politických,“ navrhl.

Smith připomněl, že američtí bezpečnostní činitelé se posadili s Talibanem před i po jejich návratu k moci, a řekl, že některé regionální země se skupinou také spolupracují v otázkách bezpečnosti.

Řekl, že existují „určité známky spolupráce“, zejména proti teroristické skupině Daesh/ISIS, ale stále existuje „nedostatek důvěry“.

Smith řekl, že v New Yorku existoval monitorovací tým OSN, který se zaměřoval na Afghánistán.

„Bylo by dobré, kdyby se monitorovací tým OSN vrátil, protože je potřeba udržet všechny na stejné vlně proti hrozbě terorismu,“ řekl.

Touto spoluprací by podle něj Tálibán mohl získat další věci, jako je vybavení, výcvik a další formy pomoci.

„Je to v zájmu všech,“ zdůraznil.

Afghánci potřebují jíst

Ve prospěch afghánského lidu Smith řekl, že je „potřeba regionální celní integrace a spolupráce v civilním letectví s Talibanem, i když jsou stále neuznanou vládou“.

„Pokrok v politice by byl pomalý, ale Afghánci potřebují jíst. Pokrok v ekonomice by měl být rychlejší,“ zdůraznil.

„Zabýváme se krizí chudoby. Ekonomický růst zmírní chudobu Afghánistánu.

Řekl, že administrativa Talibanu také potřebuje lepší technický systém v centrální bance a také odborné znalosti v oblasti rozpočtování.

„Toto jsou záležitosti, kde lze podat pomocnou ruku,“ řekl.

Taliban oznámil svůj první rozpočet ve výši 231,4 miliardy Afghánců (2,7 miliardy $) loni v květnu, ale čelil deficitu kolem 44 miliard Afghánců (přes 520 milionů $).

Podle červencové zprávy Světové banky byla inflace v Afghánistánu v předchozích dvou měsících záporná.

„Nabídka zboží je dostatečná, ale poptávka je nízká. Více než 50 % afghánských domácností se snaží udržet si živobytí a spotřebu,“ píše se ve zprávě.

Dodal však, že jak vytváření pracovních míst, tak vytváření příjmů zaznamenaly zlepšení.

„Existují projekty za více než 2 miliardy dolarů, které zůstávají v Afghánistánu nedokončené. Investoři by to neměli dělat jako odměnu Talibanu, ale protože to pomůže lidem v Afghánistánu,“ řekl Smith.

Další oblastí potenciální spolupráce je opatření v oblasti klimatu, protože to se týká každého, řekl.

„Proto by měl být Tálibán pozván… na COP28 ve Spojených arabských emirátech, aby hledal řešení takových problémů,“ dodal.

Očekávalo se, že žadatelé o azyl se v úterý začnou stěhovat do nejnovějšího azylového domu pro migranty v New Yorku v Queensu, centra, které nakonec pojme 1000 lidí.

Místostarosta říká, že město nemá žádné možnosti a říká, že tato alternativa je lepší než stovky migrantů, kteří před pár týdny spali na ulici před hotelem Roosevelt.

„Došly nám hotely,“ řekl místostarosta New Yorku Fabien Levy. „Dosáhli jsme na dno sudu. Tam jsme.“

Stalo se tak, když představitelé města poskytli členům médií, včetně Eyewitness News, prohlídku nejnovějšího městského centra pro humanitární pomoc a pomoc (HERRC), na místě Psychiatrického centra Creedmoor v Queens Village.

Do města nyní dorazilo více než 100 000 migrantů.

Úředníci říkají, že tento HERRC byl postaven za 10 dní a byl připraven o den dříve, než bylo plánováno.

Ubytuje 1000 svobodných dospělých mužů. V úterý se jich mělo nastěhovat asi 100.

Zřízení a provoz Randall’s Island HERRC stálo město loni na podzim 16 milionů dolarů a další stovky tisíc jeho stržení o pouhé týdny později, protože zůstal prázdný.

Vedení města tvrdí, že tentokrát to bude jiné.

„Když jsme otevřeli zařízení Randall’s Island, bylo v systému našeho města asi 15 000 žadatelů o azyl,“ řekl Dr. Ted Long z Health + Hospitals. „Dnes máme téměř 60 000 žadatelů o azyl, kteří jsou v současné době v naší péči.“

„Randallův ostrov byl plný, ale byla tam implementace Hlavy 42, na kterou si možná vzpomínáte, došlo přesně v době, kdy byla dokončena stavba, autobusy přestaly jezdit do města,“ řekl komisař pro nouzové řízení Zach Iscol.

Mezitím na Staten Island v úterý prezident republikánské čtvrti Vito Fossella protestoval proti možné přeměně Fort Wadsworth na úkryt pro migranty.

„Fort Wadsworth je klenot. Krásné výhledy, komunita to miluje. Je to komunitní bohatství,“ řekla. „Pokud je to skutečně federální problém, náš názor je, že by to měla vyřešit federální vláda.“

V Brooklynu starosta Eric Adams souhlasil s republikánskými vůdci.

„Co je špatného na tom, že mají právo pracovat? Není důvod, proč národní vláda nezůstává věrná základnímu principu americké zkušenosti, který vám umožňuje právo pracovat. Je to nepřijatelné,“ řekl Adams.

Mezitím kritici také poukazují na to, že tato stránka leží v tranzitní poušti. Jezdí zde pouze jedna autobusová linka. Úředníci říkají, že město v případě potřeby přidá další autobusy.

Stát je vlastníkem této lokality a nejen ji nabídl městu, ale také městu proplácí náklady na výstavbu, údržbu a personál.

Rozhodnutí Petra Pavla zvolit do Ústavního soudu Roberta Fremra je jen na něm a neměl by se schovávat za poradní panel. V pořadu K věci to na CNN Prima NEWS řekl bývalý prezident Václav Klaus, podle kterého měla současná hlava státu nejprve přemýšlet nad minulostí kandidátů. Sám Klaus kdysi musel řešit podle svých slov složitější problémy, kdy mu Senát odmítl hned prvních devět kandidátů na ústavní soudce.

Leccos začíná ukazovat na to, že případné zhoršení globálního finančního zdraví by mohlo mít dvě různá epicentra. Prvním epicentrem by mohly být USA, protože americkým bankám se soustavně zhoršuje rating a řada (nejen) amerických bank v současném systému frakčních rezerv stojí na hodně vratkých nohách, které by nemusely unést potenciální runy na banky. A druhým epicentrem by se mohla stát Čína. Čína je přitom už dlouhý čas proslulá falšováním statistik. Když její statistiky nevypadají dostatečně honosně na lidově demokratický totalitní režim, prostě se upraví. Jenomže když se upraví, není z nich tak dobře vidět, kde jsou skrytá rizika. Ovšem nyní začínají prosvítat i pod falešnou fasádou.