Po větrné kalamitě v roce 2004 se ve Vysokých Tatrách na popadaných stromech extrémně přemnožil podkôrny hmyz. Kvůli protestům aktivistů dostali lesníci Státních lesů Tatranského národního parku (TANAP) oficiální zákaz vytěžit dřevo, aby si příroda poradila se situací sama. V současnosti jsou ale napadené už i předtím zdravé stromy, dochází k erozi půdy a k vysychání vodních zdrojů
„Více než deset let se díváme, jak nám tatranské lesy doslova umírají před očima. V důsledku invaze podkôrneho hmyzu ve vyschlém mrtvém lese nastává eroze půdy, vysychají studánky a horské potoky. Nastal čas jednat, „prohlásila ministryně zemědělství a rozvoje venkova Gabriela Matečná.
Vysoké Tatry si bez lesů nikdo z nás neví a ani nechce představit. „Vysokohorské tatranské lesy jsou symbolem Slovenska. Chrání svahy před půdní erozí, regulují vodní poměry horského prostředí, jsou zdroji pitné vody, zmírňují výkyvy horského počasí a vytvářejí kvalitní ovzduší. Jsou domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin. Historicky slouží lidem a měly by s nimi žít v souhře. Aby je lidé mohli využívat na relax, turistiku, sport, léčbu, „říká ministryně.
„Lýkožrouta musíme předběhnout, najít ho aktivního ve stromech. To je klíč k tomu, abychom pomohli přírodě, „říká Jan Slivinský ze Státních lesů TANAP-u. To je názor lesníka, který chce co nejvíce zabránit rozšíření nebezpečného podkôrneho hmyzu na základě dlouholetých zkušeností. Ochranáři jsou však za pasivní přístup, čili bezzásahovosť na celém území Tatranského národního parku.
Ani ministryni není jedno, co se s lesními porosty ve Vysokých Tatrách děje. Bude proto iniciovat kulatý stůl s odborníky z oblastí lesnictví i ochrany životního prostředí, aby se dosáhlo vzájemná rozumná dohoda v zachování lesních ploch v našich velehorách.
Jak připomíná portál napalete.sk, jedním z aktivistů, vinou kterých se zabránilo zásahu proti kůrovcem a těžbě v postižených lesích, je také známý lovec konspirátorů Juraj Smatana, který tehdy působil ve sdružení nevládních ochranářských uskupení Ekofórum. „Lýkožrouti nezničí slovenské smrkové lesy. To je falešný obraz, že lýkožrout sežere Tatry, pak sežere Malou Fatru a pak bude pokračovat na Bratislavu. Tento nebo příští rok se začne kůrovcové kalamita oslabovat, „řekl Smatana v roce 2007 pro deník Pravda. Lýkožrout totiž nenapadl jen postižené části lesů, ale i zdravé stromy.