SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da Vinci „s názvem“ Lidská práva

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da
Vinci „s názvem“ Lidská práva – společné povinnosti a rozdíly problémů v policejním výcvikovém systému „Do projektu je zapojeno dalších 5 zemí (Polsko, Česká republika, Německo, Portugalsko, Rumunsko). Realizace projektu je v trvání dvou let (od září 2009 do července 2011). Na konci projektu bude vyhotoven materiál, který bude sloužit jako ideální model vzdělávání v oblasti ochrany lidských práv a jejich výuka na policejních školách zúčastněných zemí.

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu "Leonardo da Vinci "s názvem" Lidská práva
SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da Vinci „s názvem“ Lidská práva

Cílem projektu je:
1) vytvořit neformální síť policistů (policejních učitelů ze škol), zabývajících se
otázkami základních práv a svobod a prostřednictvím nich participovat na projektu,
2) vytyčit hlavní problémy ochrany a pochopení základních práv a svobod v policejních službách, tak během služby jako policejního výcviku v různých zemích Evropské unie,
3) stanovit hlavní úkoly středního a vysokého managementu v policejních jednotkách v této oblasti,
4) vybrat nejlepší zkušenosti v práci policie v oblasti základních práv a svobod a jejich implementaci do metod výuky v jiné zemi,
5) popsat vnitřní předpisy pro představitele jiných zemí včetně vnitřních norem
které se vztahují k výše uvedené problematice,
6) zpracovat oblasti možné a žádoucí spolupráce s mimo policejními institucemi.

Mobilita – jak daleko jste ochotni se odstěhovat za prací?

Jedním z hlavních úspěchů vnitřního trhu Evropské Unie je bezpochyby svoboda pohybu obyvatelů a usídlení se v jakémkoliv státě EU. Dříve se lidé mohli nanejvýš porozhlédnout ve svém regionu nebo ve své vlastní zemi po vhodné pracovní pozici, ale dnes již mohou hledat po celé Evropské Unii. Z tohoto důvodu jsme provedli u našich uživatelů  průzkum, jestli jsou připraveni se kvůli vysněné pracovní nabídce přestěhovat do jiné země. Tohoto průzkumu se zúčastnili uživatelé ze všech zemí, kde je aktivní. Tím pádem Vám přinášíme prakticky výsledky v celoevropském kontextu.

Výsledky jsou do značné míry homogení a ukazují, že současná hospodářská situace vede uchazeče o práci k tomu, že vysněnou práci musí hledat i v jiných městech než jen v tom, kterém žijí. Výsledky nám ukazují, že mezi 18% (UK) a 36% (Švýcarsko) uživatelů by byli ochotni se odstěhovat do jiného města.

Mezi 16% a 45% (Německo 16%, Švýcarsko 17%, Rakousko 20%, UK 26%, Česko 28%, Irsko 29%, Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 40%) uživatelů jsou připraveni se přestěhovat do jiné evropské země. Není překvapením, že v zemích s nejnižší nezaměstnaností a nejsilnější hospodářskou ekonomikou v Evropě (D-A-CH) nejsou lidé připraveni se stěhovat za vysněnou prací do jiné evropské země. Vysvětlení je, že nejlepší pracovní pozici najdou právě v zemi, ve které žijí. Skutečnost, že pro 26% Švýcarů, 33% Němců a 36% Rakušanů přestěhování za vysněnou prací do jiné země nepřichází vůbec v úvahu, potvrzuje výsledek průzkumu. Ostatní země dosáhli mezi 12% (UK) a 29% (Česko), což ukazuje, že Česko z bývalých východních zemí nabízí uchazečům o práci ty nejlepší podmínky. Že to u zemích bývalého východního bloku může také jinak vypadat, se můžeme přesvědčit z výsledků uživatelů z Maďarska, Rumunska a Polska. Jen 13%  nanejvýš 19% uchazečů o práci není připraveno jejich rodnou zemi kvůli vysněné práci opustit. Tito lidé z těchto zemích ukazují také nejvyšší připravenost se odstěhovat za lepšími pracovními podmínkami do jiné evropské země (Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 45%).

Přestěhovat se daleko od domova to přitahuje jen Angličany. Na otázku: „Přestěhovali byste se kvůli práci svých snů i na jiný kontinent?“, dotazovaní byli zdrženlivější a získali jsme od nich hodnoty mezi 6% (Rumunsko) a 25% (Maďarsko). Pouze Irové (31%) a Angličani (44%) jsou ochotni kvůli zaměstnání opustit Evropu a odstěhovat se na jiný kontinent. Nejjednodušším vysvětlením pro to je – ne jen, že v USA, Kanadě, Austrálii nebo na Novým Zélandu mají jako rodilí mluvčí přístup na trh práce, ale anglický jazyk je kromě toho nejrozšířenější a nejpoužívanější jazyk na světě.

je mezinárodní vyhledávací mašina, která je aktivní v 10 evropských zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Anglie, Irsko, Maďarsko, Polsko, Česko, Rumunsko, Slovensko) a používá 7 jazyků. Pravidelně jsou uživatelé stránek  a JOBswype dotazovaní na téma: pracovní trh.

 

Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

Divadelní představení Land der ersten Dinge / Bludičky.
V Německem divadle Berlín (Deutsches Theater Berlin) se 11. ledna 2016 uskutečnila derniéra divadelní hry německo-gruzínské dramatičky Nino Haratischwili Land der ersten Dinge / Bludičky.

Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky
Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

Koprodukční projekt Deutsches Theater Berlin a Slovenského národního divadla byl součástí projektu „Art of Ageing“, který zahájila Evropská divadelní konvence (ETC) a podpořila Evropská unie. Do projektu se zapojilo osm divadel z pěti evropských zemí (Německo, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Chorvatsko) – Staatstheater Braunschweig, Teatrul National Craiova, Staatstheater Karlsruhe, Teatrul National Timisoara, Gavel City Theatre Zagreb, Theater Orchestr Heidelberg, Slovenské národní divadlo Bratislava a Deutsches Theater Berlin. Činohra SND se na partnerské tvůrčí spolupráci domluvila s Deutsches Theater Berlin. Německá premiéra se konala v Berlíně 14. listopadu 2014, slovenská premiéra ve Studiu SND v Bratislavě 27. listopadu 2014.
Po druhém představení v Berlíně, přesně v den 25. výročí Sametové revoluce 17. listopadu 2014, měli diváci možnost diskutovat s herci Emilí Vášáryovou, Dušan Jamrich a tehdejší východoněmeckou herečkou Gabriele Heinzových, kteří byli o. i. aktéry změn v roce 1989.
Kromě toho jsme v rámci projektů EUNIC s partnery EUNIC připravili po představení v dubnu 2015 diskusi s představiteli Evropské divadelní konvence na téma Evropské divadlo konkrétní.
Divadelní produkce byla dvojjazyčná s titulky a za období od listopadu 2014 do ledna 2016 se konalo celkem 32 představení v Berlíně, v Bratislavě a na mezinárodním festivalu v Temešváru (v dubnu 2015), kde Evropská divadelní konvence prezentovala všechny koprodukce. Svým obsahem umožnila nahlédnout do problémů, které s sebou nesla zvrácená doba totality, a to prizmatem postav, pocházejících ze dvou různých režimů – kapitalistického a totalitního. O představení a diskuse byl velký zájem, vyšli mnohé kritiky, o kterých jsme po premiéře několikrát informovali.
Derniéra byla vyprodána a zaznamenala velký úspěch. Umělců a německých organizátorů pozdravili velvyslanec Peter Lizák a ředitelka Slovenského institutu v Berlíně Viera Polakovičová.