Tak jsme se od Energetického regulačního úřadu dozvěděli, že žádné ceny regulovat nechce. Zvýšit regulovanou složku musí, protože prý se všechno zdražuje. A taky proto, že lidi šetří, takže se míň energií spotřebuje. Tak to je super. Na zisky distribučních firem musí být, i kdybyste přestali svítit a topit úplně.
Za hnutí Přísaha jsme poslali do konzultačního procesu 8 konkrétních připomínek.
Jak se k nim úřad postavil? Všechny je zamítl. Ani mě to nepřekvapuje, po tom jakou komunikaci ze strany úřadu jsme viděli v posledních týdnech. Nedá mi to, abych se k tomu pár slovy nevyjádřil.
Úřad úplně ignoroval náš hlavní a zásadní požadavek. Tedy zveřejnění, kolik a jaké náklady distribučním společnostem uznal a promítl do ceny a co neuznal a zamítl. Tam by se totiž ukázala skutečná práce a skutečná regulace úřadu! Nic z toho úřad zřejmě nedělá, protože jinak by se tím rár pochlubil. Absurdní je také zdůvodnění úřadu, že musí chránit také zájem těch, které reguluje!
Úřad dále říká, že zvýšení regulované složky je dané energetickou krizí. A že ceny byly minulý rok dotovány vládou a my jsme je tak v plné výši ještě nepocítili skutečné zdražení na trhu. Nicméně to se dělo a děje i v okolích státech EU, kde je cena i na příští rok výrazně NIŽŠÍ než u nás. To je obrovský problém i pro naše podniky, které pak ztrácí svou konkurenceschopnost.
K čemu máme regulační úřad,, který nic nereguluje? To ho můžeme rovnou zrušit, nebo snížit jeho rozpočet na půlku. Alespoň pár set milionů by se ušetřilo.
Robert Šlachta
Podrobné vyjádření hnutí Přísaha k vypořádání připomínek Energetickým regulačním úřadem
Energetický regulační úřad (dále jen „úřad“) reagoval na připomínky občanského hnutí Přísaha, zaevidované pod číslem 8, konstatováním, že ceny energií pro rok 2024 jsou stále ovlivněny energetickou krizí. Tyto ceny byly v ČR masivně dotovány vládními opatřeními, čímž byl jejich dopad na koncové zákazníky zmírněn.
Přestože úřad ve své reakci opakovaně zdůrazňuje svou nezávislost a opírá se o příslušné paragrafy Energetického zákona, považujeme jeho tvrzení za nepřesná. V ostatních zemích, zejména v západní Evropě, bylo dotování cen energií adresnější a rychlejší, což vedlo k nižším cenám pro rok 2024. Tento rozdíl vytváří v ČR tlak na konkurenceschopnost průmyslu a dalších ekonomických subjektů.
Je třeba zdůraznit, že i přes klesající cenu komodity v ČR a v zahraničí, je výsledkem dražší energie v ČR než v západní Evropě. Také je problematické tvrzení úřadu, že do regulovaných cen se výrazně promítá zdražení cen komodit, o kterých bylo dříve uvedeno, že byly masivně dotovány.
Subjekty zabývající se distribucí energií pocítili dopad cenových turbulencí stejně jako jiné ekonomické entity, ačkoliv i zde došlo k tzv. „masivnímu dotování energií“. V současné době mnoho zemí opouští fázi masivního dotování, avšak v ČR zůstává cena energie výrazně vyšší.
Úřad dále uvádí, že několikanásobný nárůst ceny silové elektřiny má zásadní vliv na nárůst nákladů na technické ztráty v soustavách a systémové služby. Ačkoliv je to pochopitelné, naše připomínky směřovaly k vyčíslení a srovnání těchto nákladů s příslušnými základnami a dalšími vstupy. Obecné tvrzení úřadu a odkaz na legislativu bez poskytnutí detailů připomíná rétoriku současného vládního kabinetu, který často mění svá sdělení.
Závěrem bychom chtěli upozornit na část cenového rozhodnutí týkající se plateb za podporované zdroje energie. Vyzýváme Ministerstvo financí ČR, aby iniciovalo změnu v dotacích pro tyto zdroje z rozpočtu státu.
Je nezbytné, aby Úřad stanovil ceny tak, aby chránil jak zákazníky, tak držitele licencí. Tato kompetence musí být uplatňována transparentně a předvídatelně. V současné situaci se bohužel ukazuje, že neočekávané rozhodnutí Úřadu poškozuje jak spotřebitele, tak podnikatele v energetice. Tento vývoj negativně ovlivňuje nejen energetický sektor, ale má i proinflační dopad na celou ekonomiku. S napětím sledujeme, jak na tuto situaci zareaguje Česká národní banka.