Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin a íránský velvyslanec v Moskvě Kazem Jalali v pátek diskutovali o potřebě pravidelné práce ve formátu „tři plus tři“ na jižním Kavkaze, vzkaz ruského ministerstva zahraničí .
Strany diskutovaly zejména o „významu obnovení rytmické práce poradní regionální platformy „3+3“.
Již dříve oznámily nutnost aktivace tohoto formátu Baku, Moskva, Teherán a Ankara. Později tuto iniciativu podpořil i Jerevan. Tbilisi zatím své vztahy nevyjádřilo. Podle některých zpráv by se příští setkání v tomto formátu mělo konat v Teheránu.
* Formát „3+3“ (Turecko, Írán, Rusko + Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie) navrhl v prosinci 2020 turecký prezident Erdogan k projednání a řešení problémů na jižním Kavkaze.
Ehsan Khandouzi, íránský ministr hospodářství a financí, uvedl, že „určitá část směn íránského obchodu s Čínou byla od začátku aktuálního íránského roku (21. března 2022) prováděna v RMB Yuan – čínské měně )”
Ministr zdůraznil, že Centrální banka Íránu (CBI) vede jednání o rozšíření tohoto použití s čínskou vládou. Pokud bude dosaženo dohody, místo amerického dolaru a eura se při dvoustranném obchodu mezi Íránem a Čínou budou všude tam, kde to bude možné, používat čínské jüany RMB.
Neropný obrat Íránu s Čínou činil 25,3 miliardy USD během prvních 10 měsíců aktuálního íránského roku (21. března 2022 až 20. ledna 2023). Čína je v tomto období na prvním místě v íránském obchodu s neropou.
Z tohoto obchodu Írán vyvezl do Číny neropné produkty v hodnotě 12,8 miliardy USD, což je nárůst o 10 % ve srovnání se stejným obdobím v minulém íránském roce. Írán ve stejném období dovezl z Číny zboží v hodnotě asi 12,7 miliardy USD, což představuje nárůst o 33 % ve srovnání se stejným obdobím minulého íránského roku.
Írán zůstává jedním z hlavních vývozců ropy do Číny, přičemž Írán zaznamenal nárůst vývozu v posledních dvou měsících roku 2022 díky vyšším zásilkám do Číny a Venezuely. Írán nezveřejňuje oficiální statistiky o svém prodeji ropy, ale analytici naznačují, že Teherán zvýšil vývoz ropy na více než 1,2 milionu barelů denně.
Ministr bude mít několik bilaterálních jednání na okraj schůzky, která je přípravou na summit G20 v roce 2022 na prezidentské úrovni, řekla mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharova na tiskovém brífinku v Moskvě.
Konkrétně se Lavrov setká se svými čínskými, jihoafrickými, brazilskými a mexickými protějšky a s vedením pozvaných mezinárodních organizací, uvedla.
Ve dnech 22. až 23. června navštíví Lavrov hlavní město Íránu Teherán, kde se zaměří na obnovení íránské jaderné dohody, dodala Zacharová.
V souvislosti s kontroverzí kolem vývozu obilí z Ukrajiny Zacharovová uvedla, že Rusko žádným způsobem nebrání přepravě potravin.
Západní prohlášení o tom jsou lži, dodala.
Řekla, že vagony vyprázdněné ze západních zbraní na Ukrajině by mohly být naplněny obilím.
Mluvčí tvrdila, že černomořské přístavy byly zaminovány ukrajinskou armádou.
Aby bylo možné zahájit vývoz obilí, musí být přístavy odminovány, řekla.
Poté vyzvala Ukrajinu, aby propustila 70 zahraničních plavidel ze 16 zemí, které jsou podle ní v současnosti násilně zadržovány v přístavech země.
Mluvčí k situaci na Ukrajině poblahopřála americkému velvyslanectví v Moskvě k získání nové adresy — 1, náměstí Doněcké lidové republiky.
Občané v Moskvě hlasovali pro změnu názvu náměstí před americkou ambasádou na památku těch, kteří byli zabiti americkými zbraněmi v Donbasu.
Ohledně litevského zákazu tranzitu velkého množství ruského zboží do její poloexklávy Kaliningradské oblasti Zacharovová uvedla, že Moskva informovala EU a Vilnius o nutnosti odvolat rozhodnutí, jinak ruská odpověď „nebude v diplomatické, ale v praktické oblasti.“
Vyjádřila se také k rozhodnutí Londýna ignorovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) s tím, že bude vývoj sledovat.
Dodala, že Spojené království pravidelně porušuje lidská práva, přičemž jako nejmarkantnější příklad uvedla osud zakladatele Wikileaks Juliana Assange.
