Ředitelé multilaterálních rozvojových bank (MDB), kteří se účastní letošních výročních zasedání MMF/Světové banky v Maroku, se zavázali, že posílí své individuální a společné akce s cílem urychlit inkluzivní socioekonomický rozvoj.
Pro dosažení většího dopadu se instituce dohodly na prozkoumání inovací ke zvýšení kapacity financování, posílení opatření v oblasti klimatu, posílení spolufinancování a urychlení zapojení soukromého sektoru.
Mezi MDB zastoupené na pátečním zasedání patřily Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Asijská investiční banka pro infrastrukturu, Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, Meziamerická rozvojová banka, Islámská rozvojová banka, Nová rozvojová banka a skupina Světové banky.
Výroční zasedání v roce 2023 se konají v marockém městě Marrakech, poprvé po 50 letech v Africe, a v době, kdy rozvojové země, zejména ty v Africe, naléhavě potřebují více finančních prostředků na rozvoj, aby pomohly zmírnit napjaté vládní rozpočty a zvyšující se úrovně dluhu.
„Abychom se této výzvě postavili, znovu opakujeme svůj závazek provést zásadní reformy, abychom posílili naši finanční kapacitu, zvýšili rychlost a agilitu našich operací a zlepšili způsob, jakým společně pracujeme na maximalizaci našeho dopadu jako systému,“ uvedly instituce. uvedl po pátečním jednání.
Banky v Maroku uvedly, že identifikovaly opatření rámců kapitálové přiměřenosti, která by se silným přispěním akcionářů a rozvojových partnerů mohla v příští dekádě potenciálně přinést 300–400 miliard dolarů dodatečného objemu úvěrů.
MDB, pracující ve spolupráci s dalšími rozvojovými partnery, mohou nabídnout značný vliv, hluboké znalosti a odborné znalosti a bezkonkurenční blízkost vládám a těm, kteří to nejvíce potřebují.
Poznamenali, že pokrok směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDGs) byl „bolestně pomalý“, zatímco mimořádné situace v oblasti klimatu na celém světě zesílily a nejvíce zasáhly ty nejzranitelnější.
„My, šéfové mnohostranných rozvojových bank, uznáváme kolektivní roli, kterou musíme hrát v reakci na globální výzvy a úsilí, které nás posune na cestu k dosažení cílů udržitelného rozvoje,“ zdůraznili a poznamenali, že mnohem rozšířenější globální úsilí je zapotřebí k vymýcení chudoby, urychlení inkluzivního socioekonomického rozvoje a řešení přeshraničních problémů.
Na svém nedávném setkání v Novém Dillí vedoucí představitelé G20 poznamenali, že 21. století vyžaduje mezinárodní systém financování rozvoje, který je vhodný pro daný účel a staví MDB do centra řešení globálních výzev. Schválili potřebu „lepších, větších a účinnějších MDB“.
Afričtí ministři na schůzce v Marrákeši uvítali uznání skupiny G20 a uvedli, že hlasování o důvěře přijali s vysokou odpovědností a zavázali se, že zintenzivní své individuální a kolektivní akce.
Silný hlas Afriky
Během různých zasedání konaných během výročních zasedání afričtí ministři hovořili jedním hlasem o výzvě kontinentu po rekalibraci globální finanční infrastruktury, aby pomohla rozvojovým zemím, včetně těch na kontinentu, překonat současné globální ekonomické výzvy.
Afričtí ministři zopakovali společný postoj Afriky ve výzvě k reformám v MMF, aby byl vhodnější poskytovat kritickou likviditu a posílit globální finanční záchrannou síť. Zopakovali také potřebu reformovat systém zvláštních práv čerpání (SDR) MMF, architekturu globálního dluhu, vzorec kvót MMF a posílit hlas a zastoupení Afriky.
Zdůraznili také potřebu jednat v otázce SDR, která byla podle nich na stole déle než dva roky. Kromě toho vyzvali dárce, aby dokončili své závazky k financování fondu MMF pro odolnost a udržitelnost (RST).
Oprava „nefunkčního“ globálního finančního systému
V eseji pro hosty zveřejněném New York Times před setkáním v Marrákeši keňský prezident William Ruto, předseda Komise Africké unie Moussa Faki Mahamat Faki a prezident skupiny Africké rozvojové banky Dr. Akinwumi Adesina společně argumentovali. „dysfunkční“ globální finanční systém je třeba opravit.
Autoři uvedli, že během pandemie Covid-19 bohaté země napumpovaly do svých ekonomik biliony dolarů na podporu rodin a podniků. Africké vlády takovou možnost neměly.
„Místo toho jejich vůdci drželi své národy nad vodou tím, že nabírali další dluhy, což se ukázalo jako velmi drahý záchranný vor. V důsledku rostoucích úrokových sazeb vzrostou splátky dluhu Afriky letos na 62 miliard dolarů, což je o 35 procent více než v roce 2022,“ uvedli autoři.
Delegaci Africké rozvojové banky na výroční zasedání Světové banky/MMF vedl senior viceprezident této instituce Bajabulile Swazi Tshabalala, zastupující prezident bankovní skupiny Akinwumi Adesina.