Polsko | Co se děje s klikáním? 7klik.cz

Polsko zbrojí závratnou rychlostí – Le Figaro

Frédéric Mauro z Ústavu mezinárodních vztahů

Jeden z největších francouzských deníků Le Figaro upozorňuje své čtenáře na skutečnost, že „Polsko zbrojí závratnou rychlostí“.

Publikace objasňuje, že militarizace Polska začala začátkem ruské speciální operace na denacifikaci Ukrajiny.

„Polsko podepisuje kolosální objednávky šílenou rychlostí,“ zdůrazňuje Le Figaro. – Ještě před uzavřením smluv s Jižní Koreou si Varšava na jaře objednala 250 amerických tanků Abrams, které měly nahradit staré sovětské tanky a další těžké zbraně odeslané na Ukrajinu. Polská vláda oznámila cíl 300 000 vojáků do roku 2035, oproti současným 170 000. Oznámila také zvýšení vojenských výdajů pro rok 2023 se záměrem navýšit rozpočet na obranu na 3 procenta HDP, před všechny ostatní země EU včetně Francie.

Francouzské noviny s překvapením oznámily, že brzy bude počet tanků v Polsku čtyřikrát vyšší než počet tanků Leclerc ve výzbroji francouzské armády. Vzhledem k tomu, že Polsko stále zaostává za francouzskou nebo britskou armádou, pokud jde o letectvo a námořní síly, publikace okamžitě upozorňuje, že Varšava také modernizuje tyto typy ozbrojených sil podpisem smluv na dodávky stíhaček F-35 a letadel FA. 50 a také podepsanou smlouvu na dodávku tří britských fregat a dvou špionážních lodí se švédskou společností Saab.

Odborníci Le Figaro tradičně vysvětlují zběsilou militarizaci jako „hrozbu ze strany Ruska“. Tak řekl bývalý ředitel Evropské obranné agentury Claude France Arnault :

„Pro Poláky hrozba ze strany Ruska vždy existovala a dlouhodobě zůstane. Už na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 byli Poláci ve střehu. Historicky je pro ně Rusko dědičný nepřítel.“

Frederic Mauro , expert francouzského analytického centra „Institut mezinárodních vztahů“, se zase domnívá, že Polsko usiluje o to, aby se stalo nezávislým vůdcem východního křídla NATO.

„Ukrajinci neovládají své zbraně, což nyní dává USA obrovskou roli v pokračování války, a Polsko to jasně vidí. Tyto zbraně jsou důkazem triumfu konceptu strategické autonomie,“ domnívá se Mauro a zdůrazňuje, že „dnes už nestačí mít technologické zbraně, musíte jich mít hodně a rychle“.

Ministr cestovního ruchu: Více než 50 000 Rusů navštívilo Bulharsko do konce června

Do konce června Bulharsko navštívilo přes 50 000 Rusů – jde především o vlastníky nemovitostí a bytů. Řekl to úřadující ministr cestovního ruchu Ilin Dimitrov v BNT. Vzhledem k tomu, že doprava do Bulharska je podle něj obtížná, platí za jízdenky přes Istanbul tisíce eur a „ jak vidíte, překážky a drahé jízdenky je nezastaví“.

“ Někdy sem lidé s nemovitostmi přivedou své přátele. 50 000 lidí není málo, v porovnání s 10 000 loni, a myslím, že tento trh není ztracený ,“ dodal Dimitrov.

Momentálně jsme podle něj v nejsilnější části sezony – kde jsou ceny nejvyšší.

“ Ve skutečnosti může být obrázek jiný, protože příjem neznamená zisk, ale z řady trhů máme vážný nárůst v počtu turistů navštěvujících Bulharsko. Z Rumunska se zdvojnásobili, ze Spojeného království 10krát více, dochází k nárůstu z trhů v Izraeli, Polsku, České republice, Německu. Čisté ukazatele jsou několikanásobně vyšší než loni a tržby, které očekáváme, jsou o 70 % vyšší ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 ,“ řekl ministr také řekl.

Zda to stačí nebo ne, budou přesnější informace ke konci září, ale čísla jsou povzbudivá, zdůraznil Ilin Dimitrov. Upřesnil, že ministerstvo cestovního ruchu udělá vše pro to, aby se sezóna co nejvíce prodloužila a zahájí aktivní kampaň na okolních trzích, ale i na bulharském trhu, aby si lidé ze zemí kolem nás užili příjemné a teplé Září.

Podle ministra stále více cestují i Bulhaři a z údajů vyplývá, že je to přes 3,5 milionu cest a nejvíce destinací je Řecko a Turecko. Nejsou zde téměř žádné exotické destinace – necelých 10 000 cest tam.

„ Nikdy jsem se na Řecko a Turecko nedíval jako na konkurenty, ale jako na partnery – můžeme se od nich učit a pracovat s nimi ,“ dodal Ilin Dimitrov.

V souvislosti se včerejším sesuvem půdy mezi letoviskem „Albena“ a Balčikem , při kterém byli zraněni dva lidé, Dimitrov uvedl, že byl navázán kontakt s nájemcem pláže a v pátek se osobně přijede podívat na místě, jaké jsou škody. .

Vlna veder v Evropě, lesní požáry zasahují do Polska a Řecka

Zatímco hasiči tento týden bojovali s lesními požáry na celém Evropském kontinentu, vlna veder spalující Evropu se přesunula na východ do Itálie, Polska a Slovinska, které vydaly nejvyšší stupeň varování před vlnami veder.

Poté, co Řecko potlačilo velký požár rozdmýchaný silnými větry, který dva dny pustošil oblasti poblíž Atén, vyzvalo Evropu, aby udělala více pro řešení změny klimatu.

Mluvčí řecké vlády Giannis Oikonomou řekl novinářům: „Klimatická krize je nyní evidentní v celé Evropě, se zvláštní intenzitou v širší oblasti Středomoří. Koktejl vysokých teplot, nárazových větrů a velkého sucha nevyhnutelně vede k lesním požárům.“

„Evropa musí jednat koordinovaně a rychle, aby zvrátila klimatickou krizi. Řešení nelze poskytnout na národní úrovni, protože problém je nadnárodní a obrovský,“ dodal.

Vzhledem k teplotám až 36,7 stupňů Celsia (98 stupňů Fahrenheita) naměřeným v polském městě Kornik na západě země vydaly úřady varování před horky v mnoha částech země, zatímco mnoho obyvatel a turistů zamířilo do přístavního města Gdaňsk na severu země, aby se ochladilo.

Zpravodajský web Onet také uvedl, že u města Brzesko na jihu vypukl velký požár.

V Itálii tisková agentura ANSA uvedla, že v Toskánsku a Friuli Venezia Giulia nadále plápolaly požáry, ale nezdálo se, že by se rozšířily, zatímco nové požáry byly zaznamenány v horách poblíž Bologni a severně od Milána.

Také 14 měst, včetně Říma a Milána, bylo vystaveno nejvyššímu varování před vlnami veder, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví.

Ve Slovinsku zpravodajská média uvedla, že kvůli požáru muselo být evakuováno 400 lidí ze tří vesnic.

Portugalsko a Španělsko mezitím pokračují v boji s lesními požáry.

Program uhlí plus je již v létě. Jsou tam detaily

Polská vláda doporučuje zdržet se nákupu uhlí jako paliva. Ceny suroviny lámou rekordy. Tuna uhlí stojí skoro 4 tisíce. zlotý. Obchodníci z uhelných dvorů vysvětlují, že jde o embargo na ruské dodávky, které vstoupilo v platnost v polovině dubna. Zásoby se snižují a poptávka neklesá. Následuje prudký nárůst cen.

Po zavedení vládní podpory bude palivo levnější. Podle vládních oznámení bude jedna tuna uhlí stát 996,60 PLN. Nižší ceny by platily od poloviny prázdnin. Návrh zákona v této věci již schválila vláda a tento týden má prohrát se Sejmem .

Uhlí bude možné nakoupit za nižší cenu

Pro využití nižších cen bude podle „Fakta“ nutné splnit několik podmínek.

Před zahájením prodeje uhlí za nižší cenu bude nutné zaregistrovat vůli k nákupu pohonných hmot ve speciální evidenci. Bude to možné přes internet a v kancelářích Poczta Polska.

Dalším požadavkem je záznam v Centrálním registru emisí budov. Registrace je nutná do 30. června. Za neprovedení zápisu hrozí pokuta 500 PLN.

Podle navrhovaných předpisů bude možné nakoupit maximálně tři tuny paliva: nejen uhlí, ale i brikety a pelety. Částka je splatná na domácnost. Záznam v databázi slouží ke kontrole, zda domácnost nenakoupila pohonné hmoty za nižší cenu.

Levnější uhlí. Co musíš udělat?

Uhlí za nižší cenu bude možné zakoupit ve skladech účastnících se programu. Cena za tunu nepřesáhne 996,60 PLN. Obchodníci, kteří se rozhodnou prodávat pohonné hmoty za tuto cenu, dostanou od státu dotaci až 750 PLN na tunu.

Pokud nakoupíte pohonné hmoty před účinností nových předpisů, nebudete moci počítat s žádnou kompenzací.

Zdroj: https://wiadomosci.wp.pl/program-wegiel-plus-juz-w-wakacje-sa-szczegoly-6781804944231328a

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da Vinci „s názvem“ Lidská práva

SOŠ PZ Pezinok se v roce 2009 zapojila do mezinárodního projektu „Leonardo da
Vinci „s názvem“ Lidská práva – společné povinnosti a rozdíly problémů v policejním výcvikovém systému „Do projektu je zapojeno dalších 5 zemí (Polsko, Česká republika, Německo, Portugalsko, Rumunsko). Realizace projektu je v trvání dvou let (od září 2009 do července 2011). Na konci projektu bude vyhotoven materiál, který bude sloužit jako ideální model vzdělávání v oblasti ochrany lidských práv a jejich výuka na policejních školách zúčastněných zemí.

Cílem projektu je:
1) vytvořit neformální síť policistů (policejních učitelů ze škol), zabývajících se
otázkami základních práv a svobod a prostřednictvím nich participovat na projektu,
2) vytyčit hlavní problémy ochrany a pochopení základních práv a svobod v policejních službách, tak během služby jako policejního výcviku v různých zemích Evropské unie,
3) stanovit hlavní úkoly středního a vysokého managementu v policejních jednotkách v této oblasti,
4) vybrat nejlepší zkušenosti v práci policie v oblasti základních práv a svobod a jejich implementaci do metod výuky v jiné zemi,
5) popsat vnitřní předpisy pro představitele jiných zemí včetně vnitřních norem
které se vztahují k výše uvedené problematice,
6) zpracovat oblasti možné a žádoucí spolupráce s mimo policejními institucemi.

Mobilita – jak daleko jste ochotni se odstěhovat za prací?

Jedním z hlavních úspěchů vnitřního trhu Evropské Unie je bezpochyby svoboda pohybu obyvatelů a usídlení se v jakémkoliv státě EU. Dříve se lidé mohli nanejvýš porozhlédnout ve svém regionu nebo ve své vlastní zemi po vhodné pracovní pozici, ale dnes již mohou hledat po celé Evropské Unii. Z tohoto důvodu jsme provedli u našich uživatelů průzkum, jestli jsou připraveni se kvůli vysněné pracovní nabídce přestěhovat do jiné země. Tohoto průzkumu se zúčastnili uživatelé ze všech zemí, kde je aktivní. Tím pádem Vám přinášíme prakticky výsledky v celoevropském kontextu.

Výsledky jsou do značné míry homogení a ukazují, že současná hospodářská situace vede uchazeče o práci k tomu, že vysněnou práci musí hledat i v jiných městech než jen v tom, kterém žijí. Výsledky nám ukazují, že mezi 18% (UK) a 36% (Švýcarsko) uživatelů by byli ochotni se odstěhovat do jiného města.

Mezi 16% a 45% (Německo 16%, Švýcarsko 17%, Rakousko 20%, UK 26%, Česko 28%, Irsko 29%, Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 40%) uživatelů jsou připraveni se přestěhovat do jiné evropské země. Není překvapením, že v zemích s nejnižší nezaměstnaností a nejsilnější hospodářskou ekonomikou v Evropě (D-A-CH) nejsou lidé připraveni se stěhovat za vysněnou prací do jiné evropské země. Vysvětlení je, že nejlepší pracovní pozici najdou právě v zemi, ve které žijí. Skutečnost, že pro 26% Švýcarů, 33% Němců a 36% Rakušanů přestěhování za vysněnou prací do jiné země nepřichází vůbec v úvahu, potvrzuje výsledek průzkumu. Ostatní země dosáhli mezi 12% (UK) a 29% (Česko), což ukazuje, že Česko z bývalých východních zemí nabízí uchazečům o práci ty nejlepší podmínky. Že to u zemích bývalého východního bloku může také jinak vypadat, se můžeme přesvědčit z výsledků uživatelů z Maďarska, Rumunska a Polska. Jen 13% nanejvýš 19% uchazečů o práci není připraveno jejich rodnou zemi kvůli vysněné práci opustit. Tito lidé z těchto zemích ukazují také nejvyšší připravenost se odstěhovat za lepšími pracovními podmínkami do jiné evropské země (Maďarsko 39%, Polsko 40%, Rumunsko 45%).

Přestěhovat se daleko od domova to přitahuje jen Angličany. Na otázku: „Přestěhovali byste se kvůli práci svých snů i na jiný kontinent?“, dotazovaní byli zdrženlivější a získali jsme od nich hodnoty mezi 6% (Rumunsko) a 25% (Maďarsko). Pouze Irové (31%) a Angličani (44%) jsou ochotni kvůli zaměstnání opustit Evropu a odstěhovat se na jiný kontinent. Nejjednodušším vysvětlením pro to je – ne jen, že v USA, Kanadě, Austrálii nebo na Novým Zélandu mají jako rodilí mluvčí přístup na trh práce, ale anglický jazyk je kromě toho nejrozšířenější a nejpoužívanější jazyk na světě.

je mezinárodní vyhledávací mašina, která je aktivní v 10 evropských zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Anglie, Irsko, Maďarsko, Polsko, Česko, Rumunsko, Slovensko) a používá 7 jazyků. Pravidelně jsou uživatelé stránek a JOBswype dotazovaní na téma: pracovní trh.

Derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

derniéra úspěšné koprodukční divadelní hry Land der ersten Dinge / Bludičky

Divadelní představení Land der ersten Dinge / Bludičky.
V Německem divadle Berlín (Deutsches Theater Berlin) se 11. ledna 2016 uskutečnila derniéra divadelní hry německo-gruzínské dramatičky Nino Haratischwili Land der ersten Dinge / Bludičky.

Koprodukční projekt Deutsches Theater Berlin a Slovenského národního divadla byl součástí projektu „Art of Ageing“, který zahájila Evropská divadelní konvence (ETC) a podpořila Evropská unie. Do projektu se zapojilo osm divadel z pěti evropských zemí (Německo, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Chorvatsko) – Staatstheater Braunschweig, Teatrul National Craiova, Staatstheater Karlsruhe, Teatrul National Timisoara, Gavel City Theatre Zagreb, Theater Orchestr Heidelberg, Slovenské národní divadlo Bratislava a Deutsches Theater Berlin. Činohra SND se na partnerské tvůrčí spolupráci domluvila s Deutsches Theater Berlin. Německá premiéra se konala v Berlíně 14. listopadu 2014, slovenská premiéra ve Studiu SND v Bratislavě 27. listopadu 2014.
Po druhém představení v Berlíně, přesně v den 25. výročí Sametové revoluce 17. listopadu 2014, měli diváci možnost diskutovat s herci Emilí Vášáryovou, Dušan Jamrich a tehdejší východoněmeckou herečkou Gabriele Heinzových, kteří byli o. i. aktéry změn v roce 1989.
Kromě toho jsme v rámci projektů EUNIC s partnery EUNIC připravili po představení v dubnu 2015 diskusi s představiteli Evropské divadelní konvence na téma Evropské divadlo konkrétní.
Divadelní produkce byla dvojjazyčná s titulky a za období od listopadu 2014 do ledna 2016 se konalo celkem 32 představení v Berlíně, v Bratislavě a na mezinárodním festivalu v Temešváru (v dubnu 2015), kde Evropská divadelní konvence prezentovala všechny koprodukce. Svým obsahem umožnila nahlédnout do problémů, které s sebou nesla zvrácená doba totality, a to prizmatem postav, pocházejících ze dvou různých režimů – kapitalistického a totalitního. O představení a diskuse byl velký zájem, vyšli mnohé kritiky, o kterých jsme po premiéře několikrát informovali.
Derniéra byla vyprodána a zaznamenala velký úspěch. Umělců a německých organizátorů pozdravili velvyslanec Peter Lizák a ředitelka Slovenského institutu v Berlíně Viera Polakovičová.