Řecko spočítalo reparace. Němci prý dluží 279 miliard eur

Řecká vláda pohrozila převzetím německého majetku jako odškodnění za nacistické zločiny ve druhé světové válce. Řecká vláda tvrdí, že její výpočty naznačují, že Německo by mělo zaplatit téměř 279 miliard eur (303 miliard dolarů; 204 miliard liber).

Řecko žádá Německo o rozhovory o miliardách za válečné reparace

Co však Německo dluží, pokud vůbec něco, a proč?

Jaké jsou nároky?
Nacistická okupace Řecka v letech 1940–44 patřila mezi nejzávažnější – kolem 250 000 lidí zemřelo, většinou z hladovění.

Masakry zahrnují jeden u Kalavryta kde asi 500 lidí bylo zabito. V současné době jde o odškodnění za zabití 218 civilistů v Distomo v roce 1944. V roce 2000 řecký Nejvyšší soud rozhodl, že Německo by mělo zaplatit 28 milionů EUR (30 milionů dolarů; 19,7 milionu liber) příbuzným zabitých, ačkoli rozhodnutí nebylo vynuceno a spor účinně dosáhl patové situace na mezinárodních soudech v následujících letech.

Ministr spravedlnosti Nikos Paraskevopoulos řekl, že je připraven toto rozhodnutí schválit.

Řecký premiér Alexis Tsipras říká, že je povinen usilovat o reparace. On stanovil tón pro jeho presidentství brzy na tím, že položí věnec u památníku masakru Řeků německými vojáky v Aténách.

Alexis Tsipras také vznesl otázku repacací, když se setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně v březnu.

Památník v Aténách připomíná stovky Řeků, kteří byli popraveni nacistickými okupačními silami

Ale válečný nepřítel Řecka je nyní jeho hlavním věřitelem.

Vztahy mezi Řeckem a Německem se v posledních letech zhoršily kvůli finanční krizi, přičemž Německo je jedním z největších přispěvatelů k záchraně eurozóny, která začala v roce 2010.

Nová levicová vláda argumentuje, že úsporná opatření by měla být uvolněná, což je požadavek, proti němuž se staví Německo. V únoru po napjatých rozhovorech s věřiteli vyjednala prodloužení o 24 měsíců na záchranu ve výši 240 miliard eur.

Kolik zaplatilo Německo?
Berlín zaplatil 115m Deutschmarks k Aténám v 1960 v odškodnění. Jednalo se o zlomek řecké poptávky, ale byla učiněna s dohodou, že už žádné nároky nebudou. Řecko tvrdí, že dohoda z roku 1960 nepokryla klíčové požadavky, včetně plateb za poškozenou infrastrukturu, válečných zločinů a návratu nucené půjčky z okupovaného Řecka.

Německo trvá na tom, že otázka odškodnění byla v roce 1990 právně a politicky vyřešena před znovusjednocením Německa a zpochybnila, proč Řecko nejedlo, když vstoupilo do eurozóny.

Kolik chce Řecko ještě?
Nový údaj ve výši 278,7 mld. EUR dal 6. dubna řecký náměstek ministra financí Dimitris Mardas. Vycházela z výpočtů generálního ředitelství pro účetnictví v Řecku.

Tato částka zahrnuje 10,3 mld. EUR, které Řecko chce jako náhradu za nucenou půjčku, kterou nacisté vymanili z Řecké banky.

Dřívější odhad řecké poptávky po vyrovnání, založený na úniku, byl jiný. Odhad odhadu pohledávky činil až 162 mld. EUR: tj. 108 mld. EUR na zničenou infrastrukturu a 54 mld. EUR na nucenou půjčku.

Jak by se peníze mohly získat?
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000 umožnilo, aby byl německý majetek zadržen jako odškodnění, ačkoliv v té době na něj tehdy ministr spravedlnosti Michalis Stathopoulos neřídil.

Mezi možná aktiva patří majetek německé archeologické školy a kulturního sdružení Goethe Institute.

V globálních tématech třeba větší přítomnost Evropy

Na pozvání nizozemského předsednictví v Radě EU se dnes místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR Miroslav Lajčák účastnil pracovním obědě s velvyslanci členských zemí EU pro Slovensko. Kromě příprav Slovenska na předsednictví, které v červenci převezme právě od Nizozemska, využil toto setkání i na bilanci zahraniční politiky ČR během funkčního období současné vlády.

V globálních tématech třeba větší přítomnost Evropy
V globálních tématech třeba větší přítomnost Evropy

„Pro nás vždy platilo, že chceme vidět více Evropy při řešení tak vnitřních problémů EU, tak při řešení problémů na globální scéně,“ konstatoval ministr M. Lajčák. Jako momentálně nejvýraznější příklad, kde se podle něj žádá výraznější vedoucí úloha EU, vidí migrační krizi. „Stále říkáme, že je to bezprecedentní krize, ale nepřistupuje se k ní tak. Nadále se teprve hledá celoevropské účinné řešení a také kroky, na kterých jsme se již na úrovni EU dohodli, se realizují jen velmi pomalu a ne s naléhavostí, která odpovídá rozsahu této krize, „poznamenal ministr M. Lajčák s tím, že Slovensko je za urychlení všech opatření směřujících k posílení kontroly vnějších hranic EU, důsledné registraci migrantů a upozornil i na potřebu zabývat se příčinami migrace.

Je třeba větší přítomnost Evropy
Je třeba větší přítomnost Evropy

„Slovensko je připraveno aktivně se podílet na celoevropském řešení a dokazujeme to praktickými kroky jako je materiální, finanční či personální pomoc partnerským zemím,“ uvedl ministr M. Lajčák.
S velvyslanci také diskutoval o situaci v Sýrii, Libyi, na Ukrajině jakož io summitu V4 k migraci na příští pondělí v Praze a summitu lídrů členských států EU ve čtvrtek v Bruselu.