Řecko spočítalo reparace. Němci prý dluží 279 miliard eur

Řecká vláda pohrozila převzetím německého majetku jako odškodnění za nacistické zločiny ve druhé světové válce. Řecká vláda tvrdí, že její výpočty naznačují, že Německo by mělo zaplatit téměř 279 miliard eur (303 miliard dolarů; 204 miliard liber).

Řecko spočítalo reparace. Němci prý dluží 279 miliard eur
Řecko spočítalo reparace. Němci prý dluží 279 miliard eur

Řecko žádá Německo o rozhovory o miliardách za válečné reparace

Co však Německo dluží, pokud vůbec něco, a proč?

Jaké jsou nároky?
Nacistická okupace Řecka v letech 1940–44 patřila mezi nejzávažnější – kolem 250 000 lidí zemřelo, většinou z hladovění.

Masakry zahrnují jeden u Kalavryta kde asi 500 lidí bylo zabito. V současné době jde o odškodnění za zabití 218 civilistů v Distomo v roce 1944. V roce 2000 řecký Nejvyšší soud rozhodl, že Německo by mělo zaplatit 28 milionů EUR (30 milionů dolarů; 19,7 milionu liber) příbuzným zabitých, ačkoli rozhodnutí nebylo vynuceno a spor účinně dosáhl patové situace na mezinárodních soudech v následujících letech.

Německo by mělo zaplatit téměř 279 miliard eur
Německo by mělo zaplatit téměř 279 miliard eur

Ministr spravedlnosti Nikos Paraskevopoulos řekl, že je připraven toto rozhodnutí schválit.

Řecký premiér Alexis Tsipras říká, že je povinen usilovat o reparace. On stanovil tón pro jeho presidentství brzy na tím, že položí věnec u památníku masakru Řeků německými vojáky v Aténách.

Alexis Tsipras také vznesl otázku repacací, když se setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně v březnu.

Památník v Aténách připomíná stovky Řeků, kteří byli popraveni nacistickými okupačními silami

Ale válečný nepřítel Řecka je nyní jeho hlavním věřitelem.

Vztahy mezi Řeckem a Německem se v posledních letech zhoršily kvůli finanční krizi, přičemž Německo je jedním z největších přispěvatelů k záchraně eurozóny, která začala v roce 2010.

Nová levicová vláda argumentuje, že úsporná opatření by měla být uvolněná, což je požadavek, proti němuž se staví Německo. V únoru po napjatých rozhovorech s věřiteli vyjednala prodloužení o 24 měsíců na záchranu ve výši 240 miliard eur.

Řecko tvrdí, že dohoda z roku 1960 nepokryla klíčové požadavky, včetně plateb za poškozenou infrastrukturu, válečných zločinů a návratu nucené půjčky z okupovaného Řecka
Řecko tvrdí, že dohoda z roku 1960 nepokryla klíčové požadavky, včetně plateb za poškozenou infrastrukturu, válečných zločinů a návratu nucené půjčky z okupovaného Řecka

Kolik zaplatilo Německo?
Berlín zaplatil Aténám v roce 1960 odškodnění ve výši 115 milionů Německých marek. Jednalo se o zlomek řecké poptávky, ale byla učiněna s dohodou, že už žádné nároky nebudou. Řecko tvrdí, že dohoda z roku 1960 nepokryla klíčové požadavky, včetně plateb za poškozenou infrastrukturu, válečných zločinů a návratu nucené půjčky z okupovaného Řecka.

Německo trvá na tom, že otázka odškodnění byla v roce 1990 právně a politicky vyřešena před znovusjednocením Německa a zpochybnila, proč Řecko nejedlo, když vstoupilo do eurozóny.

Kolik chce Řecko ještě?
Nový údaj ve výši 278,7 mld. EUR dal 6. dubna řecký náměstek ministra financí Dimitris Mardas. Vycházela z výpočtů generálního ředitelství pro účetnictví v Řecku.

Tato částka zahrnuje 10,3 mld. EUR, které Řecko chce jako náhradu za nucenou půjčku, kterou nacisté vymanili z Řecké banky.

Dřívější odhad řecké poptávky po vyrovnání, založený na úniku, byl jiný. Odhad odhadu pohledávky činil až 162 mld. EUR: tj. 108 mld. EUR na zničenou infrastrukturu a 54 mld. EUR na nucenou půjčku.

Jak by se peníze mohly získat?
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2000 umožnilo, aby byl německý majetek zadržen jako odškodnění, ačkoliv v té době na něj tehdy ministr spravedlnosti Michalis Stathopoulos neřídil.

Mezi možná aktiva patří majetek německé archeologické školy a kulturního sdružení Goethe Institute.

Korejská lidově demokratická republika

Občan severní Koreje sleduje televizní zprávy o prvním testu vodíkové bomby

Slovenská republika je vážně znepokojena oznámením Korejské lidově demokratické republiky o vykonání zkoušky vodíkové bomby. Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky ostře odsuzuje tento provokativní čin KLDR, který je vážným ohrožením regionální stability, mezinárodního míru a bezpečnosti a hrubým porušením rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Je nezbytné, aby KLDR okamžitě přestala se svými vojenskými jadernými aktivitami, které jsou v rozporu s globálními úsilím mezinárodního společenství k zabránění šíření jaderných zbraní, včetně zákazu jaderných zkoušek. Vyzýváme KLDR, aby se zcela vzdala svého vojenského jaderného programu a odstavila a odstranila jaderná zařízení, které se na něm podílejí. MZVaEZ ČR považuje za nezbytné, aby se KLDR okamžitě vrátila k 6-stranným rozhovorem, jakož i ke svým závazkům vyplývajícím ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plnila doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Korejská lidově demokratická republika

Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky důrazně odsuzuje vypuštění severokorejské mezikontinentální balistické rakety. Slovensko považuje vypuštění rakety po nedávné zkoušce pravděpodobně vodíkové bomby KLDR za další hrubou provokaci, ohrožení regionální stability, mezinárodního míru a bezpečnosti a porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 a 1874, které zakazují KLDR jakékoli zkoušky balistických technologií. Slovenská republika je vážně znepokojena, že KLDR vynakládá velké finanční prostředky na vývoj vojenských programů namísto toho, aby zajišťovala elementární potřeby svých občanů. Ostře odsuzujeme jakékoli provokativní kroky, které vedou ke zvyšování napětí v regionu a proto vyzýváme Pchjongjang, aby bezpodmínečně dodržoval všechny mezinárodní závazky vyplývající z příslušných rezolucí OSN.