Průměrný Slovák má naspořených 5 232 eur, Švýcar 157 450 eur a Kazach 406 eur

Skupina Allianz zveřejnila šestý ročník své studie Allianz Global Wealth Report, která důkladně zkoumá majetek a dluhy domácností ve více než 50 zemích světa. Ze studie vyplývají tři loňské finanční milníky; čistá finanční aktiva překročili hranici 100 bilionů eur, soukromý majetek obyvatel Číny převýšil majetek Japonců a poprvé v historii je ve střední třídě více než miliarda lidí.

Gotthardská – pronájem bytu Praha 6 Bubeneč Gotthardská

majetek a dluhy domácností
majetek a dluhy domácností

Rekordní majetek

Podívejme se na studii podrobněji. Celosvětově hrubý finanční majetek domácností v roce 2014 vzrostl o 7,1 procenta. Přesto, že tempo růstu je pomalejší, jeho model je stejný jako po minulé roky. Zřejmě i proto se světové hrubé finanční aktivní dostaly na novou rekordní úroveň 136 bilionů eur, což je vyšší částka než hodnota všech světových společností kótovaných na burze a všech státních dluhů dohromady. „Někdo si tyto údaje může interpretovat jako dostatek úspor,“ říká Michael Heise, hlavní ekonom skupiny Allianz. „Ale je to nesprávný pohled. Množství lidí stále nemá dostatečné úspory na stáří. Navíc, výzvy, které jsou před námi, jsou obrovské: klimatické změny, chudoba a migrace, digitální revoluce, zastaralé infrastruktury a mnoho dalších. “

Legalizace marihuany vedla k prudkému nárůstu dopravních nehod

I když pomaleji než finanční aktivní, opět rostly i závazky domácností. V loňském roce se dluhy zvýšily o 4,3 procenta na celkem 35 bilionů eur. Od finanční krize je růst dluhu na nejvyšší úrovni. Pokud odečteme dluh z hrubých finančních aktiv, dostaneme rekordní údaj čistých finančních aktiv ve výši více než 100 bilionů eur. Toto číslo představuje nárůst o 8,1 procenta.
Máme 40. příčku z 50

V žebříčku nejbohatších zemí světa se Švýcarsko nadále drží na vrcholu. Průměrný Švýcar má naspořených 157 450 eur. Druhé místo obsadili Spojené státy s financemi ve výši 138 710 eur na občana. Trojici zemí s nejvyššími finančními aktivy občanů uzavírá Velká Británie s průměrnými úsporami 86 230 eur na obyvatele. Předběhla tak Belgie, které obsadilo čtvrtou příčku. V mezinárodním srovnání se Slovensko koncem roku 2014 umístilo na 40. místě. Na jednoho našeho obyvatele spadají čistá finanční aktiva ve výši 5 232 eur, čímž jsme předběhli například Rumunsko. Na samém konci žebříčku je Kazachstán s částkou 406 eur na obyvatele.
Východoevropský region má obecně ve střední třídě žebříčku bohatství nízký podíl. Podle čistých finančních aktiv není v první dvacítce z východní Evropy žádná země. Za dvacátou příčkou je složení smíšené, od roku 2000 se některé země vyšvihli výše, například pobaltské státy. No některé sklouzly o několik příček níže, například Chorvatsko, Polsko a také Slovensko. Minulý rok jsme byli na místě číslo 38.
Slováci věří bankám

Na Slovensku vzrostly v loňském roce hrubé finanční aktiva o 8 procent, což je o trochu více než východoevropský průměr 7,8 procenta. Studie zaznamenala růst Slovenska ve všech třídách aktiv. Cenné papíry, životní pojištění a penzijní fondy rostly o 12 procent, představují však jen 32 procent z celkových finančních aktiv. Slovenské domácnosti stále investují významnou část svých úspor do bankovních vkladů; 62 procent majetku Slováků je na termínovaných a spořicích účtech. Je to nejvíce ze všech východoevropských členských států EU.
Jsme zadlužení?

Osobní dluh Slováka byl v loňském roce 5 000 eur, což je vysoko nad východoevropským průměru 3 370 eur (ve státech, které jsou členy EU). Naše dluhy v uplynulém roce činily celkem 36,2 procenta, oproti předchozímu roku je to nárůst o téměř 3 procenta. Prodej bytů v centru Prahy je pro Švýcara hračka.

Osobní dluh Slováka
Osobní dluh Slováka

U nás jsme si rovni

Rozdělení bohatství se liší nejen mezi zeměmi, ale také v rámci jednotlivých zemí. Ve studii skupina Allianz vypočítala Gini koeficient s cílem ukázat, jak se liší bohatství obyvatel v rámci země. Od začátku tisíciletí vyhodnotila koeficient podle průměrných čistých finančních aktiv obyvatel země. Počet zemí, ve kterých je Gini koeficient „lepší“ v průběhu posledních let, je přibližně na stejné úrovni jako počet zemí, v nichž se zhoršuje. Slovensko má nejnižší hodnotu Gini koeficientu ze všech analyzovaných zemí. Hodnota 42,3 je hluboko pod celosvětovým průměrem 60,7 a hluboko i pod průměrem pro východní Evropu. To znamená, že rozdělení bohatství na Slovensku je velmi rovnoměrné. Pro srovnání, nerovnost je výrazná v USA, Gini koeficient je tam až 80,6.

Investice do nemovitostí v Praze

Už déle přemýšlím, že do mého portfolia zařadit nějaký menší byt, připadne garsonku v centru Prahy, za účelem pronájmu. Četl jsem mnoho článků, že tento typ investice není až tak výnosný a spojují se s ním rizika – neplatiči, opotřebení nábytku atd. v časopise Forbes z tohoto měsíce je na to vyhrazena cela část pro zasvěcence a také mnoho realitních makléřů, poradců a bankovních analytiků tvrdí, že investice do nemovitosti by neměly přesáhnout 15% z vašeho portfolia, zejména kvůli likviditě. A stále doporučují jiný typ investice, např. do realitních fondů.

nemovitostí v Praze
nemovitostí v Praze

To by byla všechno pravda, ALE neuniká jim jedna podstatná věc? Vysvětlím na mém případě:
– jsem hypotékou nezatížený člověk, co má vyřešené bydlení. Mám stabilní příjem. Proč bych nevyužil v dnešní tak příznivé době nastroj zvaný hypotéka, koupi bytu a veškeré náklady by mi pokryl příjem z pronájmu? Vždyť to není žádné tajemství, že příjem z pronájmu, v čistém, pokryje splátku a všechny ostatní náklady – nájem, energie, internet, TV. v lepším případě zůstane i něco navíc, Z menší částky mohu spořit na fond na případné opotřebení nábytku (jednou za rok se může koupit nějaká věc řekněme za 5.000 Kč).
Já souhlasím, že když mam volných 2.700.000 Kč, tak najdu i lepší investici než byt. Ale já momentálně tyto prostředky nemám. A banka mi přece nedá hypotéku na garáž, investování do fondů, kancelářské prostory nebo na akcie (resp. ne s 2% úrokem). Nebi přece průměrná investice lepší než žádná, když si je člověk jistý svou situací? A to se nemusí vztahovat pouze na můj případ. Banka nemá problém poskytnout i 2 hypotéky 1 člověku, pokud mě dostatečný příjem.
proč všichni ti analytici a poradci zapomínají na tuto zcela podstatnou skutečnost? Unikat mi něco?

investice do nemovitostí
investice do nemovitostí

Podle mně se investice do nemovitostí (jak ji chápe většina lidí) vždy generalizuje – bud v příliš dobrém světle nebo příliš špatném světle…
Podle mna je rozdíl (jak si řekl) pokud takto „spekuluje“ člověk co umí bud získat velmi levnou hypotéku nebo zdědil byt a zároveň se mu přihodí kupa fakt dobré nemovitosti (bytu) nebo tedy takto dobru nemovitost získal dědění – proč ne. Samozřejmě stále platí (můžu potvrdit), že je to podnikání jako každé jine, akorát za normálních okolností tě nestojí tolik casu …
Na druhé straně zbytečné velebení pronájmu jako receptu na život Rentiér pro nějakého člověka (leckterý) je nesprávné, protože prostě jsou tam rizika a výnos je relativně malý.
V principu si myslím, že víc se vyplatí mít více bytů / garáži / nemovitost než méně (když už se na to dáš), neboť starosti s tím rostou pomaleji než teoreticky výnos a tady jsme opět u toho, že to si 99% občanů Slovenska nemůže dovolit.
Ještě dodám, ze nyní je podle mne výjimečný čas, kdy se lidé doslova rvou o pronájem (tedy je strašně hodně zájemců), takže si pronajímatelé mohou mnou ruce … otázka je dokdy – bude to trvat 5 let, 10, 15, 50 ? nevím
Jináč přeji hodně štěstí