Dysport, nebo Botox jsou komerční názvy pro botulotoxin – je to neurotoxin produkovaný anaerobními bakteriemi Clostridium botulinum. Více než 15 let se používá v medicíně neurology a očními lékaři na zmírnění muskulárních kontraktur, stahů na obličeji a krku.
Plastická chirurgie – aplikace botulotoxinu
Více než 10 let používá botulotoxin kosmetická, estetická medicína na zmírnění vrásek na obličeji, které jsou způsobeny v podstatné míře mimické aktivitou pod nimi ležících svalů. Proto mohou být zmírněny uvolněním, paralýzou těchto svalů. Toto, paralýza svalů, jejichž aktivita a napětí způsobují vrásky na kůži nad nimi, je cílem aplikace botulotoxinu v estetických indikacích.
Roztok (botulotoxin) je aplikován do svalu ve velmi nízké koncentraci a malém množství (smrtelná dávka pro 70 kg člověka se pohybuje mezi 40 000 až 80 000 jednotek u Dysportu, při jednorázové aplikaci nepodáváme více než 200 j) a velmi jemnou jehlou. Po injekci byste měli setrvat ve vzpřímené poloze, alespoň v sedě následující čtyři hodiny a nemasírovat, nedotýkat se míst vpichů následujících dvanáct hodin. Naopak můžete pomoci výslednému efektu aktivním používáním mimických svalů v místech vpichů. Efekt zákroku se začne objevovat mezi čtvrtým až sedmým dnem po něm, plně rozvinutý výsledek je viditelný o dva týdny. Jedna nebo dvě aplikace jsou obvykle nezbytné pro dosažení žádoucího efektu.
Nežádoucí účinky jsou vzácné. Nejčastější je mírný hematom kolem místa vpichu. Objevuje se u tří až deseti procent pacientů a trvá několik dní. Může dojít k relaxaci okolních svalů, které přetrvává několik týdnů. Velmi vzácně nemusí botulotoxin zaúčinkovat vůbec.
Chemický peeling je korektivní revitalizační dermatologická metoda, při které dochází po aplikaci chemických látek (ovocných kyselin -najčastejšie kyseliny glykolové) k odloučení povrchových vrstev kůže a její následné regeneraci.
Jaký výsledek lze dosáhnout chemickým peelingem?
Výsledkem je celkově zlepšení stavu pokožky, zmírnění projevů stárnutí, léčba akné a pigmentaci, regulace nadměrné tvorby kožního mazu,, zploštění jizviček, zmenšení pórů, vyhlazení jemných povrchových vrásek a celkově jasnější vzhled pokožky. Pleť je po proceduře jemnější, hladší, barevně sjednocená a lépe hydratovaná.
Plastická chirurgie – Co je chemický peeling?
Jak zákrok probíhá?
Po důkladném vyčištění pleti se na pleť nanese na pár minut speciální hydrogel, který pleť připraví pro použijte samotného peelingu a umožní aktivním látkám proniknout do nejhlubší vrsty pokožky. Následně se na 10-15 minut aplikuje samotný peeling. (Komplex kyseliny glykolové), který stimuluje buněčný metabolismus a obnovu kolagenové vrstvy. Následně se chemická látka smyje, (neutralizuje) a aplikuje se rehydratační krém, případně maska. Během zákroku většina klientů pociťuje mírné pálení, po zákroku může pleť na 24- 48 hodin zůstat mírně zarudlá, případně se sloupne
Chemický peeling se aplikuje jednou za 14 dní a doporučuje se absolvovat 4- 8 zákroků.
Chemický peeling se aplikuje jednou za 14 dní a doporučuje se absolvovat 4- 8 zákroků.
Kdy není možné zákrok provést?
Pokud má klient aktivní herpes simplex, virovou bradavici v místě peelingu, akné ve stádiu zánětu, pokud užívá isotretinoin, pokud má v anamnéze tvorbu hypertrofických jizev, rakovinu kůže, AIDS, hepatitidu A, B, C a nedoporučuje se provádět ani těhotným ženám.
V období, během kterého se chemický peeling provádí je nutné vyhýbat se 10 -14 dní slunečnímu záření.
Zvětšení rtů je velmi oblíbený zákrok. Na naší klinice ho provádíme nejčastěji pomocí lipofilingu. To znamená že před zvětšením rtů se pacientce odebere tuk – může to být spojeno is liposukcí. Tento je následně aplikován do rtů. Zvětšení rtů tímto způsobem je zvláště vhodné kvůli původu výplňového materiálu, protože ten pochází přímo z těla pacientky. Další možností, jak dosáhnout zvětšení rtů je aplikace kyseliny hyaluronové.
Plastická chirurgie – zvětšení rtů
Úprava horního rtu – vytáhnutí
V některých případech je nutné povytáhnout střední část horního rtu – hlavně při vrozené dlouhé nebo pokleslé horního rtu. Řez je po zhojení prakticky neviditelný.
Vysunutí červeně rtů
Tloušťku červeně horní i dolní rty lze rozšířit její operačním vysunutím. Řezy jsou vedeny v červeni a ve sliznici rty a po zhojení jsou neviditelné.
Vysunutí červeně rtů
vstřebatelné materiály
Nejčastěji používáme kyselinu hyaluronovou. Do rtů se vpravuje pomocí tenké jehličky. Zákrok se provádí obvykle v místním znecitlivění. Výsledný tvar a velikost rty je věcí dohody mezi lékařem a klientem. Není však okamžitý. Pera po aplikaci materiálu ihned oteče a její okolí zrůžoví. Může vzniknout i krevní výron, který se projevuje modřinou .Známky otoku mizí asi po 48 hodinách, modřiny však mohou přetrvávat i 5 dnů. Materiál je vstřebatelný .Začína se postupně vstřebávat po 4-5 týdnech, mizí do 3-9 měsíců v závislosti na místě aplikace. Ze vstřebatelných implantátů používáme ještě Remake, jde o látku polyethylenglykol-di akrylát (PEG), indikace jejího použití jsou stejné jako u kyselině hyaluronové, efekt však vydrží až 3 krát déle.
Nevstřebatelné materiály, mikroimplantáty.
Jsou založeny na bázi polymetylmetaakrylátov, které se v těle nerozkládají. Jejich objem vpravený do rtu definitivně přetrvává. Pera se jimi tvaruje a vyplňuje, efekt je trvalý. Pro velmi vysoké riziko komplikací je u nás nepoužíváme.
Operace nevyhovujícího vzhledu nosu, tzv. rhinoplastika (plastika nosu) patří na našem pracovišti mezi oblíbené operace. Velmi důležitá je předoperační konzultace (ideálně dvě, eventuálně i na více pracovištích) abychom sladili očekávání pacienta a možnosti plastické chirurgie. V případě, že se to podaří, plastika nosu přináší velké uspokojení pacientům i chirurgem.
Nos tvoří centrum obličeje, je jednou z jejích nejnápadnějších částí a přitahuje pozornost okolí. Na rozdíl např. od uší, kde z hlediska estetiky stačí, aby byly nenápadné, tvar nosu a jeho sladění s tváří do značné míry určuje vzhled (krásu, nebo její opak) celé tváře. Významnou roli u nosu hrají i jedno-dvoumilimetrové rozdíly. Lidí, kteří by mohli z rhinoplastiky esteticky profitovat je opravdu velmi mnoho. I minimální změna může udělat z průměrně vypadající ženy přitažlivou až krásnou. Proto jsou tyto operace velmi detailní a na každý krok klademe maximální důraz.
Nejdůležitější zásadou při plastice nosu je minimalismus (odstraňujeme co nejméně vlastních nosných tkání).
Plastika nosu se provádí od ukončení růstu (cca 16 – 17 let u dívek) během celého dalšího života. Velmi často nos ve vyšším věku zhrubne (chrupavky, i když velmi pomalu rostou celý život) a špička iz nadbytku kůže Ovis co se dá efektivně upravit rhinoplastikami. Tyto zákroky velmi přispívají k mladšímu vzhledu celé obličeje a často se provádějí za tímto účelem, ať už samostatně nebo jako součást faceliftu.
Před plastikou celého nosu (tj při zákroku i na kostech) je třeba absolvovat interní předoperační vyšetření.
Před plastikou tzv. měkkého nosu (úprava pouze chrupavek, eventuálně kůže) potřebujeme k operaci jen určité krevní laboratorní vyšetření.
Všechny předoperační vyšetření víme zorganizovat z našeho pracoviště nebo jejich pacient absolvuje přes svého praktického lékaře.
Lifting obličeje (facelifting) je zákrok, kterým zmlazujeme vzezření pacienta odstraněním nebo zmírněním některých známek věku na tváři. Základem liftingu obličeje je odstraňování nadbytku kůže a tuku na horní polovině krku a dolní polovině až dvou třetinách obličeje. Zbytek tkání, kůži a podkoží-tzv. SMAS, napínáme a zpevňujeme.
SMAS je podkožní poměrně pevná vrstva, která také věkem klesá a její zvednutím a zpevněním dosáhneme výraznější a déletrvající efekt faceliftu (lifting obličeje).
Také odstraňujeme vertikální pruhy kůže na krku (pod bradou směrem dolů), čímž dosáhneme ostřejší a pohledově mladší úhel mezi bradou a krkem. Napneme nadbytky kůže, které se věkem vytvářejí po bocích dolní části obličeje a zmírníme hlubší vrásky mezi nosem a ústy.
Při liftingu obličeje řezy vedeme po stranách obličeje před ušima, pod ušním boltcem, v rýze za uchem do poloviny boltce a pokračujeme horizontálně několik cm do vlasaté části hlavy. Při běžném účesu jsou tak zraku přístupné jen jizvy před ušima, ty jsou však velmi jemné, po čase probíhá formou lehkého natočení. Zákrok provádíme v kombinaci lokální sedaci a analgosedace vedené anesteziologem. Znamená to, že pacient není zcela Uspání a tak není vystaven riziku celkové anestezie a diskomfortu při probouzení se z ní, ale nemá žádné bolesti a na zákrok si vůbec nepamatuje.
Po faceliftu je pacient u nás hospitalizován většinou 1 den
Po faceliftu je pacient u nás hospitalizován většinou 1 den. Po převazu odchází domů. V případě potřeby zůstane tak dlouho jako třeba, odchází až když je 100% v pořádku a sám se také cítí na odchod.
Lifting obličeje není doprovázen výraznějšími pooperačními bolestmi, je dobře snášen. Nejvýraznějším pooperačním projevem je otok, který postupně ustupuje, v průměru pacienti zůstávají doma 3 týdny. Stehy odstraňujeme o 7 a 14 až 21 dní.
Ministerstvo zdravotnictví Paraguaye vyhlásilo 8. ledna 2013 zdravotnickou pohotovost pro celé území země z důvodu výskytu několika případů nemoci dengue. Místní úřady zahájily informační kampaň a přistoupily k likvidaci stojatých vod jako možných ložisek původce onemocnění.
Nemoc dengue Paraguayi
Virus se přenáší bodnutím komára druhu Aedes aegypti, které se rozmnožují v stojatých vodách. Nemoc začíná náhlou horečkou 41 ° C, zimnicí, vyčerpaností, bolestmi hlavy, končetin, kloubů a svalů, nízkým pulsem a hořkou, kovovou chutí v ústech.
Nejlepší ochrana před nákazou je především prevence před bodnutím – nošení oděvů zakrývajících končetiny, spreje a síťky proti komárům a používání repelentů.
Název dengue je odvozen ze španělštiny a dá se přeložit jako nepřirozenost nebo afektovanost. Toto označení vyjadřuje nápadnou a zvláštní změnu držení těla a chování u nemocných osob, která může přetrvávat i po překonání nemoci. Jinak se také označuje jako Leprikosia.
Původce
Nemoc způsobuje flaviviry z čeledi Flaviviridae, který má jednopovrazcový genom RNA. Existují čtyři subtypy virů (DEN 1 až DEN 4), které se vyskytují v ohraničených nebo překrývajících se místech výskytu (Endemol). Vědci zjistili, že hostitelem tohoto viru jsou lidé, ale i primáti.
Rozšíření
Nemoc pochází původně z Afriky a asi před 600 lety se dostala do Asie, mezitím byly dokumentovány i případy v Americe. Už téměř 200 let se pozoruje v tropických oblastech zvýšený výskyt horečky dengue. Mezinárodní obchod, jako jsou například kontejnerové lodě s dovozem ovoce z Afriky, umožňují rozšíření infikovaných larev komárů do takových území, ve kterých se normálně nevyskytují. Také i cestující, který se infikovali v tropických oblastech mohou tuto chorobu zavléci i do bezpečných zemí. Vlivem globálního oteplování se horečka dengue rozšiřuje i za oblasti svého běžného výskytu. Hlavní směry místa výskytu jsou v dnešní době Latinská Amerika, centrální Afrika, Indie, jihovýchodní Asie, části Pacifiku a jih USA. V roce 2006 se vyskytly epidemie horečky dengue v Dominikánské republice, tak na Kubě. V těchto oblastech byly postaveny stany první pomoci, nasazeny byly i speciální jednotky, které bojovaly proti rozšíření této nemoci. Začátkem roku 2007 došlo i v jihoamerických státech ke zvýšenému výskytu této horečky.
Výskyt
2,5 miliard lidí žije v místech výskytu epidemie. Ročně postihne tato nemoc 10 až 100 milionů lidí, asi 95% z toho jsou děti. V roce 1999 byla horečka dengue nejčastěji vyskytující se virové onemocnění, které přenášejí komáři. Asi 2 až 5 procent nemocných lidí zemře na tuto formu horečky, především děti a mladiství. U dětí do jednoho roku představuje úmrtnost asi 30%.
Přenos
Virus se přenáší bodnutím komára druhu Aedes aegypti nebo Aedes albopictus, jsou to takzvané asijské moskyti Tigrova. V dnešní době se horečka dengue vyskytuje ve velkých městech, tak v chudých slumech v Brazílii, kde se tyto komáři rozmnožují ve stojatých vodách jako jsou studny, cisterny ale zásluhu na tom má i nedostačující kanalizace. K rozmnožování přispívá i odpad a nádoby, do kterých se sbírá dešťová voda.
Boj s onemocněním
Úsilí, které bylo vyvinuto v období mezi lety 1950 až 1960 omezit výskyt nemoci odstraněním komárů pomocí insekticidů a vysušením jejich semeniště, bylo v této době většinou úspěšné. V současnosti byla tato opatření zakázány a to v důsledku negativního vlivu na životní prostředí a vyhubením jiných druhů hmyzu. I vzhledem k rychlou schopnost komárů, kteří si vytvořili odolnost na tyto insekticidy byla tato opatření neúspěšné. Už nějakou dobu je vyvinut insekticid, který zneškodňuje larvy komárů a je i ekologicky přijatelný. Jeho účinnost není ale jednoznačně prokázána. Má tzv. larvicidní účinek, který se získává z bakterie Bacillus thuringiensis israelensis. Další jednoduché a účinné opatření jsou například přidávání chloru a písku do louží, jakož i do misek pod květináče.
Diagnóza
Klinické určení diagnózy je díky množství různých původců infekčních onemocnění obtížné. Protilátky se dají dokázat až na čtvrtý den po vypuknutí onemocnění. Horečka dengue se dá dokázat mezi 4 až 7 dnem a to pomocí polymerázové řetězové reakce, kultivací viru nebo sérologickými testy. Klinicky podobné horečce dengue je onemocnění s názvem horečka chikungunya. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měla být krev pacienta, u kterého je podezření na horečku dengue vždy přezkoumána i na protilátky proti horečce Chikungunya. Dělá se to v tom případě, když nejde o horečku dengue a pacient se mohl nacházet na takovém území, kde se horečka chikungunya vyskytuje.
Průběh nemoci
V téměř 90% případů onemocněních je možné pozorovat mírný průběh nemoci, podobný chřipce. V 10% případech začíná nemoc po inkubační době 2 až 10 dnech a probíhá ve třech fázích.
Nemoc začíná náhlou horečkou 41 ° C, zimnicí, vyčerpaností, bolestmi hlavy, končetin, kloubů a svalů, nízkým pulsem a hořkou, kovovou chutí v ústech. Občas se vyskytne i vyrážka, nevolnost a zvracení.
Po ústupu horečky po 4 až 5 dnech dochází k dalšímu stoupání teploty. Pak se na těle objeví rozsáhlé makulopapulózní vyrážky.
Následně po 5 až 6 dnech nastává fáze zotavení, která může trvat i několik týdnů.
Za tzv. trias dengue označujeme symptomy jako: horečka, vyrážka a bolesti hlavy, končetin, kloubů a svalů.
Hemoragická horečka dengue (DHF)
Hemoragická horečka dengue je akutní šokový syndrom s následnou krvácením (krvácením do mozku). Pravděpodobná příčinou tohoto syndromu je nová infekce jiného subtypu horečky dengue. Tento šokový syndrom bývá u turistů velmi vzácný. Především u lidí s již existujícími protilátkami proti jednomu subtypu horečky dengue může dojít k imunologické reakci, při které může dojít k nekontrolovatelné krvácení. Protilátky může člověk získat již od doby, kdy překonal první infekci nebo se mohou přenést z matky na dítě. To vysvětluje, proč jsou právě děti nejvíce postiženy touto formou horečky dengue. Hemoragická forma začíná jako normální horečka dengue, ale po 2 až 5 dnech se její průběh dramaticky zhorší. Může dojít k selhání krevního oběhu a k zarudnutí obličeje, ke vnitřnímu krvácení, dehydrataci, křeče, koma, krvácení z dásní, zvracení krve, černé stolici, otékání jater a k celkovému šoku (tachykardie, nízký krevní tlak, studený pot, bledost). Průběh nemoci závisí na stupni závažnosti onemocnění, zahájení léčby, jakož i od lékařských možností. V chudších regionech se špatným lékařským vybavením může představovat letalita na hemoragickou formu až 30%.
Léčba
V současnosti neexistují žádná účinná antivirální léky proti této infekční nemoci, proto se vyskytujících symptomy při tomto onemocnění dají jen zmírnit, ne vyléčit. Kvůli riziku vnitřního a vnějšího krvácení při hemoragické horečce dengue je u každého onemocnění, kde to není vyloučeno, anebo zákaz podávání preparátů, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou (např. Aspirin), protože ty vedou ke snížení srážlivosti krve. Nejvhodnějším preparátem na zmírnění symptomů je paracetamol, který nemá takový nežádoucích účinků.
Imunizace
Překonaná infekce jednoho ze čtyř subtypů původce tohoto onemocnění poskytuje imunizaci proti témuž subtypu, ne proti dalším třem subtypem tohoto viru. To znamená, že člověk může být napaden virem horečky dengue až čtyřikrát. Je dokázáno, že po prodělané infekci jednoho subtypu je při pozdější infekci dalšího subtypu průběh nemoci mírnější než při první infekci. Očkování, které dosud ještě neexistuje by bylo proto účinné jen tehdy, kdyby chránilo před všemi čtyřmi subtypy.
Prevence
Nejlepší ochrana je především chránění se před bodnutím, ochranný oděv, spreje a síťky proti komárům, protože ty jsou aktivní přes den. Podle testovací zprávy z července 2000 chránili před bodnutím komárů nejlepší přípravky Autan Active a Autan Family. Účinná látka obou výrobků se nazývá Bayrepel a je syntetickou účinnou látkou z výzkumu BAYER.
