Lýkožrout ničí zdravé tatranské lesy – nastal čas jednat?
Podle ministryně zemědělství G. Matečných přichází Slovensko i o jedinečné lázně na léčbu dýchacích cest.
Ve Vysokých Tatrách dochází k rozsáhlému úbytku vzácných lesů. Následkem kalamity v roce 2004 se ve Vysokých Tatrách extrémně přemnožil lýkožrout. Dochází k erozi půdy a vysychání vodních zdrojů.
Ministryně zemědělství a rozvoje venkova SR Gabriela Matečná dnes uvedla, že pokud nedojde ke změně přístupu, lesy z těchto území na dlouhá desetiletí zmizí. Ministerstvo životního prostředí ČR však tvrdí, že takový stav reálné nemůže nastat.
Napadené nejsou jen plochy, které zasáhla větrná smršť, ale i zdravé lesy. „Více než deset let se díváme, jak nám tatranské lesy doslova umírají před očima. V důsledku invaze podkôrneho hmyzu ve vyschlém mrtvém lese nastává eroze půdy, vysychají studánky a horské potoky. Nastal čas jednat,“ řekla Matečná s tím, že podle ní efektivně , ekologické ak životnímu prostředí přátelské řešení je k dispozici již desítky let. „Lýkožrouta musíme předběhnout, najít ho aktivního ve stromech. To je klíč k tomu, abychom pomohli přírodě, „řekl Ján Slivinský ze Státních lesů Tatranského národního parku.
Po větrné kalamitě v listopadu 2004, ale i po vichřici Žofia v roce 2014, byly dočasně odlesněné plochy s nižším stupněm ochrany po zpracování dřeva lesníky následně zalesněné. Na druhé straně v rezervacích s nejpřísnějším stupněm ochrany se o zalesnění, které trvalo o něco déle, postarala sama příroda. Resort životního prostředí prosazuje v těchto z pohledu ochrany přírody nejhodnotnějších lokalitách taková opatření, jejichž cílem je zajistit ochranu jedinečných lesních komplexů bez přímého zásahu člověka.
„Jsme připraveni na konstruktivní diskusi s každým, kdo má zájem chránit přírodní bohatství našich velehor. Nebylo by správné vnímat tento stav jen z ekonomického a lesnického hlediska, a ne z pohledu ochrany přírody. Komunikace musí být založena na vědeckých a praktických poznatků, ne na emocích, „řekl ministr životního prostředí László Solymosi.
Matečná bude iniciovat kulatý stůl s odborníky z oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí. Ztrátou lesů totiž podle ní přichází Slovensko io jedinečné lázně na léčbu dýchacích cest. Jediný smrk přitom ročně vyprodukuje kyslík pro 50 lidí. „Vysokohorské tatranské lesy jsou symbolem Slovenska. Chrání svahy před půdní erozí, regulují vodní poměry horského prostředí, jsou zdroji pitné vody, zmírňují výkyvy horského počasí a vytvářejí kvalitní ovzduší. Jsou domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin,“ objasnila Matečná.
Podle resortu zemědělství je problém ve Vysokých Tatrách způsobený rozdílným pohledem na péči o chráněné území ze strany ochranářů a lesníků. Zatímco ochranáři prosazovali pasivní přístup, tedy bezzásahovosť na celém území Tatranského národního parku, lesníci navrhovali aplikovat citlivou ochranu na základě dlouholetých zkušeností. Lesnictví na Slovensku má historii trvající několik století a bohaté zkušenosti v boji s kůrovcem. Sladění přístupů v ochraně přírody by mělo být cílem kulatých stolů, které bude iniciovat ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova.
„Zastáváme odborný názor, že zachovat přírodu Tater se vší rozmanitostí biodiverzity je třeba s minimem vlivů člověka a ponecháním vývoje na přírodní procesy. Takové území bude navštěvované a vyhledávané, bude lákat svou rozmanitostí a divokostí, bude možné vidět všechny původní druhy v přirozených stanovištích, bez ovlivnění člověkem, „dodal ředitel Správy Tatranského národního parku Pavol Majko.