Pouze jeden ze 7 Katalánců věří, že spor s Madridem vyústí do nezávislosti

Jen jeden ze sedmi Katalánců věří, že současné napětí mezi Barcelonou a Madridem může vyústit do nezávislosti regionu. Více než dvě třetiny obyvatel Katalánska si však myslí, že napjatá situace má negativní vliv na ekonomiku regionu.

Vyplývá to z průzkumu

Pouze jeden ze 7 Katalánců věří, že spor s Madridem vyústí do nezávislosti
Pouze jeden ze 7 Katalánců věří, že spor s Madridem vyústí do nezávislosti

institutu GAD3 z přelomu října a listopadu, jehož druhou část v pondělí zveřejnil deník La Vanguardia, informovala agentura Reuters. Z průzkumu vyplynulo, že v možnost řešení krize mezi Barcelonou a Madridem klidnou cestou – dvoustrannými jednáními – věří jen pětina dotázaných.

Patnáct procent respondentů věří, že proces získávání suverenity Katalánska skončí vyhlášením nezávislého státu.

Přes 41 procent účastníků průzkumu si myslí, že nejpravděpodobnějším důsledkem voleb do katalánského parlamentu – vypsaných vládou v Madridu na 21. prosince – bude návrat k autonomii regionu.

Většina účastníků průzkumu současně souhlasí s tvrzením, že „proces získávání suverenity“ vedl v Katalánsku k rozkolu ve společnosti.

Více než 58 procent dotázaných si myslí, že Katalánsko svými snahami o nezávislosti utrpělo za posledních pět let dříve ztráty. Až 61 procent respondentů se obává, že vyhlášením nezávislosti se Katalánsko vyřadí z EU.

Z průzkumu také vyplynulo, že více než 42 procent dotázaných se cítí být současně Španěly i Katalánci. Dříve za Katalánců se považuje 21 procent dotázaných. Jen za Španělů se označilo pět procent respondentů a jen za Katalánců 20 procent dotázaných.

První část výsledků průzkumu GAD3 zveřejnila španělská tisk ještě v neděli a týkaly se preferencí voličů. Vyplynulo z nich, že strany podporující nezávislost Katalánska zvítězí v prosincových regionálních volbách; není však jisté, zda získají i parlamentní většinu.

Snahy mezitím sesazeného katalánského vedení přivedly Španělsko k nejhlubší politické krizi za posledních 40 let, konstatovala agentura Reuters. Krize vyvolala silné protišpanielske nálady v Katalánsku a v jiných regionech vedla k posílení nacionalistických tendencí.

Nejistota ohledně dalšího vývoje po 1. říjnu, kdy se v Katalánsku konalo sporné referendum o nezávislosti, přiměla více než 2000 společností k rozhodnutí přestěhovat své sídlo z Katalánska.

Španělská centrální banka zase nedávno varovala, že pokud bude konflikt mezi Barcelonou a Madridem přetrvávat, povede to ke zpomalení hospodářského růstu a omezení možností na tvorbu nových pracovních míst.